Krvavá hostina

Roku 1963 se H. G. Lewis spolu s produkčním parťákem Davidem F. Friedmanem rozhodli vstoupit do neprobádaných vod žánrové kinematografie a bez jakýchkoliv ambicí natočili laciný shocker o fanatickém uctívači egyptské bohyně, který pro svou modlu vraždí a připravuje maso svých obětí. Odvážný počin plný naporcovaných končetin a dalších atrakcí jako trhání jazyka z úst tehdy zbořil dobové tabu explicitního násilí a pro upřednostňování krvavých záběrů před nosným příběhem se zapsal do dějin jako historicky první splatter film. Dnešní optikou už jde o úsměvný brak s afektovanými neherci a okatými triky, který je otrlý z úplně jiných důvodů, než v době svého vzniku. Nicméně jak prohlásil sám Lewis, Krvavá hostina sice „není dobrá, rozhodně ale byla první svého druhu.“ A to už jí nikdo neodpáře. (08.02.2024)

Tak ten historicky první splatter v dějinách hororu je dost rozporuplné dílo. Já sám jsem nečekal, že by to mohlo být kdovíjak kvalitní, ale tohle je opravdu šílenost. Herschell Gordon Lewis se snažil ukázat co nejvíc krvavých a brutálních scén, v čemž je tenhle snímek zřejmě nejvíc průlomový, to vše ovšem na úkor obsahu a formy. Herecké výkony jsou opravdu hrozné a i neustále se opakující hudební motiv, který prý složil sám režisér, je po pár vteřinách už dost otravný. Tenhle horor musí být někde na špičce žebříčku filmového nevkusu a žádné příjemné pocity ve vás nevyvolá. Kéž by z toho tvůrci udělali aspoň komedii, ale jako vážný film tohle selhává ve všech ohledech. (04.11.2012)

Ruke gore, hajde ruke gore - prichádza k Vám ozik prvé gore! Do očí udierajú zvýraznené pastelové farby. Dialógy sú ďaleko za hranicou paródie rodinných seriálov. Snovo neskutočné striedanie dňa s nocou. Policajti skoro stále zavretí v jednej miestnosti a jednej polohe. Vraždy v štýle Jacka rozparovača vyvolávajú strach a napätie v meste, prikoreňujú ho správy z rádia a novín. Prostredie tvoria vyumelkované bazény, snobské paničky a romantické pieskové pláže. Idylickú atmosféru správnej Ameriky ktosi narúša. Medzi kulisami meštiakovej idylky o zastrihnutom a zalievanom trávniku prekrivkáva postarší, šedivejúci chlapík s lunatickým výrazom tváre. S pomocou mačety vŕši jednu dievčenskú obeť za druhou. Vyťahuje z nich časti tela a vnútornosti. V zájdených kotloch a peci z nich pripravuje veľkolepé finále. Smetiari sú ale nakoniec pružnejší. Výtvarne uhrančivé dielo, kde jednotlivé krvavé kompozície pripomínajú sochy popartu. Hudba začína znepokojivou bubnovačkou, neskôr sa deformujú zvuky rôznych nástrojov. Atmosféra ani nie strašidelná, skôr zvláštna, znepokojivá. Herci extrémne prehrávajú alebo a sa hrať ani nepokúšajú. Najčervenšia možná krv vo filme hravo prebije iné nedostatky. A čo vnútro? Nuž, napríklad: Z dievčenského hrudníka bude onedlho vytiahnutý jazyk ovce. Atď. Cateringoví kreatívci majú o inšpirácie postarané. Takto treba pripraviť večierky pre znudených zbohatlíkov. V staroegyptskom štýle, s krvavými steakami a kopou vystrašených panien, servírovaných na podnosoch ako predkrm, hlavné jedlo i zákusok. Skutočné dielo morálneho nepokoja! (20.02.2015)

je to historicky první gore film. a opravdu hodnota tohoto snímmku je ryze historická. Klišé sou na sobě navrstvena tak hutně, že už mezi nimi není prostoru pro cokoli svébytného, tady se opravdu nechce věřit že to vše je navážno, není tu ani radostnost pozdějších gore filmů ani ed woodovský zápal zaníceného a o věci přesvědčeného neumětela. (08.10.2008)

Jestli někoho zajímá, kde začalo něco, co dnes prezentují snímky jako Hostel či Saw, čili samoúčelné násilí, ty nejkrvavější amputace způsobující co možná největší míru bolesti, no zkrátka děsivá chirurgie zvrhlostí - poté jste narazili na pramen. Pravda, jsme v roce 1963 a tak efektivita snímku je tatam a člověk se spíše pousměje nad tím co vidí, nicméně v daném roce to muselo být patřičně šokující. Snímek je sice prapředkem dnešních zvrhlostilůstek, ale bohužel jeho kvalita je podprůměrná. Horror horrorem nedělají jen řezání částí těla, potoky krve a vytrhané jazyky a na to film bohužel doplatil. Se strachem se zde prakticky nesetkáte a to je špatně. Je to prostě špatná filmařina, ale ruku na srdce, nikdo kdo si tento film sehnal snad nemohl doufat, že bude svědkem něčeho kvalitního. Většinu zajímalo jen to, jak se porcovalo maso v 60. letech, 3 roky od uvedení Psycha, 11 let do vzniku čelistí. (17.01.2008)