Hirošima - počátek atomového věku

Zhodenie bômb na Hirošimu a Nagasaki je minulosť. Nemôžeme tieto mestá oživiť, ani mŕtvych, ktorí v nich zahynuli. Čo však môžme urobiť je poučiť sa zo skúsenosti. Musia nás naučiť dôležitú lekciu. Sme konfrontovaní s možnosťou vlastného vyhynutia ako druhu. Napriek tomu osud ľudstva a najmä ľudskosti môže záležať na tom, ako si pamätáme na Hirošimu a Nagasaki. Ak si ich budeme pamätať len ako ďalšiu udalosť v dejinách ľudstva, len ťažko nájdeme odvahu postaviť sa výzvam a hrozbám, ktoré nukleárne zbrane pre ľudstvo predstavujú (20.12.2015)

"Keď som sa vrátil späť do Ameriky, nečakal som takú popularitu. Bol som celebrita, ktorá si následne užívala slávu. S následkami, ktoré nastali po zhodení bomby na Hirošimu som sa zmieril, veď som stál pri zrode novej éry atómového veku." Po z bombardovaní Hirošimy sa začali v hračkárstvach po celej Amerike predávať detské súpravy pre deti, ktoré si mohli vyrobiť vlastnú atómovú bombu. Súťaž Miss Atómová bomba sa taktiež tešila veľkej popularite. No a aby toho nebolo málo, jedného z Japonských lekárov, ktorý prichádza do USA s prosbou o pomoc pri odstraňovaní následkov na tamojších obyvateľoch, čaká v populárnej zábavnej relácii ešte väčšie poníženie. Človeku sa chce z tejto krajiny proste zvracať. Ozaj neviem čo je horšie, či následky tohto nehumánneho činu, alebo tie vymyté mozgy, ktoré nie len že tolerujú dane činy, ale ich pod rúškom mieru ešte aj velebia. (18.12.2015)

Nejzrůdnější útok na bezbranné civilní obyvatelstvo v historii lidstva. Na jedné straně těžko představitelné drastické osudy i radioaktivní zamoření na desítky let a na straně druhé ochranné brýle pro posádku bombardéru a cynická americká show! Dokument je celkem kritický, ale mohlo se zajít ještě dál, zvlášť v roce 2015. I zmínka o lidech jako Robert Oppenheimer či Oto Hanh by udělala dokument zajímavějším. Ne každý Američan totiž slavil. Dokument skvěle popisuje situaci POTÉ. Boys, přijíždějící si pro suvenýry (v té době neměli ani iniciátoři tohoto nelidského útoku ponětí o následném působení radiace a tak tam poslali svoje chlapce na výlet), brutální nadvládu Yakuzy (únosy zbloudilých dětí, následná selekce dle pohlaví a nastolení otrockého osudu) nebo detailní pohled na následný americký "výzkum" japonského obyvatelstva. Závěrečné mírové poselství mi přišlo lehce nucené. Skvělý pohled na situaci před i potom nabízí také čs dokument z kontroverzního cyklu Potomci a předkové - Nad propastí (03.08.2015)

Tento dokument mi způsobil tak strašlivý zážitek, že nejsem schopna ho hodnotit hvězdami - na jedné straně dobře zpracoval téma, na druhé však ukazuje a popisuje takové hrůzy, že se člověku až zvedá žaludek... Vím, že Japonci nebyli žádná neviňátka a krutosti, které za druhé světové války spáchali, se snad ani nedají popsat, přesto při představě neskutečného utrpení nevinných dětí mi je nanic. (04.08.2015)

Jedna, respektíve dve bomby urobili z Američanov najväčšieho dravca sveta a z militaristických Japoncov azda najslušnejší národ na svete. Originálne zábery, výpovede svetkov a preživších, medzi nimi aj taká chuťovečka ako po výbuchu v Hirošime videli nejaké čierneho tvora ako zomiera a mysleli si, že je to pes. Po chvíli zistili, že je to ich vlastná mama. Dokument sa neodporúča k obedu. (04.02.2019)