Kvočny a Král

Hned v úvodních titulcích na mne vyskočilo: .. Film podle povídky Karla Štorkána - odměněn cenou ÚV SSM na festivalu mladých v Trutnově''. Kdo mne zná ví, že tohle na mne občas umí zapůsobit jako dobře udělaná muška na pstruha :-). A stejně jako ona duhová rybka jsem mlsně po filmu skočil. Bohužel film je 79 minut trvající nic. Sice tam zaujmou tehdy mladí herci Steinmasslová, Dlouhý a v roli vlasatého grázla tradičně Kraus, ale to je tak vše. Zajímalo by mne, zda posledně jmenovaný hrál někdy v něčem jiném než v takovýchto rolích. Na někoho film dýchne možná tím sedmdesátkovým retrem s copy, culíky a proklatě krátkými minisukýnkami, na mně to i tak byla šílená nuda. Bohužel si film nenese ani žádné tehdejší ideové poselství, což jsem od něj očekával jako jistou zábavu... Dávám tedy za jednu ukradenou roli látky. * (22.11.2023)

Když jsem v úvodních titulcích filmu četl, že byl natočený podle povídky Karla Štorkána, která byla odměněna cenou ÚV SSM (pro neznalé ÚV SSM = ústřední výbor Socialistického svazu mládeže) na Festivalu mladých v Trutnově, začal jsem film sledovat se značným despektem. Byl jsem však více než mile překvapen. Jako zvláštní mi připadlo, označování dívek jako „kvočny“ a přezdívka klučičího seladona „Král“. Přezdívka Král – no budiž, ale označení kvočna jsem ve spojení s dívkou nikdy neslyšel. A tak je možné, že to je jen výmysl pana Štorkána. Pokud máte jiné zkušenosti, dejte mi vědět. Rád se poučím. Film je sice zasazen do období socialistického hospodářství a je mu přísně podřízen, ale ukázalo se, že jeho jádro a myšlenky jsou aktuální v každé době. Bohužel se však jedná o celkem neznámý a nehraný film, který se netěší ani zájmu členů ČSFD. Myslím si, že ve filmu neobjevili obecně platné myšlenky, které se skrývají pod socialistickým hávem. (Pondělí 01.03.2010) (01.03.2010)

Přesně tenhle typ frajíčeků a machírku opravdu miluju. Mám vždycky sto chutí jim lehce poupravit fasádu. Asi to bude nějaká alergie nebo co. Nevím, co na něm Jana viděla, ale byla to její volba. Oslovení kvočna jsem pro holky taky nikdy neslyšela. Zápletka by bylo zajímavá, kdyby se neutopila v té nemástné a neslané kaši okolo. Snadno zapomenutelný příběh. Za zmíňku stojí akorát mladá Milena Steinmasslová a Vladimír Dlouhý. (07.11.2016)

Nuda, nuda, nuda... Některé (normalizační) filmy dnes zaujmou alespoň svou "dobovostí", ale Kvočny a Král, celovečerní debut režiséra Jaromíra Borka, který natáčel převážně pro mládež, nezachrání ani občasný náznak pohledu pod minisukně ženských postav. Těch je ve filmu přemnoho, neboť děj se odehrává ve městě, jež žije z místního textilního závodu - a v tom pracují především ženy (samé mladé - důchodkyně se vyskytují jen ve frontě v Pramenu a na náměstí, kde ohlížejí třeba lejstra vysypaná z nabouraného náklaďáku). Centrální milostná zápletka nudí, lokace jsou mdlé, rebelantství mužských postav je směšné, spíše než drsně působí "hoši" romanticky - třeba když tahají na špagátě lahváče z potoka. Těžko říct, zda to fungovalo v době svého vzniku... Napsáno podle povídky Karla Štorkána. Hlavního hrdinu - údajně playboye - hraje značně odpudivý Erik Tabery. (29.05.2005)

Tento 'skvost' české kinematografie mě vážně pobavil. Kluci byli v malém textilní městě ve značném nepoměru k množství mladých dam. Aneb mezi mladými jednooký králem (nebo Králem :-)). Napínavé drama tím stylem, že jsem u něho skoro usnul. Milena Steinmasslová byla kočka, mladí pánové burani na motorkách, kterým sekundoval velmi mladý Vladimír Dlouhý na kozím dechu. Kdo má rád každodenní příběhy z centrálně plánovaného hospodářství, přijde si na své. (28.05.2011)