Slušné mrtvé dívky

Balkánské filmy nijak v lásce nechovám, neboť jsou většinou „šedivé“. U Fine Dead Girls to ale vůbec nevadí, možná právě naopak. Je to skutečně depresivní film, který zobrazuje zaslepenost a omezenost některých jedinců, nedostatek tolerance a ve mně je jen otázka, zda je skutečně někdo schopen něčeho takového, proč si lidé navzájem nemohou nesobecky přát prostě trochu toho štěstí... (12.09.2009)

Mataničův film nelze chápat a vnímat jako realistické drama. Dům, ve kterém se film odehrává, je jakýmsi panoptikem podivných postaviček, ovšem ne ve felliniovském či hrabalovsky pábitelském smyslu. Zlovolné jednání oněch postav však není vytaženo ad absurdum proto, že by se ve skutečnosti nestávalo nebo nemohlo stát. Je to proto, že ačkoli mnozí lidé podobně přemýšlí, k činu či projevení svého pravého já se odhodlají málokdy. Režisér tudíž Fine mrtve djevojky pootočil do jakéhosi "kdyby" - kdyby oni lidé, přemýšlející podobným způsobem, ztratili naprosto všechny zábrany. Druhý celovečerní film Dalibora Mataniče tak není pouhým vyhroceným dramatem, ale zejména naléhavou sociologickou a psychologickou studií o tom, jaké nebezpečí číhá v každém člověku, který propadne chorobně nenávistným myšlenkám. (14.05.2013)

Když se dvě lesby přistěhují do baráku plném úchylů, jak to může dopadnout? Zejména na Balkáně. Zručně zvládnuté sociální drama plné krve. Některé dějové linky jsou tu ale zcela zbytečné, např. zapáchající mrtvá stará bába s teploměrem v hubě, nebo špatně dopadnoucí soulož otce dívky s kurvou sousedkou. Chorvati se chtěli zalíbit i v Hollywoodu ale dopadlo to dost strojeně. (28.02.2012)

Chabá ukážka dopadu susedského spolunažívania na balkánsky spôsob. Nekoná sa podrobná dramatická štúdia prehlbujúceho sa konfliktu ani napínavá psychologická hra na mačku a myš. Namiesto toho je film ukážkou natvrdlých figúrok, osadníkov ošarpanej bytovky, žijúcich absurdné príbehy svojich životných stereotypov. Film si bezstarostne rázuje žánrami a v konečnom dôsledku sa stáva nudnou komediálnou fraškou, ktorej ozvláštnením je iba načrtnutie lesbického vzťahu ústrednej hereckej dvojice. Vyostrenie deja v druhej polovici snímky je príjemným, no nestálym aspektom, ktorý v konečnom dôsledku len viacej podtrhuje žánrovú nevyjasnenosť príbehu. Divákovi, hľadajúcemu filmy obsahujúce bytový konflikt, odporúčam obzrieť sa po brilantnej Polanského štúdii paranoje Nájomník. (02.06.2010)

Tak toto bola jedna z tých balkánoviek, pri ktorých si neoddýchnete, pretože zlá predtucha sa vás zubami - nechtami drží od začiatku filmu, hlavne ak aspon trochu poznáte balkánsku mentalitu. Jeden činžiak plný podivných kreatúriek, navonok vyzerajúcich takmer normálne, vo vnútry žijúcich svojimi trablami, vášňami, komplexmi, bohapustým nedostatkom rozumnejšej činnosti než je strkanie nosa do do životv iných. Prezentácia nedostaktu tolerancie vyhecovaná spodným prúdom najnižších ľudských vlastností je to, čo vám tento film naservíruje úplne vrchovatou mierou. Zostal vo mne tak trochu pocit beznadeje nad tým, aké peklo zo života dokážu ľudia spraviť jeden druhému.....a úplne zbytočne. (14.09.2008)