Deti kapitana Granta
Deti kapitána Granta
Obsahy(1)
Jeden z nejpopulárnějších dětských filmů sovětské kinematografie podle známého románu Julese Vernea. V moři u Skotska objeví při rybolovu posádka jachty Duncan zprávu o ztroskotání lodi Britania s kapitánem Grantem kdesi na jižní polokouli. Majitel neváhá a se svou posádkou, roztržitým přírodovědcem a s Mary a Robertem Grantovými (dětmi pohřešovaného kapitána), se vydávají na dobrodružnou výpravu kolem 37. stupně jižní šířky. Cestují přes Jižní Ameriku, Austrálii, Nový Zéland a přes mnohé útrapy stále žijí v naději, že kapitána jednou objeví... (MI-380)
(více)Recenze (14)
Áno, je to síce naivné, ale herecké výstupy museli byt zlé už aj na tú dobu. Nie prirodzené interpretovanie dialógov z toho len tak srší. Čo možno pochváliť, tak sú to efekty (vybuchujúca sopka, búrlivé more, únos chlapca kondorom), veľmi dobrá hudba Isaaka Dunajevského či dobrodružno, ktoré je vo filme porciované veľmi dobre. Na akciu sa tiež pozerá dobre. Nebyť sovietskych (vlasteneckých) monológov, piesní a tých anglických názvov a mien, vyslovovaným so silným ruským akcentom, mohlo to byť lepšie. Hodnotenie: 65% ()
No veru tak súhlasím s xaver-om, Vimanzenom , Pikurkom a všetkými ktoré dali filmu 5 hviezdičiek. Je to jeden z najlepších filmov pre deti spracovaný podľa diela J. Verne-a. . Keď niekto hodnotí film iba podľa "technických" a počítačových efektov a množstva preliatej krvi- tak mi ho je ÚPRIMNE ĽÚTO. Jules Verne- a aj autori filmu v Sovietskom zväze verili humanistickej myšlienke, dobru v ľuďoch a také filmy robili aj pre mládež- na rozdiel oh "hororov" a krvákov" Západu dnes- kde ľudskosť, súcit ochota pomôcť sú neznáme pojmy. A to čo Vy pseudosráči a rádoby modernisti nazývate naivitou- to je ĽUDSKOSŤ a vernosť tomu, čo som si predsavzal- a VY TOTO NEPOZNÁTE- ste teda len vnútorne figúrky konzumného systému bez kúska citu, fantázie a súdnosti. Rok 1937- ukážte mi podobný milý, zrozumiteľný a človeku blízky film v tom období... a zamyslite sa... ()
Hodně starý film s hodně starým dabingem, jenž toto umělecké dílo významně povyšuje. Jako filmu pro děti těžko dílku můžeme vytýkat některé zkratky a nedostatky, jako když roztržitý Paganelo šlápne do sněhu, propadne se do jeskyně, a za chvíli tam z porcelánu pijí kafe... nebo když vybuchne sopka, a pár minut potom se všichni v jejím okolí prochází jako by se nechumelilo. Třicátá léta neumožňovala velké triky, a to ani ve velkém Sovětském svazu, film však lze hodnotit veskrze pozitivně. Jdu si sehnat knížku, protože tahle Verneovka mě minula. ()
Tři hvězdy za to, že se zachoval duch Julese Verna. Znalost předlohy je tady nutná, protože komprimace pěti set stránkové knihy do necelé hodiny a půl je prostě vražedná. Občas je těch zkracujících mezititulků tolik, že mi to připomínalo ozvučený němý film. Ale mnohé situace z knihy jsou uchopeny skvěle a postavy odpovídají svým knižním předlohám, takže mi ta archaičnost filmové řeči ani moc nevadila. Kdo nezná Julese Verna, nechť si jednu hvězdu ubere. ()
Osobně tento film považuji za jednu z nejlepších adaptací románů Julese Verna, které jsem doposud viděl přesto, že se jedná o film z roku 1936. Poprvé jsem snímek viděl ještě jako dítě, a to nedlouho poté, co jsme dočetl knihu. Právě proto na mě ten snímek tak zapůsobil a utkvel mi v paměti. Dnešním mladým se tento film může zdát naivní, ale je potřeba se na snímek dívat práve s ohledem na odstup času. Každopádně důstojně obstojí s paskvily natočenými režiséri zvučných jmen a s herci zvučných jmen mnohem později. ()
Zajímavosti (6)
- Ve filmu znějí dvě písně Isaaca Dunajevského: Písnička o kapitánovi a Robertova písnička. Zatímco Písnička o kapitánovi byla napsána přímo pro tento film, Robertovu písničku složil Dunajevskij původně pro film Cirk (1936). Melodie Isaaca Dunajevského z filmu Děti kapitána Granta se staly velmi populární, ještě v r. 1936 vyšly na gramofonové desce a také zazněly o 50 let později v seriálu Stanislava Govoruchina Po stopách kapitána Granta (od r. 1985) (Una111)
- V epizodní roli kapitána Granta se objevil Jurij Jurjev, významný divadelní herec, Zasloužilý umělec carských divadel a pozdější Národní umělec SSSR. Je to jedna z jeho mála rolí na filmovém plátně. (Una111)
- Jakov Segel (Robert Grant) vzpomínal, že jezdit na koni ho během jedné noci naučil Alexandr Ptuško, který dříve sloužil v 1. jízdní armádě. (Una111)
Reklama