Obsahy(1)
Poté, co ženu opustí milý, její ztýranou myslí letí sen všech zlomených srdcí... Psychedelickým muzikálem nás provází zádumčivé tóny Angela Badalamentiho, subtilní texty Davida Lynche a magicky něžný hlas Julee Cruise. (Morien)
Recenze (29)
Tohle jsem si přál vidět už dlouho: záznam muzikálové performance, kterou napsal a narežíroval David Lynch ve spolupráci s Angelem Badalamentim. Julee Cruise je skutečně anděl a i když i ze záznamu na vás dýchne kouzlo výjimečného představení (které bylo předvedeno pouze dvakrát v Brooklyn Academy of Music v roce 1989), člověk by si přál být při tom. ()
Když posloucháte muziku, dostanete se v ideálním případě do stavu absolutní volnosti, oproštěnosti od těla a vybavují se vám různé obrazy a (vý)jevy. Badalamentiho hudba k tomu přímo vybízí. Tentokrát představy "vyrobil" David Lynch za vás; nastolil atmosféru starých amerických klubů 50. let, kde se po podlaze klouže kouř a opodál stojí rozbité auto. Hlavní zpěvačka s božským hlasem Julee Cruise se převážně vznáší vzduchem a zpívá. Není nutné ji sledovat, stačí se naladit na správnou vlnu a nechat se unášet. Vizualizace skladeb se ovšem moc nemění, a tak oceníte drobné nápady jako krátkou detektivku a řezání dřeva (narážka na Twin Peaks), tancující dívky a nakonec snad, že to má jen těch 50 minut. ()
Počin, který příjemně drnká na melancho-receptory zejména díky dobré synergii fluidní hudby a obrazu. Prvky upomínající na Wild at Heart, Twin Peaks, ale i budoucích drobnosti Mulholland Drivu a Lost Highway, dotahují a upevňují všechny vztahy v Lynchových filmech do stejného konce. Nicméně i prostřednictvím písní mohl být přenášený materiál prokreslenější, aby byl více samostatný. Jediné co zbývá za povšimnutí je změna perspektivy pěveckého obsahu z "jí" na "jeho" po trpaslíkově zopakování úvodní scény in-situ. 70%. ()
David Lynch spolu s Angelem Badalamentim předvádějí něco, co se skutečně dá nazvat jedině jako zážitkové představení. Je to dlouhý hudební klih, který je doplnění o hrané/performance sekvence. Hudebně krásné a pojmenování "Industrial Symphony" tomu dokonale sedí. Místy skutečně symfonie, jindy téměř až kakofonie. Julee Cruise má nádherný hlas a tady naštěstí dostala opravdu hodně prostoru. Krásný zážitek. Naživo musel vyznít ještě lépe. ()
Což skladby jsou to hezké, Julee Cruise je úžasná, ale celé to je tak strašně utahané a i když to je někdy zajímavě psychedelické, jindy mě to akorát tak nebavilo a nud. Ale proti těm skladbám nic nemám, ty jsou skvělé. A ještě jsem si na začátku připomněl Zběsilost v srdci, což je snad jeden z mála filmů, kde mi Cage nevadí. 3* ()
Galerie (1)
Photo © Propaganda Films
Zajímavosti (2)
-
"Zahrajte prostě velké kusy umělé hmoty," popisoval Lynch svou vizi saxofonistovi ve skladbě "Rockin' Back Inside My Heart". Badalamenti uvedl: "Neuvěřitelné na tom bylo to, že ten saxofonista okamžitě věděl, co tím David myslí!"
(Zdroj: Temné stránky duše) (trojúhelník)
- Když hledal Angelo Badalamenti zpěvačku pro soundtrack Modrého sametu, pomáhala mu s výběrem Julee Cruise. Nejprve chtěl někoho rockového, potom soulového. Obě mu Julee Cruise sehnala, ale pořád to nebylo ono. Potom jí volal a říkal: "Julee, potřebuju soprán. Musí znít jako andělský chór, v dlouhých frázích, úplně bez příkras." Byl večer a mělo se natáčet už druhý den dopoledne: "Dobře, ale já už o nikom nevím. Udělám to prostě já." Tak začala jejich spolupráce, která vyústila až k Industrial Symphony No. 1. (Zdroj: Temné stránky duše) (trojúhelník)
Reklama