Child Eater

Americko-islandský horor „Child Eater“ není ničím, co by se snažilo o vyloženě nový přístup k hororu, jedná se jednoduše o film, který chce vyděsit tím, co zobrazuje. A myslím, že se mu to do jisté míry i docela dobře daří. Jsou zde scény, které jsou hodně nepříjemné na pohled, což byl hlavní důvod, proč byl snímek vlastně natočen. A v tom případě se tvůrcům dílo podařilo. (20.03.2019)

Naprosto nevyvážené a zamyslím-li se nad tím, pouze základní premisa příběhu funguje. Dalo by se říci, že režisér vymyslel snového zabijáka, který obětem rve očí a vypadá naprosto fantasticky. Dokážu i ocenit snahu o atmosféru, která by v poslední půl hodině i fungovala, nebýt laciné kamery a všeho kolem. Lacinost z filmu přímo sálá a především herci připomínají osoby, posbírané někde v Albertu na první dobrou. Zase je to jeden s hororů, kdy člověk musí přivírat oči nad první hodinou a užívat si závěr......4/10 (23.10.2017)

Bavilo rovnako ako režisérov kraťas Child Eater. Podobne sa totiž koncentruje na atmosféru. Opatrovateľka sa snaží zachrániť malého chlapca pred škaredým ušatým bubákom z plagátu, ktorý si rád pochutnáva na ľudských očiach. Do toho sa zamiešajú aj úbohí policajti či praštená ženská túžiaca po pomste, takže sa môže začať naháňačka a skrývačka v lesoch. Hudba výborná, herci sa snažili, fagan prekvapivo neotravný. Dokonca dôjde aj na gore a nie je ho až tak málo. Akurát motivácia hlavného záporáka nie je úplne logická (toho malého potkaníka totiž chytil viackrát a aj tak mu nikdy nič neurobil, na rozdiel od ostatných menej podstatných postáv), takže chybičky krásy by sa našli. Napriek tomu sa v rámci neznámych nezávislých hororov jedná o vydarený kúsok, u mňa zatiaľ jeden z najlepších tento rok. (04.04.2017)

Jakožto zdejší hororový expert musím apelovat na všechny talentované tvůrce, aby se svým dlouhometrážním debutem zbytečně neotáleli. Jinak je postihne syndrom Davida Sandberga, který tak dlouho točil kraťasy, až se u něho vyvinula ukázková profesní deformace. Svou celovečerní premiéru (Lights Out) vytvořil za pomoci postupů, které lze efektivně aplikovat výhradně na krátkometrážní filmy. Není divu, že výsledkem byla spíše hororová křeč. Již letmý pohled na dosavadní tvorbu režiséra Erlingura Thoroddsena dával tušit, že se snímek Child Eater bude potýkat s navlas stejným problémem. A skutečně. Jedná se o horor diametrálně odlišných polovin. Úvodní část staví na atmosferické kontinuitě, kde zlověstné vibrace sice nedosahují zrovna dvakrát velké intenzity, ale zato je jejich puls neustále hmatatelný. Když se však na scéně objeví hlavní zloduch, kvalita snímku začne prudce stagnovat. Režisérovi podle očekávání došel dech a zbývající čas už sledujeme pouze jeho nemotornou snahu o jakžtakž smysluplné vyplnění 82 minutové stopáže. Povšiml jsem si zde hned několika několik scénáristických přehmatů, kterým nasadilo korunu sprosté okopírování postavy záporáka, jenž v originální verzi (výtečný horor 1408) čekal na své oběti ve ventilační šachtě. Zejména kvůli ledabylé druhé půli hodnotím Child Eater pouze dvěmi hvězdami. (21.04.2017)

No áno, tehotná žienka so sekerou všetko vyrieši... Hlúpe a nedomyslené, vrátane toho mysteriózneho základu, ktorý neponúkol ako zamak niečo, čo by upútalo. S tým samozrejme súvisí mizerná atmosféra. O hercoch radšej pomlčím. Jediná pozitívna vec bolo narábanie s muzikou. Slabý podpriemer. 30/100 (19.01.2019)