Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Životní příběh slavného vědce, vojáka a diplomata, jednoho ze zakladatelů Československé republiky. Farář Štefánik, zraněný během demonstrace za volební právo Slováků, vyzve svého syna Rastislava, aby odjel a pracoval pro národ v zahraničí. Mladý Štefánik se v roce 1914 přihlásí do armády v Paříži a ihned začne s francouzskými generály jednat o vzniku československých jednotek. O rok později se účastní bojů v Srbsku, kte během letecké bitvy havaruje. Po okupaci Srbsa Rakouskem se vrátí do Paříže, kde se setká s profesorem T. G. Masarykem. Zatímco válka pokračuje a seznamy mrtvých Čechů a Slováků denně rostou, Štefánik se – už v hodnosti generála – dostane k československým spolubojovníkům na Dálný východ. Ze založení samostatné republiky se raduje jen krátce: když se 4. května 1919 vrací z Říma do Bratislavy, jeho letadlo se zřítí… Životopisný portrét jednoho ze zakladatelů samostatného československého státu vznikl v roce 1935 v české produkci pod režijním vedením Jana Svitáka. Svou největší filmovou roli zde ztvárnil charismatický chorvatský herec Zvonimir Rogoz, známý i z desítek dalších českých filmů. (Česká televize)

(více)

Recenze (24)

Marthos 

všechny recenze uživatele

Rarita. Legenda o Štefánikovi, natočená překvapivě bez přepjatého patriotismu a s jistým uměleckým přesahem, přestože Zvonimir Rogoz byl pro titulní roli opravdu starý. Obsazení slovenských herců mělo nepochybně svůj skrytý účel i poslání, což je vzhledem k událostem, které následovaly za necelé čtyři roky (14. 3. 1939), vskutku paradoxní. ()

Flego 

všechny recenze uživatele

V dobe vzniku filmu sa po euforickom založení Československej republiky istým spôsobom ochladzovali vzťahy medzi našimi národmi, keď silneli separatistické chúťky Slovákov a bolo potrebné vzťahy znovu obrodiť. V českej produkcii aj so slovenskými hercami vznikol film, ktorý dokázal na malej ploche zaznamenať všetky relevantné politické udalosti zo života slovenského velikána, resp. ich načrtnúť. Ďalšie udalosti v Európe aj tak všetko zmarili, dôležité je však, že film vznikol a dôvody vzniku nie sú natoľko dôležité. Azda najväčšou slabinou je výber hlavného predstaviteľa, Zvonimir Rogoz napriek získanej Filmovej cene proste nepasuje. Film využíva archívne zábery, vzhľadom k čiernobielemu formátu filmu tak vyzerajú dobre a je obdarený pompéznou a ráznou Moyzesovou hudbou. ()

Reklama

dr.fish 

všechny recenze uživatele

V dnešní době je obtížné sledovat film jako je tenhle. Za první republiky Češi znali své hrdiny, nemuseli mít asi titulky lokací jednotlivých scén, orientovali se v uniformách a vůbec asi věděli o čem tento film je. Já znám jen základní kostru životopisu našeho "světce" a přese všechnu snahu jsem se v ději občas ztrácel. Štefánik se přesouvá po bojištích první světové války, dnešní divák však tehdejší válečné operace v podstatě nezná (jeho smůla), řada scén proto zůstává nepochopena. Není zde ani vysvětleno, proč je vlastně Štefánik tak vysokou figurou na šachovnici československé zahraniční politiky, takže i efekt výchovně naučný pro dnešního diváka padá. Nadčasový tedy snímek rozhodně není, ale pro mne to i tak svůj význam bezesporu má...60% ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

100 let republiky jsem si dnes, tj. s mírným zpožděním, připomenul filmem o jedné z velkým postav, které se zasloužili o její vznik. Nevím, zda tento dobou svého vzniku určitě silně poznamenaný snímek, dokáže ještě dnes oslovit někoho jiného než filmové fajnšmekry. Skoro bych řekl, že by si životní osudy tohoto politika, tak jako se to stalo v případě Masaryka a svým způsobem i Beneše, zasloužily nové filmové či alespoň televizní zpracování. Tomuto snímku sice nelze vytknout to, že v zásadě zmapovává nejdůležitější okamžiky Štefanikova působení za 1.světové válce (až na jeho pobyt v USA), chyběl mi ale jakýkoliv psychologický vhled do této osobnosti a chybělo mi třeba i ztvárnění jeho mnohdy napjatých vztahů s Edvardem Benešem. To samozřejmě v době vzniku tohoto snímku (v době kdy se Beneš právě stal novým československým prezidentem) patrně ani moc nešlo. Přesto si nejsem jistý, že bylo nutné, aby se Beneš tak i Masaryk se ve filmu neobjevili vůbec (resp. jen v podobě Masarykovy telegrafové zprávy či Benešova podpisu na dopise Štefanikovi). Naopak bych si odpustil silně "rozjuchanou" filmovou hudbu a možná i délku ilustrativních (nejen) bojových scén, které mají v zásadě charakter němého filmu. ()

Dzonysek odpad!

všechny recenze uživatele

V době, do níž je tento snímek zasazen, bylo M. R. Štefánikovi něco málo přes 35 let. Když skutečný Štefánik tragicky zahynul, bylo mu nedožitých 39 let. Představiteli hlavní role (Zvonimir Rogoz) bylo v době natáčení filmu téměř padesát. A nutno podotknout, že na to skutečně vypadá. O Štefánikovi se dále traduje, že měl obrovské charizma, u Rogoze však postrádám aspoň náznak něčeho podobného, role mu naprosto nesedí. A navíc mi ani nepřipadá, že by byl Štefánikovi nějak zvlášť podobný, ale to už by snad ani nevadilo. Celkově mi ale obsazení hlavní role hodně vadilo, Rogoz mě chvílemi spíš děsil. Plno patetických proslovů dělá z filmu agitku. Samozřejmě si plně uvědomuji kontext doby, ve které film vznikl. Chápu, že v roce 1935 měl film zapůsobit jako povzbuzení nálady ve velmi nejisté době. Taktéž chápu, že Štefánik je vyobrazen jako hrdina a nijak tenhle pohled nezavrhuju. Ale co je moc, to je prostě příliš, některé momenty filmu působí jako parodie. Dál...pokud jsem to dobře rozlišil, tak Štefánik má v jednom záběru na svém pracovním stole v rámečku fotografii Edvarda Beneše. Vzhledem k celkem známému vzájemnému vztahu těchto dvou státníků se v závěru ptám....To jako vážně??? To je spíš další z mnoha scén, které působí tak nepravděpodobně, jako podstatná část "životopisného" snímku. A ten jazyk....to je co? Čeština to není, slovenština taky ne.... Doplnění po druhém shlédnutí: Byl to snad ještě horší zážitek, než v prvním případě. Na tohle je i hodnocení odpad! málo... ()

Galerie (10)

Zajímavosti (4)

  • V tomto filmu se poprvé před kamerou objevil Raoul Schránil. Režisér Sviták mu svěřil roli pobočníka jednoho z francouzských generálů. (Kulmon)
  • Vo filme okrem slovenčiny odznela aj čeština a francúzština podľa národnosti reálnych predobrazov filmových postáv. (Biopler)
  • Svitákovi nešlo o čo najvernejšie vykreslenie osobnosti Štefánika. Vystačil si s patetickými gestami a legendami o prechode cez Rusko, opisom salónnych diskusií vo Francúzsku či počinov v oblasti astronómie. Vznikol tak štátotvorný titul, pseudorealistický portrét významnej osobnosti československých dejín. (Biopler)

Reklama

Reklama