Teoréma

Přichází do zažitých pořádků jako pohnutí mysli, které je zobrazováno formou sexuálního požitku z lásky. Každý se s touto zkušeností musí nějak vyrovnat. Důležitým prvkem je reakce členů rodiny, kdy každý má potřebu onomu zážitku (tedy oné Andělské ďábelské postavě) říct co pro něj znamenal a jak mu změnil život. Pouze hospodyně nic neříká, ale v důsledku jedná činy. Z domu, tedy semeniště buržoasní morálky odchází na venkov, kde se stává světicí. Ostatní členové se snaží se zkušeností vypořádat každý po svém, ač jsou všichni více či méně neúspěšní. Dcera je nejslabším článkem, který si neodnáší v podstatě nic. Danou situaci poznání druhého břehu neunáší, upadá do nehybného stavu. V podstatě jako člověk umírá. Syn se jeví jako nejnadějnější. Je schopen tvořit, avšak jen pouze v pozlátku své vily. V okamžiku, kdy ji opouští a má tvořit mimo ní, je slepý. Dokáže své záměry pouze pomočit a pak poslepu obarvit. Manželka si odnáší pouze domnělé poznání pravdy, tedy že nešlo o pohnutí mysli zobrazené ve formě lásky v sexuálním prožitku, ale že jde pouze o onen sex s charismatickým mladým mužem. V tom se však mýlí, jelikož ani jeden prostitut v okolí Milána jí není schopen dát ani náznak podobného zážitku, jako onen. Továrník ač o dané problematice přemýšlí, Tedy ví moc dobře, o co jde, stejně není schopen změny. Končí tak naprosto nahý v oné sopečné pustině, která je celo-filmovým motivem prázdnoty jejich životů. A není schopen ničeho jiného než zoufalého výkřiku. Služebná také končí na pustině. Dokonce přímo v ní. Jedná se však o staveniště. Něco se zde buduje a tvoří. Tím, že se stává součástí půdy, s kterou spojí své slzy, ukazuje svoji kreativnost, užitečnost. Ona jediná si z prožitku něco odnáší a staví na tom. Což je tím, že s buržoasní morálkou nebyla nikdy propojena, byla jí pouze po určitou dobu přítomná. (14.11.2015)

Vůbec jsem to nepochopila.... (30.08.2009)

Hlavní myšlenka je mi sice jasná, ale nedošlo mi, proč má docházet k prozření právě prostřednictvím sexu :-). Zatím bez hodnocení, Pasolini je pro mě celkem těžkej na pochopení, tady jsem pobrala jenom kostru, pointu, ale zbývá ještě hodně vstřebávat, hvězdičkovat si proto zatím netroufám... (24.04.2010)

Návštěvou Mesiáše s rozepnutým poklopcem u černobílé rodinky byl potvrzen Pasoliniho teorém. Tj. Žít v nevědomosti je jediný způsob jak si zachovat zdravý rozum. (22.09.2008)

Zatím bez hodnocení, dám tomu pár měsíců a uvidíme...Ale pocity z tohohle filmu jsou jak sinusoida...Jednou nahoře, jednou dole...A já nevím, kde se to ustálí. (24.05.2007)

Tak to už opravdu ne, ať mi někdo vysvětlí, co je v tom za pointu, nebo alespoň filmové vidění! Podle mne ani jedno. (04.10.2007)

Jedno z nejniternějších filmových děl o střetu tradic s novými hodnotami západní společnosti - podle mě významově velmi blízké Tarkovského pozdním filmům, hlavně Nostalgii. (29.01.2009)

Po odchodu z Klimentské z kina Klub nám s vysvětlením tohoto mistrovského díla musela tehdy pomoci paní třídní profesorka na gymnasiu. Dnes po létech film neztratil nic ze své kvality a je počinek vydat ho na DVD - vždyť třeba nestačí k pochopení jedna návštěva kina, a tak má dnešní uspěchaný divák možnost si film přetočit na začátek a zkusit to znovu. Filmy Pasoliniho jsou součástí klenotnice světové kinematografie a stojí za shlédnutí. Tento však stojí i za podrobné studium. Fascinující symbolika, strhující scény a nadčasová filmařina. (04.03.2007)

Lze vyjadřit filosoficky či sociálně relevantní tezi pomoci filmových prostředků ??? Je možné myslet obrazem ??? Je možné skrze film posoudit tezi o tom, že jakkýkoliv text se může stát základem budoucí metafyziky nebo poetiky. Lze zobrazit diskuzi o "pravdě a pravdivosti", skrze filmový obraz. Je možné vyzvat hranici mezi fikcí a skutečností. Je výprávěný příběh a použité filmové prostředky něco na způsob spojité nádoby, co musí existovat v jednotné harmonii, nebo to jsou dvě média, která jsou "spolu" pouze přičiněním historické náhody. A další ... Pouze otázky, teoréma samotná zůstává nevyřčena, lze ji však zachytit mezi obrazy ??? (22.04.2008)

Vizionárske metaforické alegórie Pasoliniho postupne naberajú až taký extrém, že samotný film stráca hlavu a pätu. Zaujímavé je, že prvých 20 minút nemám problém so žiadnym filmom tohto režiséra, ale potom sa to vždy zopsuje. Hosť, ktorý osúloží celú rodinu a čo ďalej? Ak by šlo len o príbeh Pietra, z ktorého sa stáva homosexuál, tak by som tento film chápal ako vyrovnanie sa Pasoliniho so svojou homosexualitou... ale kedže sa niečo udeje s celou rodinou, tak neviem či ide opäť o Pasoliniho komunistickú kritiku na buržoáznu spoločnosť a cirkev, alebo čo nám chcel povedať... (01.06.2010)

Ako by som počul slová môjho bývalého kolegu : Pasolini je PÁN. Tento jeho triviálny, povrchne infantilný výrok ak niekoho obdivoval, som neznášal. Teraz by som s ním ale výnimočne súhlasil. Príchod mladého muža do majetnej rodiny majiteľa továrne je katalyzátorom ich postoja voči svojmu životu. Každý z členov rodiny odkrýva svoje temné stránky osobnosti a zároveň svoje túžby. Toto všetko plus konfrontovať tragický a zúfalý osud človeka s náboženskou ideológiou nedokáže zďaleka každý. Pasolini to zvláda s úspechom. Jednu hviezdičku uberám kvôli zbytočnej statickosti filmu v niektorých momentoch. Bez toho by film mohol byť ešte vzrušujúcejší. (28.09.2014)

Toto dílo je pro mě těžko stravitelné, nepřináší mi uspokojení ani filmový či umělecký požitek. Vlastně je to zjednodušeně teploušské vyjádření autora. Mnoho záběrů na mužské přirození (i když ne obnažené) mě znechucuje. Naopak by se mi líbilo, kdyby aspoň něco ukázal z toho ženského. Nejlepší je asi na celém díle hudba jazzového ražení. 50%. (10.01.2010)

Uvedeno ve Filmovém klubu Alfa Sokolov v sezoně 1976/1977 a pak ještě v sezoně 1984/85. . (31.05.2014)