Jeho osobitou animaci není těžké rozpoznat. Těžší je na některý z jeho filmů zapomenout. Jsou odvážné, jsou provokativní a většinou proklatě vtipné, ale nejsou pro všechny. Pokud jste některý z Plymptonových filmů viděli a znechuceně nezastavili po dvou minutách, mohlo by vás zajímat, jak klikatá byla cesta tohoto chlapíka k získání tolika oblíbenců i odpůrců po celém světě.
Narodil se 30. dubna v Portlandu, v Oregonu, Donovi a Wildě Plymptonovým. Pochází z poměrně velké rodiny, má tři sestry a dva bratry. Deštivé oregonské počasí Billovi znemožnilo trávit čas venkovními hrami se svými vrstevníky. Právě díky tomu začal kreslit již od raného dětství, nezapomínal nicméně ani na pohybové aktivity, hrál basketbal, rád plaval a dokonce byl členem oddílu mladých skautů. Ve svých čtrnácti letech poslal několik svých kreseb do studia Disney. Dostal odpověď že kresby sice vypadají slibně, nicméně on sám je příliš mladý. Po absolvování oregonské Střední školy v roce 1964 začal navštěvovat portlandskou Státní univerzitu, kde připravoval školní ročenku a také byl členem filmového spolku.
Aby se vyhnul válce ve Vietnamu, sloužil Plympton od roku 1967 do roku 1972 v Národní gardě. Roku 1968 tak mohl nerušeně odjet do New Yorku na roční studium výtvarného umění. V NY si Plympton přivydělával jako ilustrátor, kreslíř komiksů a v dobách největší nouze také jako pouliční prodavač opasků. Postupně se však propracoval na stránky natolik prestižních magazínů jako The New York Times, Vogue, Vanity Fair, Penthouse, Rolling Stones a Glamour. V roce 1975 započal existenci jeho pravidelný komiksový strip „Plympton“, tématicky zařaditelný mezi poněkud ostřejší politickou satiru. Nicméně ne natolik ostrou, aby se tento strip do roku 1981 nemohl stát pravidelnou součástí více než dvaceti různých deníků. O dva roky později Plympton konečně začal pracovat na rozhýbávání svých kreseb.
Výrobu jeho prvního vlastního animovaného filmu DRAWING LESSONS 2 paradoxně zbrzdilo počasí, jenž svou nevlídností zabránilo včas zrealizovat pár vteřin „živých“ scén. Volný čas se rozhodl využít k přípravě jiného filmu, o složení hudby k němu se postarala Maureen McElheron a nejen díky ní získala YOUR FACE (1987) nominaci na Oscara v kategorii Nejlepší krátký animovaný film. Následující záplavu nabídek snad Plympton ani nečekal. Jeho práce se začala čím dál častěji objevovat na MTV, velice populární byl rovněž jeho putovní festival animovaných filmů. On sám se zasloužil o vznik těchto: ONE OF THOSE DAYS, HOW TO KISS, 25 WAYS TO QUIT SMOKING, PLYMPTOONS. Dalším zamýšleným krokem v Plymptonově úspěšně se rozjíždějící kariéře bylo logicky natočení filmu celovečerního.
THE TUNE (1992) finančně zaštítil samotný Plympton. Peníze pro splnění svého dětského snu získal jednak z několika natočených reklam a poté díky fondům na podporu krátkých animovaných filmů, jako které byly prezentovány některé části filmu. THE TUNE mělo slušný úspěch, vyšperkovaný oceněním na Houstonském festivalu (World Fest Gold Jury) a nominací na Spirit Award. Nakreslit 30 000 filmových políček pro THE TUNE bylo jistě velice náročné, proto ani nepřekvapí, že v roce 1994 Plympton natočil svůj první celovečerní hraný film. J. LYLE je surrealistická komedie, při které autor zužitkoval své – v animaci nepoužitelné – nápady. Jeho druhý hraný film nese název GUNS ON THE CLACKAMAS (1995) a dokumentárním stylem popisuje natáčení fiktivního westernu.
V roce 1997 Bill dokončil animovaný film I MARRIED A STRANGE PERSON! Opět políčko po políčku vlastnoručně naanimovaný, opět z vlastních zdrojů zaplacený, opět vulgární a politicky zcela nekorektní. Rozhodně nic pro děti. MUTANT ALIENS z roku 2001 vypráví o kosmonautech, kteří se po dvaceti letech vracejí na Zemi, měl premiéru na festivalu v Sundance a vyhrál Grand Prix ve francouzském Annecy. Zatím posledním celovečerním filmem animovaným Billa Plymptona je HAIR HIGH (2004), goticky laděná romance mísící komediální a hororové prvky (hlas jedné z postav propůjčil David Carradine, strýc Plymptonovy „vzdálené příbuzné“ Marthy Plimpton).
Že je tvůrcem s neomezenou imaginací nám Bill ani dnes, po více než třiceti letech aktivní tvorby nepřestává dokazovat, festivalový krátkometrážní hit GUARD DOG (2005) mu vynesl již druhou Oscarovou nominaci. Můžeme si být myslím jistí, že sequel pojmenovaný GUIDE DOG (2006) nebude Plymptonovým posledním filmem a že tento (všeho)schopný kreslíř ještě mnoho lidí naštve i nadchne. Názor na to, zda-li je jenom trochu (dost) drsnějším kritikem společnosti a lidské morálky, anebo jenom přidrzlým provokatérem, si již budete muset udělat sami.
Martin "Matty" Šrajer
