Pouštní květ

Mario Girotti je legenda. Jako Terence Hill se stal světoznámým s jeho přítelem Budem Spencerem v 80.letech. Jejich filmy se promítali také v Československých kinech a televizích. Ve filmu Pouštní květ se jako 79 letý vydává na motorce z Itálie do Španělska. Film je ale nudný s esoterickou příchutí. (03.12.2020)

Road movie v ktorom sa na ceste na motorke vzájomne zbližuje starý dedko (stále čulý Hill) a taká zmätená a na celý svet nasratá dievčina. Má to príjemnú atmosféru a Hill sa aj na prahu osemdesiatky vrhne do jednej hromadnej bitky a nepôsobí to trápne. Práve naopak. Stále na to má. Škoda len, že film má pomalé tempo a miestami som mal dojem, že sa prakticky nič nedeje. Neľutujem, že som to videl, ale znova si to určite nepustím. Keby tam bol aj Bud, tak to mohlo byť o hviezdičku lepšie. 4/10. (11.11.2019)

Neuveritelna sila a charizma sa ukryva v Terenceovi Hillovi,ten clovek nech Boh da sa dozije 120-tky,ide z neho nieco velmi dobre,no a co sa tyka filmu,tak je venovany zosnulemu Budovi Spencerovi,nech odpociva v pokoji,prva polovica bola urcite lepsia,ta druha uz zaostavala,hlavne ma sklamala zaverecna patnast-minutovka,zdala sa mi nejaka urychlena,odflaknuta,chladna,co je skoda,ale aj tak ako spomienka na Budyho to bolo krasne gesto od Terencea...:-) (23.04.2020)

Dobrodružná příjemná road movie, která i přes pomalejší tempo a komorní pojetí nenudí, na čemž má podíl i působivá výprava v podobě krásných španělských přímořských krajin. Terence Hill má stále svůj typický výraz a i přes svůj pokročilý věk (který bych mu mimochodem vůbec nehádal) pořád dokáže stylově někoho praštit pánvičkou přes kebuli a nebo se vrhnout do pro něj typické hromadné bitky (a pořád to působí celkem přirozeně a uvěřitelně). Chybí už jen ten starý dobrý "přítel Bud", ale film je mu alespoň symbolicky věnován před závěrečnými titulky. Děj se nemálo opírá o duchovní témata a možná tomu místy trochu chybí "šťáva", ale závěr je celkem dojemný. 65% (22.04.2020)

„Pouštní květ“ aka „My name is Thomas“ je krehký príbeh (podobne ako samotný výsledný film). Scenár totiž má svoje slabé stránky ako aj samotný film (napr. prvá časť druhej polovici). Každopádne ako skromná roadmovie to nemá chybu (obrazy zachytené kamerou sú pekné, ukazujúce, že aj „púšť“ může mať svoje čaro). Životná filozofia dvoch hlavných postáv (zastupujúcich iných generácií) je odlišná, avšak spoločné body sa nájdu. Je to miestami komorný, miestami milý a miestami nostalgický príbeh od T. Hill, ktorý sa snažil do príbehu napasovať mnoho vecí, ktoré boli charakteristické pre jeho filmy (prípadne spoločné s Budom), napr: hudba typická pre westerny (prekvapivo, slušne pasuje aj pre moderné prostredie), panvica, fazuľa alebo malá bitka. Z hľadiska spomienky na Buda je to pekné gesto. Od filmu nečakajte veľké (filozofické) myšlienky alebo ponaučenie. Záverečná scéna motorkou je symbolická a keď sa jedná o posledný film od T. Hilla (to ešte nevieme), tak je to dôstojné zakončenie jednej krásnej a úspešnej filmovej kariéry. Posledná veta vo filme („Pre môjho priateľa, Buda.“) dotkne srdce každého fanúšika dua B. Spencer / T. Hill. P.S.: Keby príbeh bol trošku kompaktnejší a nebolo to väčšie zaváhanie v druhej polovici, tak s tým hodnotením by som išiel aj vyššie. Osobné hodnotenie: 75% (***) (14.02.2020)