Bojovali za vlast

Bojovali za vlasť, boli hladní, osamelí, chýbali im ženy a mali radi tabak. Ich revírom bola ruská pustina a ich protivníkmi nemecké tanky. Muži z ruskej armády. Tí Nemci boli celý čas inkognito, vidíme iba raz ich tváre, inak si ich perzonifikujeme prostredníctvom tých tankov a sú tak strašidelnejší. Páčilo sa mi, že v tomto vojnovom opuse sme úplne mimo miest, že funguje chémia medzi dobre napísanými postavami a že bitky by obstáli v takejto podobe aj v dnešnom blokbasteri. Musím napísať, že ma tento film bavil viac, ako mnohé britské a americké vojnové filmy 70. rokov. Bondarčuk skrátka bol pán režisér a vedel, ako vychcať so štátom požadovanou propagandou. (18.10.2016)

Začátek je famózní. Skvělá kamera, rámování, smysl pro detail (sesouvající se kamení a přešlapující nohy v prvním okopu). Na sovětské obvykle vybledlé poměry nezvykle barevný film. Jenomže pak kopání okopů přibývá a vy zjistíte, že film nemá žádný děj. Američani sice točí filmy na hovno a zpočátku máte pocit, že Bojovali za vlast je pomník realističnosti, jenomže když tam soudruzi nezabudovali ani jediný silnější motiv (i kdyby měl Sergej jít večer na šukandu za Natašou a překazí to bombardování a sejdou se až za Donem), brzy začnete zívat a blížící se zlom východní fronty vás spíš uspí. Trochu lepší je scéna zraněného Sergeje Bondarčuka (Míla Besser vivat jakož celý první dabing), jenomže od M.A.S.H.e už jsme zvyklí na hodně krve a od Stalingradu i na amputace bez střihů... takže film a jeho "drsné" scény působí jako sametové pohlazení. Druhá půlka naprosto zbytečná. Propaganda to fakt není, soudruh je tu skoro urážkou. (22.07.2018)

Tak trochu som očakával, že sa Bondarčuk pokúsil nejako uzavrieť Šolochovov nedokončený román (či skôr zdá sa epopeju). Nestalo sa a z filmu mám teda presne ten istý pocit, ako kedysi dávno z knihy - namlsaný a kruto opustený. Hlboko ľudské postavy, s rozvahou rozvíjaná téma a naraz BUM!!! - koniec. Keby to aspoň posunuli z prozaickej roviny do ešte reflexívnejších odtieňov, ale oni skrátka iba natočili tých cirka 300 Šolochovových strán. Dokonale natočili, ale čo z toho, sakra!! (04.12.2006)

V polohe vojnovej drámy ako celku som od Bondarčuka čakal trocha viac. Na rozdiel od jeho Vojny a mier tu vynikla skôr celková atmosféra vojny a bezprostredná, očakávaná smrť, ktorá bola cítiť snáď v každej scéne. Samotné vojnové bitky sa mi však zdali iba priemerné a miestami málinko teatrálne. Nad hrdinským pátosom sa nezamýšľam, to vzhľadom na straníckosť proste muselo byť, hlavne keď na Done vtedy Rusi dostali riadne na frak. 75/100 Videné počas Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou. (06.04.2015)

Film, který se vymyká a liší od všech ostatních, které v tomto období a možná i v dlouhé historii sovětské kinematografie vznikly. Není vůbec poznamenaný v té době tolik typickou propagandou, jedná se o pouze o příběh sovětského vojáka, který roku 1942 ustupuje před německým blitzkriegem. Divák tak nevidí Sověty jako geroje, ale jako skutečné lidi plné strachu v demoralizující době, která na ně doléhá ze všech stran. Bitevní scény jsou o třídu výše jak u jiných filmů, je zde také až neuvěřitelně dost dialogů o životě, což jsem taky nikde neviděl. Ano, někdy těch dialogů je až moc, že to může sklouznout k nudě, ale vždy se to nějak vykompenzuje. Proto se jedná o film, který jakoby nepůsobil vůbec rusky. A proto také stojí za vidění. (10.08.2015)