Svoboda pod nákladem

Už jen sledovat tenhle dokument pro mně bylo skutečným pohlazením po duši a nezbývá mi nic jiného než říci, že těm lidem upřímně závidím a zároveň skládám hlubokou poklonu. Sám mám ty místa, které jsme tu měli možnost vidět nachozené i včetně pár vrcholů, fyzičku mám dle mého střízlivého odhadu docela slušnou a i nějaké ty kila v posilovně nazvedám, ale nosit pravidelně v 60letech na Rysy, Zbojnickou či Téryho chatu 100, 120 či 130 kg, to je vážně něco úžasného a skoro až neuvěřitelného. Ta láska a pokora těchto lidí k jejich oblíbeným horám a místům je skutečně upřímná, ryzí a bezelstná, bez jakékoli falše či vypočítavosti a vězte, že ony vám to ty hory potom všechno mnohonásobně vrátí. Ten kdo je na hory správně naladěn a dokáže čerpat jejich energii ví o čem mluvím a onen duševní rozvoj, který se vám tam dostane (pokud o něj tedy vůbec stojíte), vás posune daleko za hranice normálnosti dnešního uspěchaného světa a udělá z vás bezpochyby o mnoho lepšího člověka. Jsem moc rád, že takoví lidé ještě stále existují a dokonce mají i své nástupce v mladší generaci. Zkrátka jedno z mála míst, kde je svět ještě v pořádku...:) (09.06.2017)

Neskutečně zajímavé téma, o kterém jsem se ale vlastně skoro vůbec nic nedozvěděl. Dokument o tatranských nosičích, na tom přece nejde nic pokazit. Bohužel, záběry krásné přírody nestačí. Sloboda pod nákladom postrádá dramaturgii, divákovi nabízí jen nahodilé názory a úvahy nosičů (těm samozřejmě všechna čest), které mají jen minimální informační hodnotu. Pro někoho, kdo o povolání nosiče v Tatrách v podstatě nic neví, je Barabášův hodinový dokument jen takovým příjemným výkřikem do tmy. Těch 60 min bylo fajn, ale jako plnohodnotný dokument úplně neobstojí. 6/10 (25.08.2017)

Chodiť hore-dole po horách je dozaista inšpirujúce. No chodiť po horách priklincovaný stokilovým nákladom už také obohacujúce nie je. Slobodu by som práve pod takto naloženými nosidlami nehľadal. Samozrejme, partia prevažne postarších nosičov má na to iný názor a ich múdra zdobia dokument. Viac ho však zdobia horské scenérie a tatranské hrebene s efektnými oblakmi v pozadí. Z tých si však nosiči až tak veľa neužijú. Zaliati potom a neustále dbajúci na vybalansovanie nákladu sledujú svoj úzky výsek cesty. Štruktúra dokumentu je typicky barabášovská. Pomedzi filozofujúce múdra o svete tam hore a kadejaké pikošky typu zdravotných odobrení nosenia všetko preložené zábermi prírody. Faktov je na úkor takej všeobjímajúcej pokore k horám a pocte šliapaniu pod nákladom menej. (27.12.2016)

Tak každopádně klobouk dolů před 67 letejma borcema, který si v klidu celej život nosí 100-150kg na zádech do auty nepřístupných chat. Jako, dokážu si představit tam donýst sám sebe s pár pifkama, ale celej sud? To fakt nee... :o). Krásně zachycená krása Vysokých Tater, což sou skutečný velehory (vím o čem mluvím) :o). Hlavně teda ty záběry z výšky berou dech. A do toho všeho panáčci, který si doslova vychutnávaj tuhle řeholi, ze který by většina lidí na místě zdechla... (15.07.2018)

"Nikdy si nepovedal chatárovi: 'Však sa pozrite aké je počasie, v tom nepôjdem'. Nie, to by bolo pod tvoju úroveň!" Voči všetkým nosičom mám obrovský rešpekt za to, čo robia. Špeciálne voči pánom v dokumente, ktorí sú povedané slovami jedného z nich "tak starí, že sa viac už ani nedá". Z filmárskeho hľadiska dokumentu chýba kvalitnejšia dramaturgia, ale pri pohľade na neskutočné krásne zábery Tatier sa každý nedostatok stráca. (05.05.2017)