Na šikmé ploše

Na šikmé ploše je dalším Hitchcockovým němým filmem, který ocení hlavně jeho fanoušci. Na šikmé ploše je drama jedince o čtyřech dějstvích, zobrazuje jeho postupný a nezadržitelný pád až na samé dno apatie. Film má podnětné momenty, závěr je na můj vkus příliš smířlivý a chlácholivý. Zajímavě experimentuje s hořečnatým stavem halucinace, dosahuje tím znejišťující hloubky lidského nitra. Dominujícím vypravěčským prvkem je výmluvná majestátnost gest a výrazů, beznaděj se pokouší zachytit se natrvalo v duhových zornicích alegorického výjevu. Hlavní postavou existencionálně podbarveného příběhu je Roddy Berwick (sympatický Ivor Novello), nadějný student a vzor společenského miláčka. Na počátku je bezstarostná radost ze života, růžová předurčenost a bláhová romantika věrného přátelství. Život si připravuje další cynické úlitby ke svému uspokojení a útočí na zbytky ideálů s lehkou drzostí. Nejvýraznější ženskou postavou je Julia Fotheringale (zajímavá Isabel Jeans), rozmarná a obletovaná divadelní herečka. Cílevědomě kráčí za svou představou osobního naplnění života na očekávané životní výši. Důležitou postavou je Mabel (příjemná Annette Benson), lehkomyslná servírka s prostoduchou představou o nápravě třídní nespravedlnosti. Výraznou mužskou postavou je Archie (zajímavý Ian Hunter), stálý obdivovatel Julie, který rád přenechává finanční aspekty své pozornosti ideálu romantického očekávání. Významnou postavou je Tim Wakely (příjemný Robin Irvine), Roddyho nejlepší kamarád a univerzitní spolužák s morálním dilematem. Z dalších rolí: Roddyho náročný a společensky vážený otec Sir Thomas Berwick (Norman McKinnel), Timova cudná sestra Sybil Wakely (Sybil Rhoda), Roddyho starostlivá matka (Lilian Braithwaite), Roddyho duši dotěrnou řečí zasahující dáma (Violet Farebrother), znepokojený představitel školy Dr. Dawson (Ben Webster), či pařížská kuplířka Madame Michet (Barbara Gott). Na šikmé ploše je zajímavou a podnětnou ukázkou historie kinematografie němé doby, alegorický výraz zde má hlavní slovo a největší prostor. (28.06.2018)

Je vidět, že jde ještě o dílo Hichcocka-začátečníka, ale počátky jeho experimentů najde pozorný divák i tady. Režisér potěšil několika nápaditými montážemi a několika pozoruhodnými kamerovými triky. Jednak jsem ještě v jiném němáči nezaznamenal zprostředkující point of view a podobně zaujal i jakýsi prototyp steadycamu zabírající hrdinovu tvář a zároveň kopírující jeho pohyby k navození halucinogenního dojmu, v němž se postava ocitá. Takže tvrzení, že "v tomto raném Hitchcockově díle není ani náznak talentu, který v sobě Mistr skrývá," nutno brát s rezervou. Ve zbylých ohledech ale jde o celkem utahané, zbytečně salónní a němě (sic!) umluvené melodrama. (02.08.2015)

Príbeh plný melanchólie, ale aj veľkej naivity neskrýva v sebe žiadne veľké umenie, napriek tomu sú tam niektoré veci, ktoré vedia aspoň čo-to ponúknuť. Síce naivné, mnohokrát skratkovité a dosť nevysvetľujúce (vysvetľujúcich medzitiulkov je tu dosť málo), ale aj priamočiare a atmosferické. Hl. hrdina celkom ušiel, rovnako je dobré aj obsadenie nekompromisnej postavy jeho otca. Sem tam zaujali aj neštandartné kamerové postupy, ktoré akoby ani neboli z tohoto filmu. (17.12.2016)

Kromě vynikající kamery, několika opravdu originálních záběrů a božského Ivora Novella tu máme obyčejný lidský příběh o muži, který kvůli několika ženám skončil až na samém dně. Tedy cestou ještě zdědil 30 tisíc liber, které utratil za "vstupní poplatky" u nové známosti, ale skončilo to dobře a možná i proto tomu chybí nějaká pointa. (14.02.2023)

V tomto raném Hitchcockově díle není ani náznak talentu, který v sobě Mistr skrývá. Přitom již v předchozím filmu Příšerný host ukázal, že bude jedním z nějvětších režisérů dvacátého století. Na šikmé ploše je přímočarý film, na kterém Hitchcock ukázal, že je sice schopen režisérského řemesla, ale ani trochu víc. Downhill je tak pouze pro fajnšmekry, kteří touží zkompletovat Hitchovu filmografii, a i ty nejspíše zklame. (04.08.2009)