Elling

Dokonalé a věrohodné ztvárnění příběhu 2 chlapíků, kteří jsou každý jiným způsobem mimo a díky tomu se báječně doplňují. Dostanou příležitost žít mimo ústav, na zkoušku, jestli se jim podaří se zapojit do společnosti ostatních tzv. normálních lidí. Nějakou dobu se v tom plácají, ale tím, že je každý úplně jiný, to celkem zvládají (bdí nad nimi pevná ruka sociálního pracovníka) Poté co potkají osamělou těhotnou matku a starého básníka (který si již myslí, že má život za sebou), vytvoří báječnou partu 4 individualit............ (28.06.2008)

Eliing je opravdu příjemná komedie, která se těší velké popularitě mimo svůj domov a to právem. Situace Ellinga a Kjella je docela vážná, ale je podána humornou formou. Oba hlavní aktéři jsou sice rozdílní, Kjell má rád ženy a jídlo, zato Elling trpí sociofobií. Vzájemně se však dobře doplňují a spolu jsou schopni "zvládnout" všední situace obyčejných lidí. Milý film o životě, jak jej většina z nás nezná. (8/10) (13.06.2008)

Snímků na téma autismu či jiných duševních poruch se netočí po světě kvanta. A z množiny takto tématicky zaměřených snímků není automaticky každý kusem výborným, chvalitebným či alespoň dobrým. Naštěstí o snímku ELLING se můžeme bavit jako o filmovém počinu velmi zdařilém. Komorněji laděný opus o Ellingovi a Kjellovi, kteří spolu sdílejí svůj sociální byt, svou duševní poruchu (leč oba s jinou diagnózou) a mají každý zcela jiný pohled na život, je citlivým pohledem do života těchto lidí. Snímek (s přihlédnutím k rozmanitosti projevů jejich diagnóz) není nijak nerealistický; právě naopak. Scény působí věrohodně, příběh není zbytečně přikrášlován či idealizován. Na snímku si také nesmírně cením toho, že se nejedná o snímek "průhledný". Do poslední minuty jsem fakt neměl potuchy, jestli budu na konci filmu juchat nebo hledat po kapsách ušmudlaný kapesník. Shrnuto a podtrženo: moc pěkný film o všednosti, obtížnosti a (přesto) kráse života. (24.02.2004)

Milá příjemná norská komedie o dvojici bývalých chovanců psychiatrického ústavu, která je plná úsměvných momentů při adaptaci této dvojice na normální život a na činnosti, které nám přijdou naprosto normální (telefonování, nakupování). Hlavní dvojici výborně doplňují jejich noví přátele. Celkově jsem se příjemně pobavila. 75% (07.03.2013)

Další z moc příjemných a úsměvných filmů, tentokrát z Norska. Elling a Kjell, každý z nich povahově úplně jiný, které spojoval původně psychiatrický ústav a posléze společný byt, kde se měli naučit žít samostatně. Přes jejich rozdílné povahy se přesto vzájemně a někdy až nepochopitelně doplňovali. Film o ne zrovna jednoduchém životě nám byl předložen v nesmírně humorném hávu a přitom velmi citlivou formou. Já jsem u Ellinga tu mírnou monkovinu taky postřehla a byl mně ještě sympatičtější. Jedna z jeho prvních vět ve filmu byla: "Měl jsem vždy dva nepřátele: závrať a úzkost. Pronásledují mě, kamkoliv jdu".. Na konci filmu říkal už něco jiného, ale to se už podívejte sami:-) (16.01.2015)