Il boia scarlatto
Bloody Pit of Horror
Obsahy(1)
Skupinka umělců hodlá nafotit v prostorách starého hradu hororově laděné snímky na přebaly knih. Po počáteční roztržce s majitelem se přece jen pustí do práce. Při focení je ovšem postihne smrtelná nehoda a další úmrtí na sebe nenechají dlouho čekat. Vše nasvědčuje tomu, že nejde o náhody. Navíc se dozvídají o popravčím, který byl v minulosti proklet a odsouzen k smrti v železné panně. Šance na dožití se rána výrazně klesají. (destroy83)
(více)Recenze (17)
Nedokonalostí tohoto snímku se můžeme utěšovat jen tím,že vznikl už dávno než většina ostatních podobně zaměřených trikových filmů.Technické provedení a efekty nikoho sice moc nepřekvapí,ale někdy je toho přespříliš.Ve své době byl tento film dozajista šokující svým pohledem na nahotu a mučení,ale Italové v 70. letech dali vysokou mez brutalitě a tvrdé gore efekty zacházely až do krajností,takže trikově tento rádoby úsměvný horor i na tu dobu je velmi špatný. ()
Zfilmováno na základě díla Marquis de Sade. Nechtěně komické, hloupé a povrchní, ale zábavné, na první pohled děsivé prostředí hradu, tajuplné místnosti, temné kobky a sklepení, a hlavně docela hustá tortura (od druhé části v jednom nepřetržitém sledu), kterou tu prování jeden naprostej šílenec, který si myslí že je reinkarnací kata (mimochodem krásný kostým a lá Superman). Nezapomenutelný mechanický pavouk, železná panna a další bláznivé věci. Opravdu velmi atraktivní prostředí, pro něco takovéhleho, které trochu tomuto filmu pomohlo, hlavně jeho atmosféře, ale nemůžu se zároveň ubránit dojmu, že to bylo jedno velké plýtvání, tak hloupým filmem, navzdory velmi atraktivnímu prostředí. Snímek bych doporučil krom EuroFans i lidem kteří mají rádi SM, je to krátké a ani moc nudné, takže se to v pohodě dá zkousnout. Na rok '65, v určitých bodech docela násilné, dnes už ale spíše úsměvné, ale ani si neumím představit kdyby něco podobného tu za socialismu šlo v kinech či v tv, určitě bych se chtěl jako dítě na to kouknout, tedy jestli by byli rodiče pro a neposlali mě spát, kyždtak holt tajně na kukandu:-) Hodně mi to celé zdánlivě připomínalo Cormana či Bavu, ale tohle nebyl čistokrevný horor jako spíše fraška, film měl opravdu málo z nejlepších gothic filmů té doby (nebylo to napínavý, ani děsivý), režie a technická stránka filmu nebyla nejlepší. Mladá Femi Benussi, později jedna z předních eurobabes, tady ale ve svém debutovém filmu! Hargitay mi tu zase připomněl svou pozdější šílenou roli v "Delirio caldo" od Polselliho. Poprvé na dvd v roce 2000 a to u spol. "Something Weird Video", ani se nedivím. Viděna 74.min. cut verze. ()
Na svoju dobu šokujúci, brutálny a nemalou skupinou ľudí zatracovaný filmový projekt plný mučenia, šialenstva a fetišizmu. Zábavný priemysel pohyblivých obrázkov pojal 60-te roky všade možne po svete skutočne ako prelomové desaťročie plné bizarností, inovácii a nepredstaviteľného teroru, doposiaľ v takej explicitnej forme nevídaného predstavenia ľudského úpadku. Šokujúca éra mondo dokumentov v Taliansku odštartovaná slávnym MONDO CANE (1962), nenechala na seba dlho čakať ani na poli hororu, čoho príkladom je aj Il boia scarlatto, titul známejší pod názvom “Bloody Pit of Horror“. Pritvrdzovalo sa ale všade, nie len v Taliansku. A to vrátane klasického amerického gore prelomu Herschella Gordona Lewisa – BLOOD FEAST (1962) a japonských šialeností, sa krivka rastu toho, čo publikum ešte dokáže zvládnuť, neustále posúvala čoraz viac do väčších a strmších hodnôt. Strach z gothických panstiev, mučiarní, chladných zámkov s množstvom tajných chodieb a pavučín na klenbách vysokých stropov, ale stále ešte pretrvával. Režisér Massimo Pupillo (v anglickej verzii uvedený pod pseudonymom Max Hunter) oprášil klasický Poeov príbeh o JAME A KYVADLU a výjavy Marquisa de Sadea. Ku vygradovaniu fyzickej tortúry a psychickej deštrukcie pána hradu, pridal Massimo Pupillo okrem toho aj štýlovú hudbu od Gina Peguriho presne pasujúcu do rytmu žeravých kutáčov a besnenia v mučiarni, a aj to správne osadenstvo na porážku. Vďaka bande fetišistov – skupinka fotografov, štylistov a krásnych vyzývavých modeliek, mieriacich na zdanlivo opustené panstvo z dôvodu tvorby poriadne bizarného kalendára s naaranžovanými snímkami mučenia, zábava neutícha ani vtedy, ak práve na scéne nie je samotný “The Crimson Executioner“. Akcia strieda proste akciu. Miestami zámerne vtipný, inokedy nedobrovoľne samoparodický vďaka amatérskym efektom, drsný, šialený, herecky obstojný a nápadmi oplývajúci snímok jednoducho dokáže nadchnúť aj po zhruba polstoročí. A to klobúk dolu. Moje veľké sympatie si rozhodne získal. Záverom mi nedá sa ešte nevrátiť k fetišistickým kolážam foteným na zámku, niektoré z nich sa postupne prezentujú samostatne na obraze ako predstavenie nových prírastkov do fotoalbumu bizarnosti. Spomínané prezentácie mi totiž pripomenuli prácu Irvinga Klawa a Johna Willieho – fotografov fetišistických kreácii ženských modelov, ktoré pred objektívom fotoaparátu v na pohľad krutých scénkach fotili a štylizovali do vývavov mučenia. Okrem tohto fetish podtextu mi príde zaujímavé spomenúť cvakátko na nechty. Áno cvakátko!!! :) Že sa ním strihali nechty v Taliansku už v šesťdesiatom piatom som ani nevedel :) V tomto prípade bolo prostredníctvom neho nutné nie sa starať o manikúru ale o záchranu svojho vlastného života, hehe. Mimochodom a tým už výpis malých zaujímavostí ukončím, na túto staršiu klasiku talianskej kinematografie si spomenuli aj drsní chlapi z goregrindovej skupiny "Impetigo" a to tým, že si ju prostredníctvom krátkeho úryvku – intra k pesničke “Bloody Pit Of Horror“ v rámci vydania EP “Faceless“ z roku 1991, pripomenuli. "I can't stand anymore let me go. The Crimson Executioner invented the torture of icy water .... too creature like you. .......... My vengeance needs blood! .......... The Crimson Executioner cries out for blood! .......... You'd better prepare to die, you sinner! ... Ha ha ha ha ha!" () (méně) (více)
Celkem povedený starší italský krvavý flák se spoře oděnými herečkami a pořádnou dávkou mučení. Vše se odehrává na starém, zdánlivě opuštěném hradě, kde skupinka umělců hodlá nafotit hororově laděné snímky na přebálky knih. Naši hrdinové bez pozvání vniknou do hradu, kde je překvapí tajemný majitel se svými nohsledy. Majitel, který zpočátku nestojí o jejich společnost, nakonec nechá umělce přenocovat a nafotit v místní mučírně požadované snímky. Při focení je ovšem postihne smrtelná nehoda a dozvídají se o popravčím, který byl v minulosti proklet a odsouzen k smrti v železné panně. Další smrt na sebe nenechá dlouho čekat, vše nasvědčuje tomu, že nejde o náhody a šance na dožití se rána výrazně klesají. Snímek sice obsahuje toporné herecké výkony a řadu nechtěně vtipných scén, vše ale vyvažuje pekelná porce mučení na všechny způsoby a to převážně ženského pohlaví. Vše se navíc odehrává za zdařilého hudebního doprovodu a působivé výpravy. I přes řadu nezdařilostí si snímek, i když slabší, čtvrtou hvězdu zaslouží. ()
Bavilo ma to viac, ako som čakal. Zo 60s snímkami som tak trochu "hit and miss", ale tu sa to dalo v pohode stráviť. Ak by sme vyškrtli typickú 60s hudbu a súboje telo na telo s prisluhovačmi Crimson Executionera v pásikavých tričkách, ostane nám na svoju dobu určite provokatívny film s krásnymi a sporo odenými ženami, v nádherných interiéroch a exteriéroch autentického hradu, hory okolo, s mučiacimi nástrojmi a pôsobivou gotickou atmosférou, s trochou tej krvavosti, hlavne vzhľadom k roku výroby. Aj príbeh je dobrý, poprava v minulosti versus "zmŕtvychvstanie" v súčastnosti, aj keď ten twist príde dosť skoro, a na konci je to zopakované polopate, ak by to stále niekto nechápal. Nevadí to, film rýchlo a atmosfericky ubieha, občas je priznane cheesy a už len ten nový remaster na blučku od Severinu je pastva pre oči. Zaslúžená 60s klasika. ()
Galerie (10)
Photo © International Entertainment Corp.
Reklama