Vampireman

Fair Game je "seriózní" exploitation a třeba nevraživost mezi postavami je skvěle vybudovaná, tj. pomaličku a polehoučku. Ale má to i své vtipné momenty, např. když hrdinka chlapům svaří zbraně (!)(a žádnou si nevezme) a oni pak vytáhnou ze skrytých kompartmentů další, nebo když chlapi svorně nakráčí do jeskyňky, kde se přece nikdo nemůže skrývat, a pak tam uvíznou, nebo když musí uhýbat rozjetému traktoru s cirkulárkou... Bohužel, Peckinpahovi Strašáci jsou mnohem drsnější, Sám doma mnohem zábavnější a cokoli jiného 80s' mnohem vděčnější. Nakonec to nejlíp pořešil ten pes, co se na půl filmu ztratil v buši a přišel do baráku až když bylo po všem.

Kyborg sliboval, že bude další straight-to-action film. Bohužel, většinu času dělá Van Damme smutné psí oči a flešbekuje do doby, když měl ještě nesmyslně dlouhý háro. Když už náhodou vletí do akce, tak se jeho čtyřpuška zasekne a čepel v botě mu ulomí. Schopněji si počíná jeho sidekick, která kope piráty do koulí. Van Damme se k ní stejně chová hnusně, odmítá jí brát s sebou a souložit s ní a radši emařsky čumí. Potom tu hraje jeho nevlastní dcera, která mu naopak vůbec nepomůže, a kyborgyně, která má místo mozku flešdisk s lékem proti nákaze. Nejlepší je ovšem záporák, který nosí obří sluneční brýle. Vrstva prachu a písku kolem těchto skel upomíná, jak valí stopáž. K tomu má osmipušku a kroužkový brnění, ale na boss-fight si všechno sundá a jenom řve a řve a pak vstane z mrtvých!

Bravo! Je vidět, že tvůrci mají řádně nakoukáno a k zombie žánru přistupují s láskou a věrností, ale i nápady a spolu jim to dobře hraje. Škola jako masomlýnek funguje skvěle, ještě lépe je přerod v nemyslící/krvežíznivé vidět v rovině dospívání. A socialismus přináší jedinečný fetiš pionýrských minisukýnek, Amig, kabelových motorových pil a dalších normalizačních artefaktů. Na amatérský film je z půlmilionového rozpočtu zodpovědně vymáčknuto maximum. Tvůrci se, díkybohu, vyvarovali levných hororových prvků a lekaček a přináší zábavnou akci - zejména mladí herci tady mají odzbrojující arsenál stíracích hlášek. Má to i namítáníhodné momenty, ale mlčím - nejen proto, že do áčkové produkce se dostávají i mnohem pitomější scény.

Kapitán II měl od začátku dobrý potenciál: Christopher Lee tu hraje záporáka, co se schovává ve vězení, a se po svých loupežích podepisuje roztokem kyseliny chlorovodíkové na sklo jako MIGU. Bohužel je to přes kopírák jednička, trapná a pomalá noir-wannabe detektivka s uculujícím se Reb Brownem, který v trikotovém kostýmu CA vypadá spíš hrůzostrašně než hrdinsky, nic nepředvede a jen tak se pohybuje po plátně za doprovodu přihřáté hudby jako vystřižené z jakési americké volební kampaně. Ruce pryč!

Enzo G. nalepil postříbřené čtvrtky na klasický golfový caddy cart a zbudoval neuvěřitelné postapokalyptické automobily, které sice spolknou obří plamenomet, kompaktní vrtule na sekání hlav, extra-dlouhé prorážecí vruty a falické rakety, ale už nemají místo na kvalitní motor a tak je nejvyšší dosažitelný řadicí stupeň jenom 1. Otáčky řvou na maximum nejen když s hlavním hrdinou Scorpiem, stárnoucím italským mazákem, orají záporáci pole, ale i když vyjíždějí z kempu do kempu aby zabíjením rozsévali ZLO! Pro speciální přeživší nukleárního holokaustu 2019 mají připravený gumový pranýř, kde probíhá nedobrovolná anální penetrace. Však také jsou záporáci tvořeny triem buzerantů, z nichž jeden má melír, druhý růžový mohawk a třetí na hlavě cosi, co by mu záviděli i nejvyšší elfové (Elrond hadr). Když si poté Scorpio oblékne plastové průhledné homobrnění, nevěřil jsem mu, že v předchozí scéně klátil postapo babu. Další plus této pecky patří za explodující hlavice šípů, díky kterýmž jsem se upřímně zasmál každému vybouchnutému templářovi.

Afroameričan ninja s knírem a blonďák ninja s knírem a asiat s knírem a dámskou blonďatou parukou a asiat chodící po Hong Kongu, kterého všude napadnou (i když se zeptá jenom na cestu) a on je seřeže... Ninjové mezi sebou bojují katanami se zabudovanými plynovými komorami nebo plamenometem a oslňují se zrcátky a jako komunikaci mezi sebou používají videokazety, se kterými jim u dveří zaklepe dětský robůtek! Stoprocentní příspěvek do ninjaexploitation subžánru.

Pako, Atomový Kyborg, šetří baterky - když už musí Daniel Greene mluvit, ani se nikomu nepodívá do obličeje. Kvůli tomu za celý film řekne leda tak půl hlášky a je s ním proto neuvěřitelná nuda. Zabíjení taky nepatří mezi jeho koníčky a většinou jenom chvíli drtí hlavy dlaněmi. Zasmál jsem se akorát když porazil přeborníka v páce a zachránil ho před chřestýším uštknutím, díky čemuž poražený řízek obměkl a obětoval sebe i svůj kamion pro život Pakovy buchty.

Nepamatuji si film, jenž by byl víc o hovně a jehož scény by nedávaly smysl (a to jsem den předtím viděl Surfové nácky, kteří musí zemřít). Hlavní postava hipstera bez minulosti je nekonečně tristní - pouze zabíjí neustále se zvětšující počty protivníků (jak v nějaký videohře) a na kytaru nezahraje pořádně ani jednou (ve skutečnosti zahraje za celý film pouze dvakrát). Chechtal jsem se tomu klukovi, který většinu část filmu jen řve, protože z nějakého důvodu nemluví, ale umí opravit motorku, řídit auto a fackovat postapo-raidery, kteří po něm katapultem střílí žvejkací kuličky! Když poflusal Smrt, tak jsem málem vyprskl. Ale tomu předcházelo nervosní sledování ukazatelů se zmenšující se vzdáleností do Lost Vegas, které připomíná, jak pomale běží děj.

Formálně dosti antipostapo, obsahově o tom, kterak atomový hřib poníží lidskou existenci pod zvířecí úroveň a zanechá jí pouze rozmnožovací pud. Tato filmová adaptace stejnojmenné novely se snaží být vtipná ("Potřebujeme z dílny nové Michaely, tentokrát bez úsměvu.") a šokantní (ejakulát ve zkumavce a občas poprsí si vysloužilo přístupnost R), avšak ve skutečnosti je plynutí děje dosti uondané a celek poměrně nudný. Vůbec ne tak bláznivý a kinky, jak slibuje epileptický trailer.

Ranec hlášek a neuvěřitelného počínání si, včetně bezútěšně vypadající atmosféry na Letné, zakonzervované v necelé půlhodince strašlivého home-videa dolních sto na které nemusíte být Praha 7 abyste nečuměli jak parma.