El Santo bojuje proti vládci zla

Každý má své „tenkrát poprvé“, dokonce i mexická luchadorská legenda a bojovník s nadpřirozeným zlem Santo. V roce 1958 vznikly dva první filmy, v nichž se Santo objevuje: El Santo bojuje proti vládci zla a Santo contra los hombres infernales (El Santo proti ďábelským mužům). Jejich premiéry v době uvedení proběhly bez povšimnutí, avšak dnes jsou to vzácné perly. Restaurovaná kopie Vládce zla byla dokonce uvedená v roce 2018 na prestižním filmovém festivalu Berlinale. Oba snímky byly natočeny na Kubě a negativy odvezeny z Havany těsně před tím, než ji dobil Fidel Castro se svými vousáči. Karibský ostrov byl zvolen pro exotickou přitažlivost a také proto, že natáčení tam bylo mnohem levnější. Vládce zla je dnes vnímán jako typický camp – natočený se zanedbatelným rozpočtem. Kromě Santa uvádí na scénu též bojovníka se stříbrnou maskou a luchadora El incógnita (vlastním jménem Fernando Osés – jeden ze spoluautorů scénáře). Hlavní zápletku tvoří naprosto ztřeštěný zápas se zločinným doktorem a zároveň hypnotizérem spolupracujícím s tlupou překupníků čehokoliv. Sám Santo je ve filmu využit způsobem, který se již nikdy v takovém stylu nebude opakovat. Téměř celou dobu je v transu, neustále někde nepřítomně postává a dokonce se ve slabou chvíli přidá na stranu zla. Vládce zla může směle aspirovat na nejhorší film všech dob. Zápletky a dramatické obezličky nedávají smysl, postavy jednají vesměs proti jakékoliv logice, obtížně se orientujeme i v samotném prostoru a vše vrcholí podivně nejednoznačným tragikomickým koncem. Prostě Santo už od začátku divákům nekompromisně ukázal, jaký typ filmů jim bude v následujících desetiletích předkládat. (Festival otrlého diváka)