Náhradní díly

Velice reálně vypadající nakouknutí do světa pašeráků lidí. Režisér aktéry nijak nesoudí ani neobhajuje, spíš jen ukazuje, jak tenhle byznys ve skutečnosti vypadá a jak se „přepravci“ ke svému nákladu chovají. Vše se odehrává buď v noci nebo ve zšeřelých interiérech, což s tématem filmu dokonale ladí. Je to celkem depka, ale za vidění rozhodně stojí! (07.12.2007)

Žena, ktorej záleží na tom, aby bola jej rodina prevezená do vysnenej rajskej Európy, urobí preto čokoľvek. Priveľa číňanov v kufri nie je zrovna šťastný nápad. Toľko k posolstvám, ktoré mi utkveli po rokoch v pamäti. A ešte že balkánska kinematografia bude asi odvážnejšia v zobrazovaní tvrdej reality života, ako tá naša súčasná slovenská a česká. Ale to len tak pomimo. (15.12.2012)

Snímek, který mě nedokázal oslovit, jak jsem doufal. Pro mě tudíž velké zklamání, protože to vypadalo opravdu nadějně a to nejen o tématicky. Věřím, že se najde někdo kdo tento snímek požije přesně tak jak jsem v to já doufal. Herecky mi to přišlo chvílemi krom hlavní postavy trochu amatérské a krom konce obyčejné. Právě konec snímku se podařil a hezky všechno korunoval. PS: jako vlastence mě potěšila česká vlajka na konci filmu. Česko! (14.11.2007)

Popri (bohužiaľ) stále aktuálnej téme pašeráctva ľudí sa rozvíja osudový a ľudský príbeh práve tých, ktorí majú tieto ilegálne veci na svedomí. Som rád, že sa vidina dobrého nápadu okolo pašeráctva nezvrhla na sústredenie sa na dramatickú a krutú drámu, ale podáva nám aj pravdivé svedectvo, že aj takíto ľudia dokážu citiť a nie zakaždým ide o to, čo si človek o nich predstavuje. Ale záver mohol mať kompaktnejší a konkrétnejší charakter. 70%. (15.11.2007)

"Doufám, že za mého života se Slovinsko do Evropy nevleze." Ludvíkovi se jeho přání "vyplní". Příběh dvou převaděčů (Ludvík a Rudi) situovaný do zapadlého slovinského městečka nedaleko chorvatských hranic. Ludvík, bývalý plochodrážní závodník, vidí v Rudim svého nástupce, vychovává si ho k obrazu svému. Každý den, každou noc vyrážejí a "pomáhají" mnoha uprchlíkům k "lepším" životům. Realistické zobrazení každodenní práce patří k největším plusům, film se zaměřuje především na postavy hlavních hrdinů, uprchlíci zastupují spíše účel jejich práce, masa lidí, která s konkrétními jedinci (a konkrétními příběhy a konkrétními problémy) nemá nic společného. Damjan Kozole se problematikou převaděčství zabývá dlouhodobě. Snímek Rezervni deli na tento celosvětový problém přinejmenším upozorňuje a za to mu patří nemalý dík. (14.11.2007)