Reklama

Reklama

Pérák a SS

  • angličtina Springman and the SS (více)
Animovaný / Krátkometrážní / Komedie / Válečný
Československo, 1946, 13 min

Obsahy(1)

Za německé okupace vyprávělo se v Praze o záhadném muži, který skákal na pružných pérách a děsil svými skoky německé vetřelce. Tento film je věnován tomuto strašidlu. Brilantní satira od Jiřího Trnky zachycuje tuto pověst roku 1946, tedy krátce po válce. (Elrond88)

Recenze (91)

kaylin 

všechny recenze uživatele

Pérák je úžasná válečná legenda a dokonale se hodí do českého prostředí, kde by podobný, v podstatě komiksový superhrdina docela chybí. V animaci Jiřího Trnky, který tentokrát spojil i skutečné fotografie s kresbou, pak krátký příběh vyznívá úžasně, a to i díky schopnosti budovat atmosféru díky hudbě a různým drobným detailům - např. Hitler na stěně. Atmosféra je chvílemi skutečně tíživá, ale podařilo se ji odlehčit zesměšňujícími scénami a karikaturou, která se projevuje i v kresbě samotné. A jak už to tak u Péráka bývá, zas tak moc si ho neužijeme, protože víc jak polovinu stopáže tam vlastně vůbec není. ()

rekkky 

všechny recenze uživatele

Názorná ukázka toho, jak lze do 13 minut animovaného filmu napěchovat velkou spoustu symboliky, která je přímo spojená s národní hrdostí a odbojem proti totalitnímu režimu, jemuž musela Praha a v podstatě celá zem čelit při Protektorátu Čech a Moravy. Využití formy animovaného filmu vyšlo Brdečkovi a Trnkovi brilantně. Pérák všechny zaskočil svou duchapřítomností a hrdinstvím, a proto pro mě představuje někdejšího animovaného superhrdinu. Bez skrupulí má tento film nezastupitelné místo v historii české kinematografie. ()

Reklama

Helmutek 

všechny recenze uživatele

Českej animák o jedinym českym superhrdinovi natočenej v těsně poválečný době, kdy ještě i Superman (1938) nebo Batman (1939) byli mladý a kdy X-Meni nebo Spider-Man ještě vůbec neexistovali. Už jenom ty jména Trnka a Brdečka slibujou, že to bude mít úroveň - a taky že jo, je to sranda a je tam spousta zajímavejch nápadů: esesáci v pokoji poschovávaný za obrazem, v kamnech apod. (skoro na způsob o dvacet let staršího Pythonovskýho hledání zdrhajícího Briana), Svatej Václav na koni nakopávající kolaboranta, zamilovaný esesáci na lavičce v parku, rádio v Hitlerově bustě, ptáček v želízkách a zatýkání hrnce a dalších podezřelejech podvratnejch elementů jako dědu uklouznuvšího na slupce od banánu, hvězdičky na tapetách u vlastnce vs. hákenkrojcíčky u kolabornata, nahánění esesáků SS vlajkou jako při býčích zápasech, a naposled a hlavně - Hitler je vůl. Škoda, že se Pérákův odkaz dneska nedojí víc (až na světlý výjimky v podobě amatérskejch filmů, Rozhlasovýho seriálu nebo už dávno rozebraný Stančíkovy knížky), protože potenciál to má podle mě obrovskej. ()

MJMilan 

všechny recenze uživatele

Opravdu jak tu říkají moji kolegové. Ono tak ani nejde o tu animaci Jiřího Trnky, ale především o ty nápady a o to, jak bezeslov vyjádří všechno co chce! Kdo pozorně sledoval, mohl si všimnout, že u fontány se dotknul i tehdy celkem ožehavého tématu - homosexuality. Těžko říci, jestli to byl záměr ... ()

duddek 

všechny recenze uživatele

Tak Péráka (wiki) jsem objevil až díky Trnkovi. Je dobře, že jsme měli někoho takového. Co ale ti zamilovaní esesáci? Nerad bych v tom nacházel výklad, že ke "špatným lidem" patří i "špatná orientace"... nebo se tu snad Trnka/Brdečka homosexuálům nevysmívá? (Píseň Lili Marleen zachycena jen osm let poté, co k ní Norbert Schultze složil hudbu.) ()

Galerie (3)

Zajímavosti (2)

  • První literární zpracování této legendy vyšlo v roce 1948 v Haló novinách v komiksu „Pérákovy další osudy“. Druhá polovina komiksu se však již nese v propagandistickém duchu. Reportážní povídku o Pérákovi s názvem „Pérový muž“ vydal Jan Weiss roku 1961 v knize „Bianka Braselli, dáma se dvěma hlavami“. V roce 1968 v čísle časopisu Mladý svět, vydaném po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, vyšel čtyřokénkový strip s názvem „Pérák a SSSR“. (sator)

Reklama

Reklama