Who's Fooling Around Here
Obsahy(1)
Doktor Radkin Honzák, legenda české psychiatrie, skvělý lékař, pedagog, publicista a vtipný glosátor, slaví v plné práci tento týden své osmdesátiny. Celý život věnoval rozplétání záhad lidského chování, vydal řadu popularizujících knih a píše velmi čtený blog. Dokumentárním portrétem režisérky Š. Maixnerové připomínáme životní jubileum této významné osobnosti... Kdo je Radkin Honzák? Je jedním z nejlepších a nejdéle sloužících psychiatrů a psychoanalytiků na světě. Je tím, komu se dnes říká influencer: V osmasedmdesáti stále aktivně pracuje na třech klinikách, píše velmi čtený blog a vydává obor popularizující knižní bestselery. Je s oblibou zván do diskusních pořadů a s „cirkusem vědění“ objíždí republiku i zahraničí. Jeho projev je srozumitelný a vábivě autentický. Mluví tak zvaně „naplacato“. Je fascinující kolosální mezioborovu erudicí. Jako jeden z prvních se veřejně začal věnovat i psychosomatické medicíně a po padesáti letech to dotáhl až k sepsání psychosomatické prvouky. Pro mnoho tvůrců, kteří ho využívají ve svých projektech, je nebezpečný tím, že odpovídá přesně na to, na co se ptají. Nikdo se ho ale, zatím, nezeptal na něj samého... Jeho snem bylo stát se obvoďákem na Šumavě. Místo toho skončil v blázinci. Stál za spoustou modrých knížek pro české disidenty. Má fenomenální paměť a neskutečný drajv, málokdo ale tuší, že jeho největší životní boj svádí s vlastní nestřídmostí. Mají o něj dodnes zájem analytické společnosti v USA. Má všechny předpoklady být světová hvězda. Pomineme-li obrovský profesní záběr, tak má ještě židovský vzhled a špatnou angličtinu. V jeho letech a s jeho odborností by měl být dávno jmenován profesorem. Nestal se ani docentem. Kariéra ho nebaví a zbytečné tabulky nevyplňuje. Nikdy. Souvisí to patrně s tím, že to, co nechce, nedělá. A už vůbec nic, aby se blýskl. Čte poezii a píše divadelní loutkové hry. Jeho opus magnum je „Kašpárek a černokněžník na čtrnáctém konklave katalánských proboštů“. Ano, je sympaticky šílený. A velmi uzavřený. Miluje lidi. Svůj život dal do služby Člověku ve všech jeho bizarních podobách. Jeho velkým osobním tématem je „pevný postoj v tekuté době“ a síla malých denních radosti. Na jeho životě vnitřním i vnějším lze velmi dobře ukázat, kterak jediný pohyb motýlích křídel spustí na jiném místě lavinu. To vše je Radkin Honzák. (Česká televize)
(více)Recenze (8)
Hodnocení filmu jde ze tří čtvrtin na konto protagonistovi a jen jedna čtvrtina na režijní invenci, jak to v záchvatu divácké velkorysosti nazývám, a výběr hudby, který mi k osobnosti pana doktora ladil. ()
Působivý dokument natočený k osmdesátým narozeninám skvělého lékaře, pedagoga, výstižného a moudrého glosátora situací vážných i nevážných MUDr. Radkina Honzáka. Jeho vitalita, životní nadhled i zkušenosti spojené se smyslem pro humorný nadhled by mu mohla závidět většina mladších generací a jeho glosy (jak ty v dokumentu, tak i ty v mnoho let používaném blogu) včetně jeho populárních knížek v sobě obsahují velké množství optimismu, zajímavých námětů k zamyšlení a v současném stavu společnosti založené na většinou záporných zprávách jsou moc osvěžujícím a potřebným protipólem k té všudypřítomné "blbé náladě" . A to je bezesporu činnost nesmírně záslužná a potřebná. ()
Jděte už s těma dokumentama do prťous. ()
Příjemně strávených 50 minut. ()
Dokument, který mě příšerně iritoval způsobem, jakým je natočen - hromada materiálu je jen redundantní vata, podbarvená příšerným soundtrackem, který je násilně naroubovaný na snímaný obraz (ty Skoumalovy texty nemají s Honzákem podle mě nic společného a posouvají to celé do úplně jiné roviny). Jako chápu, že je problém vymyslet, jak natočit portrét nějaké osobnosti tak, aby to nebyla jen mluvící hlava do kamery - protože tuto podobu by ten film klidně mohl mít a osobně bych jí skoro dal přednost před tím, čeho jsem zde byl svědkem - ale prostě už dlouho jsem neviděl něco, co by mi bylo tak protivné - navzdory vším sympatiím, které k Honzákovi chovám. Pro lidi, co Honzáka neznají, to asi může být fajn seznámení s touto osobností, ale přesto se zdráhám nazývat to záslužným počinem, protože mě prostě irituje, když se za veřejné peníze točí takové paskvily. O Honzákovi jsem se zde nedozvěděl v podstatě nic nového, zato jsem se ujistil, že od této režisérky už nikdy nic vidět nechci. ()
Reklama