Baahubali 2: The Conclusion

Taky patříte mezi ty, co brečí, že se točí málo kvalitních fantasy? Tahle bollywoodská sranda strčí všechny hollywoodské blockbustery do kapsy. Hobit se před ní krčí někde v koutě. Je to extrémně přehnané úplně ve všem - v akčních scénách, hereckých výkonech, soundtracku, ale šlape to tak neskutečně, že tomu po chvíli nelze nepodlehnout. Akce je krásně přehledná s originálními nápady. A když už si myslíte, že scénu, ve které hlavní hrdina jede na krávách, nic nepřekoná, přijde na závěr zcela epická bitva, během níž bojovníci překonávají hradby tím, že se nechají vystřelovat z palem. Vlastně to ani nejde popsat, to se musí vidět. (21.10.2017)

"Bahubali 2: The Conclusion" je pro mě nakonec trochu zklamáním, protože jsem sice dostal to, co jsem očekával, ale pouze ve scénách, které jsou trikové nebo akční. Pokud na ně ale dojde, je to nádhera pohledět, a to nejen proto, že jsou technicky úchvatné, ale i proto, že jsou nápadité a originální. (09.05.2017)

druhý Baahubali (který je zároveň i prequelem) dopadl o poznání lépe než jednička. Nejen že mnohem lépe vypadá, ale ve stylu všech dvojek je v mnoha ohledech rozmáchlejší a větší, jakkoliv se tomu u indického filmu dost špatně věří. Akce je každopádně víc a i když se občas vymyká z kloubů a je na ní vidět slabší CGI, baví podstatně víc než u jedničky.Pořád tu navíc platí, že Rajamouli míchá solidně styly a žánry a máme tu tak akční film, romantiku, pohádku, fantasy, špetku muzikálu a trochu komedie a dohromady to funguje tak jak má a tak jak sme zvyklí...70% (06.06.2022)

Syntéza antické tragédie, výpravného hrdinského eposu a ryzího Bollywoodu vrcholí. Příběh zrady, krve, mečů, závisti a nenávisti. Jaký otec takový syn, lhostejno či Amarendra nebo Mahendra, syn nadčlověka je zase nadčlověkem a jmenuje se zase Baahubali. Druhý díl sice postrádá tak velkolepě zábavnou podívanou jakou byla bitva s negroidními skřety v jedničce, ale celá vizuální stránka filmu je samozřejmě opět okouzlující, dočkáme se i jednoho hodně originálního způsobu překonávání městského opevnění a závěrečný souboj Mahendry se strýčkem dobře pobaví. Taky se myslím o něco drsněji hraje na divákovy city a nejedno sárí v indických kinosálech bylo jistě zmáčeno proudy slz. Z herců mě kromě zlého strýčka zaujaly i obě hlavní herečky, královna matka i její snacha přesvědčivě působily jako sveřepé bestie. Běda mužům, kterým žena vládne. A stejně jako minule důrazně doporučuju jen a pouze telužský originál a ne hindský dabing. (26.06.2019)

Pořád si nemyslím, že by byl diptych Baahubali nejlepším filmem S.S. Rajamouliho, neboť nedosahuje sevřenosti a vypravěčské důmyslnosti Eegy. Druhý díl je však nepochybně ohromujícím spektáklem, který zahanbuje nejeden hollywoodský blockbuster. Následují nahodilé postřehy: _________ 1) Z traileru film působí poměrně lacině a papundeklově, ale opak je pravdou: Je to audiovizuální nářez jak sfiňa, který sází jeden velkolepý obraz vedle druhého. 2) Dvojka je oproti jedničce akčnější - nevím tedy, jestli akce opravdu vyplňuje více stopáže, ale táhne se celým filmem a není soustředěna jen do finále. Přičemž akční scény jsou velmi různorodé, totálně excesivní a hlavně docela slušně nápadité. V dobách, kdy na nás Hollywood sype generický digibordel nebo opulentnost bez nápadu, rozhodně potěší nejedno divácké srdéčko. 3) U scén typu "střelba třemi šípy najednou" nebo "psycho hudební / snová sekvence s labutěmi a létající plachetnicí" jsem litoval, že v kině nejde přetáčet a nemůžu si to pustit znovu.4) Čím je Baahubali: The Conclusion docela unikátní, je jeho schopnost v rámci jedné scény kombinovat několik velmi odlišných nálad a emocí - tak například setkání s Devasenou nebo výše zmíněná sekvence s šípy baví zároveň jako fyzická akce, jako komedie a jako poetické znázornění milostného citu. 5) Rajamouli si asi vzal k srdci kritiku antifeministického zacházení s postavou bojovnice Avanthiky a mladou Devasenu prezentuje jako pěkně ostrou holku, kterou zde nikdo ze zbroje do "femininních" šatů nevysvléká. 6) Vypravěčsky to ale Rajamoulimu úplně nevyšlo - oproti očekávání dvojka skoro celou dobu sleduje linku "v minulosti" (s Amarendrou) a přepnutí se do linky "v současnosti" (s Mahendrou) v závěru filmu působí spíš dojmem zbytečného přílepku. Není to nic, co by se nějak významně vymykalo z běžných vyprávěcích postupů v indické populární kinematografii (v nichž dominuje epizodičnost a jen velmi volná kauzální provázanost), ale prostě to není Eega, kde má sebemenší detail svoje místo a ve vyprávění je posléze náležitě zužitkován. 7) Indové z nějakého důvodu cenzurují (rozostřením) useknuté prsty, ale useknutou hlavu nikoli. (10.07.2017)