Biografie
Dnes pozapomenutá herečka Emilie Nitschová, která se narodila 20. června 1882 v Podmoklech u Děčína, by si zajisté zasloužila větší pozornost. Její otec se jmenoval Emanuel Nitsch (jejich příjmení bylo dost často i na úředních listinách komoleno jako Nič nebo Níč), byl strojvůdce, maminka se jmenovala Božena roz. Čermáková.
O divadelní dráze Emilie Nitschové toho bohužel není moc známo. Hrála u několika kočovných společností, na začátku 20.století hrála u společnosti Václava Choděry, za kterého se i na jedné ze štací provdala (byla jeho druhou ženou), i když byla o plných 30 let mladší. Jak později Václav Choděra vzpomínal, jeho druhé manželství se nevydařilo a jeho žena Emilie mu v roce 1909 utekla s hercem jeho družiny Felixem Bartošem. Navíc oba herci, dle jeho slov, Václava Choděru sprostě okradli. Po této nepříjemnosti však není moc známo její další působení na divadle, po roce 1918 začala hrát v Praze, v divadle Rokoko, Uránie, aj.
Dlouhá léta žila jako družka Felixe Bartoše, nikdy se totiž nerozvedla se svým prvním mužem, teprve když její první manžel V. Choděra v březnu 1928 zemřel, tak se za půl roku na to provdala za Felixe Bartoše.
Její filmová kariéra začala v roce 1921 a do konce němé éry filmu natočila 17 filmů, někdy jen epizodky. Do panského stavu (švadlena), Z českých mlýnů (host na zásnubách), nedokončený Modrý démant (účastnice spiritistické seance), Životem vedla je láska (paní domácí). Ale dostávala i středně velké role, Jejich svatební noc (tetička), Pantáta Bezoušek (hospodyně Apa), Milenky starého kriminálníka (paní továrníková Hrazánková) aj.
V některých filmech z 20. let vytvořila i větší role, jako např. Venoušek a Stázička (1922), kde hrála matku hlavní hrdinky, paní Voňavkovou, ve filmu Vdavky Nanynky Kulichovy (1925) hrála zvědavou vdovu Angelinu Knedlhansovou, ve filmu Otec Kondelík a ženich Vejvara (1926) i v jeho pokračování Tchán Kondelík a zeť Vejvara (1929) hrála starou pannu, tetu Katynku Urbanovou.
V roce 1930, vstoupila i do filmu zvukového, kde však v letech 1930 až 1935 natočila jen sedm filmů. V roce 1930 si tak zahrála epizodku klepny ve filmu Fidlovačka a o něco větší roli prodavačky v ceněném filmu Tonka Šibenice. V roce 1931 pak sehrála jen jednu epizodku, bylo to ve filmu Poslední bohém a hrála zde zákaznici.
V roce 1933 si zahrála epizodku šlechtičny ve filmu Srdce za písničku. Po dvou letech si v roce 1935 zahrála naposled, zato však ve třech filmech. Ve filmu Ať žije nebožtík, vytvořila rozkošnou epizodku ošetřovatelky, ve filmu Jedna z milionu byla pro změnu zaměstnankyní ve zprostředkovatelně práce a s diváky se rozloučila důstojně velkou rolí služky Pepičky (jejího manžela hrál T. Pištěk)
Po roce 1935 se ze zdravotních důvodů vzdala herectví a dožila v soukromí. V roce 1952 podruhé ovdověla, zemřela až 14. ledna 1968 ve věku vysokých nedožitých 86 let, se svým druhým mužem Felixem Bartošem je pochovaná na Olšanských hřbitovech.