Pravda a spravedlnost

"Život je jen stéblo trávy před kosou." Zdánlivá venkovská pohoda se naivnímu statkáři pomalu přetváří před očima a ukazuje svoji skutečnou náturu. Pravda a spravedlnost prostě asi neměla v Estonsku devatenáctýho století svoje místo, stejně jako nemá místo ani v současnym světě. Byť se ve filmu v podstatě nic moc neděje a vážně sledujeme jen jednu hlavní postavu napříč dekádami zmaru, je to svym způsobem nejhezčí film posledních let, kterej ve finálním aktu vyjeví skutečnou hloubku celýho dlouhýho příběhu. Prostě ten vzácnej případ, kterej je režijně, herecky, hudebně, ale především vizuálně tak dokonale dotáhnutej, že to baví navzdory absenci nějakých intenzivnějších dramatických momentů. Film o tom, že spolehnout se můžete jen sami na sebe... a o dalších věcech. Doporučení: Pokud si film pustíte na HBO, dejte si to v původním znění. Dabing je hroznej! (01.03.2021)

„Co člověk potřebuje, aby se někam dostal? Stoupnout si na vrchol kopce. Odtud může vidět, kam půjde. A tak začíná jeho cesta. Kráčí po silnici. Cestou, lesem. Přešlapuje z hrbolku na hrbolek, překračuje bažinu. Najednou se zastaví a uvědomí si, že neví, kam dál. Co udělá člověk, který zabloudil a neví, kam dál?“ Přijít na místo, kde předchůdci selhali a vzdorovat všehoschopnému, pořádně slizkému sousedovi, to chce odvahu. A protože hlavní hrdina Andres je odvážný sympaťák, není vůbec těžké mu začít ihned fandit. Ale ne po celou dobu. Protože stejně jako jeho bohatý protivník je to tvrdá palice a diváka čeká vpravdě generační souboj 2 přebujelých eg. Čímž se dostávám k délce filmu. Stopáž je opravdu velkorysá, a jistě chvályhodná pečlivost tvůrců se v tomto případě přenáší i na pomalejší tempo, což jistě nebude každému divákovi po chuti. Já se nenudil, ale ke konci jsem už byl k Andresově chování vcelku kritický, což je docela škoda. Proto dávám slušné 4*. „My dva se tu dostaneme do problémů.“ - „Chudí to nemají nikde snadné.“ (30.05.2024)

Tady jsem byl na pomezí rozporuplnosti a ještě jsem film ani neviděl. Estonsko je pro mě v rámci Pobaltí nicméně stejně zajímavé jako Skandinávie a tak jsem do toho šel, a to i přesto, že délka filmu je úctyhodných 149 minut. Pořád si ale říkám, že to chce hodně velké sebevědomí natočit něco tak dlouhého a přitom se nebát, že to diváka unudí k smrti. Víc, než jakýkoliv jiný film, ten s takovou délkou má jistotu, že buď to bude velký průser a nebo velký filmový zážitek. Estonci se ale překonali. Pravda a spravedlnost je nádherný dobový velkofilm z vesnického estonského prostředí v druhé polovině 19. století. Herecké výkony úctyhodné, navíc se v průběhu filmu proměňující se, kamera a prostředí naprosto úchvatné, mnohdy ty bažiny působily až hypnoticky skvostným dojmem. A ten příběh? Nemám slov. Zíral jsem od začátku do konce. Výborný kousek! (30.04.2021)

Jednu * ubírám pro rozvleklost a zbytečnou délku. Jinak zajímavě uchopené téma problému nástupnictví. Se stále rychleji se měnícím světem je stále častější a přitrozenější, že rodiče obětují život pro budoucí dobro svých dětí, avšak v kritické chvíli děti zjistí, že o ně nestojí, ba že je dobro jejich rodičů pro ně nepoužitelné. (25.04.2021)

Drama jako řemen, tentokrát je to ode mne bez připomínek.. Andres se svou ženou si mě získali ihned, jejich snaha začít společný život ve vlastním byla pochopitelná, stejně tak touha mít syna (dědice), ovšem ten odporný soused, to byl tedy exemplář k volnému odstřelu.. Postupem času se začal Andres měnit, tuším, že to byla právě jeho milovaná žena, kdo ho zjemňoval a dokázal ho po klopýtnutí přivést zpátky na tu správnou cestu, bez ní byl ztracený.. Nádherný film o životních prohrách, ztrátách největších, nekončící dřině na statku a o všem podstatném pro lidské bytí.. (31.07.2021)