Obsahy(1)
Poetický film Osobní život díry Ondřeje Vavrečky formálně vychází z dokumentárního filmu, který však překračuje k otevřené, hravé, experimentující formě. Pojednává o podstatě našeho světa a tu netvoří něco pevného, nýbrž je spíše plná děr, což ukazuje např. struktura hmoty. S hravostí, lehkostí i naléhavostí objevuje různé druhy prázdnoty. Svět potřebuje ty prázdné prostory, aby se mohl kam hýbat. Krátké momenty extáze jsou střídány čekáním ptáků marabu, hardcore filosofie je proplétána s banalitou každodennosti. Film obsahuje rozhovory s odborníky a je doplněn hranými scénami. Film je natočen na prošlý a čerstvý 16mm film a je završením pentalogie filmů filmaře a pedagoga FAMU Ondřeje Vavrečky. (Klara Khine Distribution)
(více)Recenze (5)
Normální film. ()
Snad poprvý není nesympatický film, ale tvůrci. Už jen to, že říkaj ďoura místo díra, mě irituje. Jak kdyby to natočil intoš výkvět Okouna před 20 lety, co dá psovi jméno Krém. Přitom by možná jen stačilo zavřít díra do huby. ()
S experimentálními filmy je problém ve chvíli, kdy k nim nenajdete žádný klíč. Ďoura. Různé nijak nesouvisející záběry a do toho filozofie. Hora je obrácená díra. Ale dozvíte se od muzikologa, kdo byla múza Antonína Dvořáka. Ani nevím, jestli mi to za to stálo. Ale má to jen hodinku, jde u toho neusnout. :-/ ()
https://www.ceskatelevize.cz/porady/12239116093-osobni-zivot-diry/ ()
Filmové celovečerní eseje (či snad básně?) se u nás moc nevidí a o to větší radost mi pak působí, když na nějakou narazím. Osobní život díry, režiséra (a mmchdm. pedagoga FAMU) Ondřeje Vavrečky je jedním z nich. Tato otevřená úvaha na místem prázdna ve hmotě dokáže diváka uchvátit jak vizuální pojetím a zpracováním, tak zvukovým doprovodem obrazu nám prezentovaného. Málokterý film dokáže oba tyto světy propojit a využít ve svůj prospěch tak jako toto dílo. ()
Reklama