Reklama

Reklama

Mladá dívka Alice se v náhlém rozmaru pustí do flirtu s neznámým mužem, aniž by tušila, jaké následky to bude mít. Muž se ji pokusí znásilnit a Alice jej v sebeobraně ubodá. Na případ je nasazen detektiv Frank, Alicin snoubenec, který brzy tuší, že vše souvisí právě s ní. Není však jediný, kdo zná pravdu - zanedlouho se ohlásí vyděrač, který viděl Alici při činu... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (92)

Marthos 

všechny recenze uživatele

Fascinující thriller s působivou scénou znásilnění. Hitchcockův první zvukový film rozhodně náleží mezi nejlepší díla světové kinematografie a je jen škoda, že se z něj stala až nezdravě zprofanovaná legenda. V Blackmailu toho lze totiž objevit mnohem víc. Například scéna v telefonní budce, kdy je Frankovi i Alici jasné, kdo je pravým pachatelem a přesto mezi nimi zůstává strach nevyřčeného. Ostatně napjatá atmosféra je tu cítit na každém kroku, nejvíce asi v momentě, kdy má Alice znovu uchopit nůž a v pozadí se ozývá až hororové "Knife! Knife! Knife!" Navzdory opakující se frázi zůstává objektivní pravdou, že Anny Ondráková tady podala výjimečný herecký výkon bez ohledu na skutečnost, že pouze díky Blackmailu je akceptována jako herečka v širším diváckém povědomí. Ona sama se v roce 1968 přiznala, že film jí připadal dobrý tehdy a ne dnes. Dnes ovšem nemá smysl zabývat se touto lichou odpovědí, protože i filmovému laikovi je jasné, o jak excelentní dílo se jedná. ()

Shaqualyck 

všechny recenze uživatele

Je fakt, že postavy se občas chovají podle pravítka, ačkoliv jejich motivace je, hm,... řekněme diskutabilní. Ale kdo by to sakra řešil! Píše se rok 1929, obraz si konečně podává ruku se zvukem a Hitch pokládá setsakramentsky pevné základy žánru. Jen jedna věc mi nejde do hlavy - v onen kritický okamžik, kdy hlavní hrdinka zkontroluje kuchyňákem obsah vnitřností vilného chlíváka, neulpí na čepeli nebo jejím sněhobílém negližé jediná kapka malinovky... Že by mistrova nepozornost!? Nebo snad úlitba tehdejšímu nepříliš otrlému diváctvu...? ()

Reklama

kinej 

všechny recenze uživatele

Jak jsme u Hitchcocka zvyklí je příběh zajímavý a nedpředvídatelný až do posledního záběru. Také je zde pár záběrů hodných mistra. Například geniálně zkratkovitě a jednoduše natočený záběr telefonického hovoru mezi starou paní a policistou. Či například řada střihů nechává tušit, že máme co do činění s člověkem, který prostě umí myslet filmem. Na druhou stranu si v sobě film nese dědictví němého filmu a to především v hereckém projevu a v délce záběrů. To co výtečně funguje bez mluveného slova však vypadá s mluvenými dialogy nepatřičně. Například neúměnrě dlouhé, střihem nepřerušené záběry na výrazy obličejů film zbytečně protahují a nejsou zrovna záživné. Působí to na mě tak, že zde Hitchcock sáhodlouze vypráví něco, co by se dalo bez problémů vložit do jedné třicetiminutové epizody jeho pozdějšího seriálu. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Lehce naivní začátek příběhu se naštěstí změní v excelentně se vyvíjející souboj s vlastním svědomím a v bilancování nad dalšími možnosti obyčejného bytí, které již nikdy nebude tak úplně obyčejné. Vynikající atmosféra, překrásná Anny a skvělý otevřený závěr, odsouvají do pozadí i přehnaně strojové herectví ostatních. Alfred Hitchcock připravuje filmový svět na svůj jedinečný styl vyprávění. ()

lamps 

všechny recenze uživatele

Nadčasové kriminální drama o vyrovnávání se s mučivým pocitem viny, kterým Hitchcock bravurně odstartoval svou hvězdnou kariéru a zároveň poprvé hlasitě naznačil, jakým obrazově perfekcionistickým a emocionálně silným směrem se bude většina jeho pozdějších filmů ubírat. Není to ještě zcela bez chyb a mistr se teprve učí kuchtit uspokojivě sytou atmosféru, ale myšlenkové vyznění je velmi silné a závěrečná scéna strhává za filmem parádní satirickou oponu... 80% ()

Galerie (34)

Zajímavosti (19)

  • První zvukový film Anny Ondry. Po ojedinělé zkušenosti se simultánním dabingem do angličtiny v roce 1929 byla připravena debutovat v němčině v roce 1930, v roce 1931 pak připojila češtinu a francouzštinu. V těchto třech jazycích dabérku nepotřebovala, naopak záhy přesvědčila i o pěveckém talentu a kromě zvukových filmů natáčela také desky. (NinadeL)
  • Hitch spolupracoval na scenári. (POMO)
  • Hitchcock rekapituloval, že pri zobrazení zlosyna, ktorý chce znásilniť Alice, neaplikoval typický prvok z nemej éry, kde sa zloduchovia rozlišovali tým, že mali fúziky. Rozhodol sa od toho upustiť, no tým, že v tejto snímke bol zlosynom maliar a v jeho ateliéri bola kovová mreža, využil situáciu a cez tieň mreže dopadajúci na jeho hornú peru vytvoril skutočnejšie a hrozivejšie fúzy než keby ich mal herec naozaj. (Biopler)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno