foto

Ferry Seidl

  • nar. 1.10.1881
    Praha, Čechy, Rakousko-Uhersko
  • zem. 24.1.1939 (57 let)
    Praha, Československo

Biografie

Ferry Seidl se narodil 1. října 1881 v Praze. Po okouzlení filmem odešel od své původní profese a začal se blíže zajímat o film. Poprvé do něho vstoupil roku 1910 téměř jako třicetiletý v úloze zamilovaného studenta Oskara v jednom z prvních českých filmů Josefa Křičenského SEN STARÉHO MLÁDENCE / JARNÍ SEN STARÉHO MLÁDENCE / JARNÍ SEN STARÉHO PRAŽSKÉHO MLÁDENCE (1910). Dále se na celých osm let a během první světové války v kinematografii odmlčel, aby k ní nakonec definitivně přišel jako herec, režisér a producent.

Stal se tedy jedním ze zakladatelských osobností českého filmu, i když patřil mezi ty tvůrce, jež neoplývali talentem a řemeslnou dovedností. Jako režisér bez jakéhokoliv školení a zkušeností,byl označován za diletanta s omezenými uměleckými předpoklady a bez talentu. Po svém nedochovaném režijním debutu V MĚSÍCI LÁSKY (1918) natočil a svými prostředky vyrobil (režii převzal po Rudolfu Měšťákovi) náročnou látku podle básně Svatopluka Čecha LEŠETÍNSKÝ KOVÁŘ (1924), jehož umělecká hodnota zůstala v půli cesty.

Během 20. let ještě natočil tři snímky. Dvakrát režíroval humoresku podle Karla Tůmy Z ČESKÝCH MLÝNŮ, jednou za spolupráce se Svatoplukem Innemannem (1925) a podruhé s M. J. Krňanským (1929). Sám připravil do biografů komedii OSM SRDCÍ V PLAMENECH / ZLATÉ ČASY (1926). Ve všech svých režisérských opusech si Seidl zahrál (to odůvodňuje i spolurežiséry, kteří místo něho režírovali, když hrál). Ovšem všechny tyto roličky byly spíše epizodního a miniaturního charakteru.

Na začátku byl mužem (V MĚSÍCI LÁSKY a ČARODĚJ), Janem Žižkou (ZA SVOBODU NÁRODA), otcem kovářem (ODPLATA), podomkem (MAGDALENA), montérem Donátem (O VELKOU CENU), cikánem (CIKÁN JŮRA), penězokazem (DRVOŠTĚP), společníkem (LEŠETÍNSKÝ KOVÁŘ), železničářem (CHYŤTE HO!), krajánkem Šebestiánem Šafránkem (Z ČESKÝCH MLÝNŮ), komorníkem (OSM SRDCÍ V PLAMENECH), otcem (PRAŽSKÉ DĚTI), vrátným (MILENKY STARÉHO KRIMINÁLNÍKA), majorem Berghem (KRÁSNÁ VYZVĚDAČKA), profousem (BATALION) a nebo tajným Listigem (BAHNO PRAHY).

Do konce „němého“ období se ještě zjevil mj. ve snímcích MLYNÁŘ A JEHO DÍTĚ (hostinský Blažej), KAMARÁDSKÉ MANŽELSTVÍ (sluha), Z ČESKÝCH MLÝNŮ (krajánek Bystrozraký), CHUDÁ HOLKA (soudní dozorce), BOŽÍ MLÝNY (sedlák Foukalík), OPEŘENÉ STÍNY (pacient v sanatoriu) a ČERNÉ OČI, PROČ PLÁČETE…? (důstojník).

Po nástupu zvuku se jeho roličky ještě zmenšily (bylo to také zapříčiněno jeho hlasovým projevem) a zjevoval se v prvních zvukových titulech POSLEDNÍ BOHÉM (návštěvník v hospodě), LOUPEŽNÍK (kočí), KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ (soudní sluha), MILÁČEK PLUKU (záložník), SŇATKOVÁ KANCELÁŘ (člen Klubu starých mládenců), SVÍTÁNÍ (automobilista), FUNEBRÁK (pokladník), EXEKUTOR V KABARETU (herec) či Z BLÁTA DO LOUŽE (řidič).

Od poloviny 30. let byl Seidl diváky spatřován jako správce paláce (MATKA KRÁČMERKA), zaměstnanec rozhlasu (HEJ – RUP!), divák v soudní síni (PRVNÍ POLÍBENÍ), host ve vinárně (POZDNÍ LÁSKA), člen rakouského generálního štábu (MILAN RASTISLAV ŠTEFÁNIK), návštěvník opery (VYDĚRAČ), četník (SRDCE NA KOLEJÍCH), funkcionář S. K. Hvězda (LIDÉ NA KŘE), mechanik (LÁSKA A LIDÉ), host u továrníka (STŘÍBRNÁ OBLAKA), divák na závodech (SLEČNA MATINKA), člen kolaudační komise (BÍLÁ VRÁNA) a zcela naposledy jako divák na volejbalu v komedii Karla Lamače SLÁVKO, NEDEJ SE! z roku 1938.

Premiéra (20. ledna 1939) komedie SLÁVKO, NEDEJ SE! (1938) se dokonce konala pouhé čtyři dny před úmrtím Ferry Seidla. Filmové herecké profesi se tedy snažil být věrný celý život. Věnoval se taktéž práci v organizacích českého herectva a filmu. Za tuto obětavou a mnoho let trvající činnost a práci pro náš český film byl vyznamenán Česným odznakem Československé filmové unie.

Jeho ženou byla herečka Nora Ferry (1895 – 19??). Ferry Seidl, vlastním jménem František Seidl, zemřel náhle časně ráno 24. ledna 1939 ve svém vlastním rodném pražském domě ve věku nedožitých pouhých osmapadesáti let. Dnes Seidl patří k zakladatelským a průkopnických osobnostem českého filmu, kterému se snažil v dobách jeho největší krize obětavě pomáhat.

Jaroslav "krib" Lopour

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky