poster

Krajina ticha a temnoty (festivalový název)

  • Západní Německo

    Land des Schweigens und der Dunkelheit

  • anglický

    Land of Silence and Darkness

Dokumentární

Západní Německo, 1971, 85 min

Režie:

Werner Herzog

Scénář:

Werner Herzog
(další profese)
  • Chrysopras
    *****

    Hm, svým způsobem nejsilnější dokument viděný za poslední roky. A to i přes své stáří. Pokud bych se dostal do opravdu tíživé životní situace, doufám, že si vzpomenu na Fini Straubingerovou. Protože to s jakým entuziasmem se snažila pomáhat druhým, stejně postiženým lidem je dech beroucí! Formálně vlastně jednoduchý koncept, kdy se seznámíme s osudem Fini a pak objíždíme nejrůznější hluchoslepé v Německu. Ale s každým tím človíčkem si jednak uvědomíte, jak strašně těžký úděl měli a zároveň jak silná osobnost FS byla. Obrovský přínos je v tom, jak člověk aspoň na chvíli ocení, jak dobře se vlastně má, když může obyčejně komunikovat s druhými... Doufám, že situace hluchoslepých se za ta desetiletí zlepšila. A říkám si, že tohle bylo téma na časosběrný dokument neb další život oněch lidských duší nemůže nikoho nechat chladným. 53. KVIFF(5.7.2018)

  • giblma
    **

    Jo, být hluchoslepý musí být pěkně na hovno. Ale jsem moc velký cynik, abych se hodinu a půl dívala na mluvící hlavu paní, která vykládá jak hladila jelena. A pak se dívat, jak hladí kaktus. Ale on ten Herzogovský cynismus (který tolik miluju na jeho fikčních filmech) místy probleskne (scéna s plody kaktusu nebo bambusem v botanické zahradě), o to víc překvapuje podkreslení nediegetickou hudbou (co to je? Je to hrozně slavné...), která z diváka emoce jen ždímá. (Seminář archivního filmu Uherské Hradiště 2011)(8.5.2011)

  • Slarque
    *****

    Film, který divákům zprostředkuje nahlédnutí do života hluchoslepých lidí. Hlavní hrdinka měla po úrazu hlavy v dětství problémy se zrakem, až v patnácti letech oslepla a v osmnácti začaly její rychle se horšící problémy se sluchem. Je tu vysvětlen základ Lormovy abecedy pro dotykovou komunikaci s hluchoslepými. Pak ovšem i otřesné případy dětí, které se hluchoslepé narodily, nikdy nepochopí abstraktní pojmy a jejich svět si nikdo neumí ani představit. Hodně silný dokument (90%).(6.7.2018)

  • Goldbeater
    ****

    Werner Herzog nás bere na exkurzi do krajiny ticha a temnoty - mezi osoby, které kvůli svému závažnému postižení zraku a sluchu ztratily téměř veškerý kontakt s okolním světem. Pro mnoho z nás něco nepředstavitelného a nepopsatelného. Režisérův komentář je tentokrát velmi omezený. Herzog promlouvá jen ve chvílích, kdy je nezbytně nutné popsat situaci. Jinak nechává promlouvat ty nejpovolanější - osoby, o kterých tento smutný příběh je. Po zhlédnuté vám rozhodně do zpěvu nebude, ale budete chovat sakra velký respekt k těmto lidem, kteří se s takovým obrovským odloučením dokáží naučit žít. [KVIFF 2018](1.7.2018)

  • packa
    *****

    Shlédnuto na Semináři archivního filmu 2011. Dokument, který mě totálně rozložil, po shlédnutí jsem několik minut lapal po dechu a nebyl schopen slova. Hrůzostrašný osud protagonistů nutí diváka pokládat si otázku - jaké to je, být hluchoslepý? Dokázal bych s takovým hendikepem vůbec žít? Stojí vůbec za to žít? Dokument nám na tyto otázky odpovědi nedá, ty si musí najít divák sám. Za sebe říkám - já bych to nedokázal. O to větší úctu mám k paní Straubinger. Nejen že v sobě našla sílu bojovat, ale našla ve svém srdci dost síly i pro další jedince s identickým postižením. Jestli existuje Nebe, paní Straubinger bych přál ten nejkrásnější obláček. A Nobelovu cenu míru k tomu.(7.5.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace