Ako som sa stala partizánkou
How I Became a Partisan
Obsahy(1)
Dokumentární film Very Lackové je osobním příběhem, historickým pátráním, i mapováním romské identity. Veru vychovala babička, dcera romského partyzána, která vnučce vyprávěla příběh o tom, jak nacisté z pomsty za odbojovou činnost vyvraždili pradědečkovu první rodinu včetně malých dětí. Po její smrti se Vera vydává po stopách pradědečka i dalších romských účastníků odboje za druhé světové války. Setkává se často s nepochopením, nevůlí vzpomínat, s předsudky vůči Romům nejen historickými, ale i současnými. Navštěvuje bývalého slovenského člena Hitlerjugend, starostku obce Lety, debatuje s romskými vrstevníky a také s přáteli z dětství, kteří dnes volí radikální pravici. Střetává se s podivnou schizofrenií postojů veřejných zastupitelů, přátel i příbuzných, kteří svou romskou identitu zpochybňují, a přitom uskutečňuje svůj cíl: výstavu připomínající romské bojovníky proti nacismu. Proces jejího úsilí je nanejvýš osobní, ale vypovídá zároveň o pokrytectví, o nebezpečí, které trvá, o problémech, které jsou pořád bolestné. (Česká televize)
(více)Videa (4)
Recenze (16)
Prapodivná všehochuť, je to plné demagogie: současné Německo a Francie jsou neofašistické státy? Ve kterém vesmíru? Pradědeček autorky byl politický vězeň, vězněný v koncentračním táboře na Slovensku. Kdy a kým?. Ve 13.minutě to starý pán(vzpomínající na 2.svět.válku) a ve 40.minutě jeden z kamarádů autorky(Vera Lacková) vyjádřili dost výstižně. Je dobře,že tam byl připomenutý čs.voják/Rom Anton Facuna(nar.1920 v obci Sklabiňa,okres Turčianský Svatý Martin,zemř.1980)***Natáčelo se mj. v obcích Turček, Sklabiňa,Bystrička,Dolná Ves,Dolný Turček,Horná Štubňa+městech Detva, Bratislava, SvatýJur, Handlová, BanskáBystrica(včetně Muzea SNP) na Slovensku, dále ve Slovenském nár.archívu a ve Štátnom archívu v Bytči-pobočce v Martině (dříve Turčianský Svatý Martin).Také v obcích a městech Lety u Písku, Krásné, Jičíněves, Kopidlno a Svitavy v ČR a v rakouském Grazu (=Štýrský Hradec) a Koflachu. ***Historicko-etnologický výzkum: Lucia Piešová, hudba: Jan Šikl mladší, na akordeon hrál Roman Zabelov. Koproducenti: Česká televize, RTVS(Rozhlas a televízia Slovenska) a další, financováno: Audiovizuálny fond.sk,Státní fond kinematografie ČR,Erste Stiftung,slovenský státní Fond na podporu kultúry národnostných menšín,Film&Sociologie. Je to zbytečně natahované, bohatě by místo 89/90 minut stačilo cca 70-75 min. Max.2 - 2,5 * a 33 % ,víc ani omylem ... . Přesto vřele doporučuju to skouknout : Tv-premiéra : ČT 2, úterý 4.4.2023, 21.45, dále v I-vysílání ČT . ()
V tomto prípade možno smelo povedať, že forma zatienila obsah. Nakoľko téma rómskych odbojových partizánov počas SNP nie je až tak rozšírená a málo sa o nej hovorí, námetovo je tento dokument ozaj výstižný a pomerne autenticky spracovaný. Žiaľ tá forma tomu nepridala - je tu príliš veľa nudných miest, nie celkom dobre zostrihané a ozaj až príliš monotónne zrežírované. U kvalitného dokumentu očakávam, že diváka vtiahne na 100 % do ponúkaného materiálu a že ten si z toho odnesie čo najviac. Tu sa to u mňa žiaľ neprejavilo. 60 % ()
Filmový odboj proti zapomnění mi je už z podstaty sympatický. O romských partyzánech jsem nic nevěděl, takže trocha osvěty mi neuškodila. Dokument sice nebyl úplně jasně zaměřený a o některých scénách netuším, proč v něm byly (např. oslava režisérčiných třicátin). Jinak je tu také krásně vidět, jak navzdory snaze zapálených aktivistů většinu lidí (Romy nevyjímaje) problematika romských partyzánů vůbec nezajímá. Ale každopádně to za vidění stojí. ()
Dobrá pripomienka histórie, hrdinom môže byť hocikto bez ohľadu na farbu pleti, rovnako tak ale aj kriminálnikom či obeťou. Dokument má veľa dobrých pasáží a historických analýz založených na faktoch, ktoré sa človek len tak nedozvie. V tom je veľká hodnota. Mimo to ale bol zbytočne prešpikovaný aj politizáciou a hodnotením súčasnej scény a rovnako tak ukazovaním ľudí ako rasistov, ktorí neznášajú Cigánov a neoprávnene. Ale aj to má svoje dve strany mince. ()
Krásná cesta a pátrání po stopách romských partyzánů, smutné ovšem je, koukat se na lidi, kteří na ně stále koukají skrze prsty. Předsudky bohužel provází tento příběh ruku v ruce s lidskou omezeností. Smutné také je, že bílá společnost nechce o hrdiných romech ani moc slyšet, natož jejich skutky nějak oslavovat či držet pieti. 60% ()
Galerie (12)
Zajímavosti (9)
- Světová premiéra snímku se uskutečnila na německém festivalu goEast, kde byl uveden v Hlavní soutěži a získal jedno z hlavních ocenění – Award of the Federal Foreign Office for Cultural Diversity. (Česká televize)
- Česká předpremiéra snímku se uskutečnila na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava a na Slovensku byl snímek zahajovací projekcí festivalu Jeden svet. (Zdroj: Media Voice)
- Režisérka o filmu: „Film jsem natočila díky babičce a pro ni. Když jsem přišla o rodiče, ujala se mě právě ona s dědečkem. Měla jsem s ní velmi speciální vztah. Byly jsme jako nejlepší kamarádky, říkaly si všechno. Abych objasnila název filmu – babička je pro mě takovou skutečnou partyzánkou, protože se nikdy nevzdávala, bojovala a je mou inspirací v životě. Slíbila jsem jí, že budu statečná a odvážná. Proto jsem se rozhodla, že budu pokračovat v jejích šlépějích a vezmu na sebe její roli partyzánky a zachráním příběhy Romů v odboji. Nechci, aby lidé, kteří bojovali za naši svobodu a padli, upadli do úplného zapomnění a zemřeli tak podruhé.“ (Česká televize)
Reklama