Režie:
Petr SchulhoffScénář:
František Vlček st.Kamera:
Jiří VojtaHudba:
Jiří ŠustVOD (1)
Obsahy(1)
Správce horského hotýlku Alois Randa (Jiří Sovák) má starostí nad hlavu: očekává početný zájezd turistů, nestíhá vařit a jeho jediná zaměstnankyně, pokojská Miluška (Zdena Hadrbolcová), si balí kufry. S Bohoušem už tady nezůstane ani minutu. Bohouš je Randův obrovský bernardýn, který odmítá respektovat Miluščino soukromí. Pokojská je tedy pryč, zato přichází první host (Vladimír Menšík) a má hlad jako bernardýn. Hrdý majitel bernardýna s ním tedy uzavře bizarní sázku - jestliže host dokáže sníst na posezení víc chodů než Bohouš, bude mít zajištěn bezplatný týdenní pobyt. Pokud se mu to nepodaří, týden bude u Randy zastávat místo pokojské. (Oskar)
(více)Recenze (245)
Tak tohleto je fakt roztomile nádherné i když tak kraťoučké. Takového psa mít, já vám nevím, tak se snad raději dobrovolně oběsím ! Ne, teď vážně, kdepak nikdy se do ničeho podobného, tedy do žádné takové sázky bez rozumu radši nepouštět a to už vůbec s něčím podobným, i když třeba nakonec vyhrajete! Hergot, co je todleto? – No, co je to, to je Bohoušek. – Děte se vycpat, prosim vás, tohleto přece není Bohoušek, to je kredenc ! Opravdu jedinečná a dnes už kultovní záležitost v podání dvou hereckých mistrů (častých hereckých partnerů). Záležitost, která by se dala doporučit takhle těsně před štědrovečerní večeří, nebo na Silvestrovský večer. Za 5* jednoznačně. ()
Tak jsem se podívala na ten silvestrovský zázrak který dávají každý rok a musím říci že tento film nebyl vůbec špatný. Bernardýn vypadal sympaticky. Akorát nevěřím tomu že by všechno jedl co jim Sovák servíroval na stůl. Protože Bohouš měl pořád hluboký talíř a nebylo vůbec vidět co vlastně konzumuje. Ale jinak by to asi udělat nešlo. Zvířata jsou sice hrozně nenasytná, ale nějáké jídlo jim může způsobit nevolnost. Stejně jako my lidé bychom nemohli jíst třeba jeřabiny. Jinak v tomto filmu to byla jedna ze Sovákových rolí kterou dle mého názoru zahrál výborně. Ještě lépe než ve filmu Muž z Londýna. Neboť k tomuto herci nemám nějáký zvláštní vztah jako třeba moje máma s bráchou. ()
Mikrokomedie rozsahem, maxisranda vyzněním i náplní, tak lze charakterizovat toto zdařilé čtveračivé nevázané dílko se silvestrovským podtextem. Soustředění na netypický dvojtrojúhelník - klasický a bernardýní - rozjíždí nápaditý příběh, v jehož scénáři i režii téměř nelze postihnout nejen výraznější zaváhání, ale v mnohém naopak náznaky vyšší vypovídací hodnoty. I té všednodenní (pracovní síly na horské chalupě). Řádění předních českých herců je za těchto okolností očekávatelným potěšením. A nedožerské dostihy nepochybně nenapadnutelnou satirou. I nevšedním zážitkem, který postrádá "jen" jediné: uvedení na DVD nosiče. ()
Hláška: Alois Randa: - "Kdyby nebyl on, nebyl bych ani já. Jen si vzpomeňte na tu příhodu, jak jsem tehdy spadl do toho..." Miluška Metelková: - "Do té rokle. To už zná každá veverka! Nejdojemnější na tom je, že zá váma skočil a pak jste nemohli ven oba!" Alois Randa: - "On mě hřál! Hřál mě vlastním tělem, abych nezmrzl!" ()
Skvělý nápad. Skvělí herci. Nejde ani tak o film jako o povedenou scénku, ale to vůbec nevadí. I když scénka nevyvolává záchvaty smíchu, herecká preciznost s příměsí humoru Menšíka i Sováka stojí za to. Jako mladší ročník jsem neměl možnost, aby se mi film okoukal, a přestože se starším filmům rozhodně nevyhýbám, Bohouš se ke mně dostal až nedávno. A určitě se na něj ještě párkrát podívám... ()
Galerie (4)
Zajímavosti (18)
- Jiří Sovák (Alois Randa) pro Slávku Kopeckou vzpomínal, že "když točím se zvířetem, vždycky si dám práci a věnuju se mu - aby si na mě zvyklo, aby slyšelo můj hlas, aby pak šla práce líp od ruky. Tak jsem chtěl taky kontaktovat Bohouše. Mám psy rád, ale Bohouše ne. Bohouš byl prase převlečené za bernardna. Z mordy mu trvale splývaly sliny. Závoje slin. Záclony. Museli jsme přerušovat natáčení, utírat mu tlamu - neuvěřitelné: pes přitom nijak neubejval. Kde se ten materiál v něm bral, to je u Boha. Říkal jsem mu: 'Bohoušku, já jsem ten pán, co ti bude nosit papáníčko. Bóžo, Bohoušku, podívej se na mě!' Bohouš tupě zíral, kam chtěl on, tak jsem ho popadl za ucho a točil ho k sobě. Zmohl se na blafnutí 'heeh!' a frkl mi snad třičtvrtěkilovou slinu přes prsa. Stál jsem jako ošerpovanej diplomat, musel jsem se převlíkat, majitel se smál a povídá: 'Vy se chcete kamarádit s Bohouškem? To se vám ale nikdy nemůže podařit. Víte, na co myslí? Myslí jen a jen na žrádlo!' Povídám: 'Proč mu tedy nedáte nažrat?' A on se smál: 'To bych dopadl! Víte, co by sežral, než by měl dost? Dvanáct kilo masa!' Navrhl jsem: 'Bohouši, ty máš lakomýho pána, pojď, půjdeme se projít!' Myslel jsem si, že se to zvíře v pohybu uvolní, bude hravé, skamarádíme se. Tak jsem ho vedl a říkám mu: 'Hele, tady je kuchyň, tady je ložnice...' A on jen čuměl a jeho oči říkaly: 'Tady jsem nežral, tady by se žralo, tady bych si dal!' Přestal jsem se o něj zajímat. Tři dny jsme pak točili, já nosil jídlo. Menšík jedl, Bohouš žral. Čtvrtej den koukám - Bohouše právě zvedali na křeslo, protože sám nevyskočil. Čtyři ho tam rvali. A Bohoušek funěl. Povídám Menšíkovi: 'Schválně, Laďo, zkusíme si, jestli ten blbec aspoň rozezná, kdo mu jídlo nosí a kdo s ním jí. Já vejdu a až budu u něj, vejdeš ty. Jestli ten blbec bude aspoň reagovat, jestli nás rozliší.' Bohouš seděl, a jak jsem vešel, zrychlil dech. Funěl jako lokomotiva. IQ vyletělo: viděl žrádlo. V tom vešel Menšík. Bohouš zle zavrčel. IQ měl, tím vrčením sděloval: 'Nevidím tě rád, hochu, kdybys tu nebyl, sežral bych to všechno sám!'" (NIRO)
- Při scéně, ve které Bohouš na zemi olizuje hlavu Jiřího Sováka, vpletli filmaři do hercových vlasů kousky párků. (BLStryker)
- Inspirací ke žravému bernardýnovi byl scenáristovi Františkovi Vlčkovi st. bernardýn herce Saši Rašilova st., kterému jednou hodil k vylízání plechovku od olejovek a on ji spolkl a za pár dnů z něj vyšla vyleštěná a placatá. (sator)
Reklama