Muž s kinoaparátem

Nevšedné dielo svetovej kinematografie rozpráva o ľuďoch a ich živote v meste. Dynamika s akou sa divák stretáva, bez pomoci titulkov, scenára či hercov, je obdivuhodná. Srší z každého centimetru filmu, je poskladaná s matematickou presnosťou. Obrazy, ktoré nám tvorca poskytuje pomocou svojho "oka" t. j. kamery, sú umne vyberané, aby čo najpresnejšie vyjadrili život v novej proletárskej krajine. Práve tento intelektuálny prístup mu bol na domácej pôde najčastejšie vyčítaný, hoci v zahraničí prijala kritika jeho dielo bezvýhradne. Oslava filmu ako takého pomocou technickej práce s kamerou je obdivuhodná - režisér pracuje so zoomom, nájazdami, nadhľadmi, trikmi, používa veľké celky, veľké detaily a všetko je to geniálne zostrihané. Film som videl s hudobným doprovodom The Cinematic Orchestra a môžem povedať, že celý zážitok len umocňuje. (10.08.2009)

Neskutečný! Myslim, že to byl Godard, který kdysi prohlásil, že natáčet film v podstatě znamená skládat hudbu obrazem. Vertov tímto svým metafilmem o filmu položil základy veškeré elektronické hudbě a industriálu, čímž předstihl dobu víc než o padesát let... Vrcholy: poprvé vlak a pak střihová sekvence lidí v různých továrnách - to je prostě genialita. (27.04.2006)

Bol som primerane zvedavý na film, o ktorom sa v superlatívoch píše v každej knihe o dejinách kinematografie. Prekvapovalo ma i vysoké hodnotenie v ČSFD, pretože tu už prevažuje mladšia generácia a pre nich sú nepozerateľné aj čiernobiele filmy, nieto nemé alebo iba ozvučené. Film ma výrazne nudil, i keď uznávam, že pred deväťdesiatimi rokmi mohla byť hra Dzigu Vertova s kamerou, svetlom, strihmi, trikmi atď. celkom zaujímavá a objavná pre diváka, ktorý sa s ničím podobným nemal možnosť stretnúť. Len neviem, prečo by som mal dnes híkať nadšením nad niečím, čo má miesto iba vo filmovej histórii. (24.06.2018)

Koncepce: Dziga Vertov .. Zobrazená teorie a revoluce dokumentu. Asi bych si měl přečíst ještě nějakou tu literaturu, řekl jsem si v úvodu, protože tento sled dokumentárních obrázků mi zprvu moc neřekl a tvářil se také dost jednoduše. Jenže s každou minutou byl Muž s kinoaparátem lepší, propracovanější a poutavější. Zoom, střih, zpomalení, dynamika, kompozice, některé záběry prostě nemají chybu a některé dobové momenty pobaví, jako třeba neřízený chaos v ulicích. Pochvalu zaslouží také přidaný hudební podkres, laděný do jazzu, je moc příjemný i na samostatný poslech. (07.10.2007)

Dokonalý popis dynamiky lidského života, toho neustálého "od někud někam", neustálého koloběhu života. A také odhalení nejzákladnější podstaty filmu, jako média a umění, které je jako jediné schopno zachytit dynamiku neustále se opakujícího, ale ve svých variacích též neopakovatelného lidského bytí. Navíc Muž s kinoaparátem ukazuje hodnotu filmu i tím, že zdůrazňuje nekonečné množství různých úhlů pohledu, kterými film může svět nahlížet a kterých mi lidé, obyčejní diváci lidského života, nejsme schopni. (13.06.2010)