foto

Magda Maděrová

  • nar. 6.6.1913
    Praha, Čechy, Rakousko-Uhersko
  • zem. 1989
    Praha, Československo
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Magda Maděrová se narodila 6. června 1913 v Praze. Krátce studovala a své pohybové umělecké vlohy uplatnila už od 20. let jako členka baletního sboru Národního divadla v Praze. Později se v divadelnickém světě odmlčela a věnovala se rodině, ale i později hostovala a statovala na různých pražských scénách, ale málokdy přesáhla rozměr rolí epizodních a malých.

V 60. letech vystupovala v pražském Divadle Maringotka. Hrála jak v činohrách: Babička Magdalena („Můj barák“), tak i v baletu: Odpoledne („Běh hodin“), Malá víla („Spící krasavice“), Anglický vojáček („Hračková skříňka“) aj. Největší význam Magdy Maděrové ale čpěl v kinematografii, i když také pouze v malých příležitostech.

Jejího krásného a elegantního vzhledu, křehké tváře a těla si ve sboru baletu Národního divadla všiml filmový režisér Gustav Machatý. Ihned ji obsadil do titulní úlohy písařky Máni, která nalezne svůj životní úděl až v náručí sazeče Karla (L. H. Struna), ve svém snímku ZE SOBOTY NA NEDĚLI (1931). O tom, jaké nesnáze to Maděrové přineslo, vzpomínala (velmi nelichotivě) po letech herečka Jiřina Šejbalová, která hrála druhou hlavní roli písařky Nany, v časopise „Kino“ (19/1958) takto: „…Byl to umělec, ale práce v jeho ateliéru byla strašná. Dovedl vybičovat ovzduší do hysterie. Na představitelku hodné Máni, Magdu Maděrovou, která byla začátečnice, hrozně křičel. Člověk se v jeho přítomnosti neustále chvěl. Po natáčení jsem spěchala domů a honem do vany, abych ze sebe spláchla pocit té pekelné atmosféry…“.

Není ani divu, že po této příležitosti se již do filmových ateliérů nehrnula, ani k tomu již od filmařů neměla možnost. Do filmových ateliérů zavítala až po dlouhých sedmadvaceti letech jako zralá žena v malých charakterních roličkách. Rozsahu titulní filmové role, jež měla ve svém prvním filmu, již nikdy nemohla dosáhnout. Ve znárodněné kinematografii 50. let byla pokladní kina Blaník v Krškově CESTĚ ZPÁTKY (1958), novinářkou v dramatu LETIŠTĚ NEPŘIJÍMÁ (1959) Čeňka Duby, lehkou ženštinou ve snímku MSTITEL (1959) Karla Steklého a měštkou v pohádce Martina Friče DAŘBUJÁN A PANDRHOLA (1959).

Čile pokračovala i v 60. letech jako členka hereckého seznamu Filmového studia Barrandov: Gacková ve snímku TŘI TUNY PRACHU (1960) Oldřicha Daňka, družstevnice Zvěřinová v Krškově OSENÍ (1960), vedoucí studentské brigády v komedii SPADLA S MĚSÍCE (1961) Zdeňka Podskalského, zdravotní sestra a magistra v Makovcově dramatu PRAHA NULTÁ HODINA (1962) a v komedii DVA Z ONOHO SVĚTA (1962), dáma ve SPANILÉ JÍZDĚ (1963) Oldřicha Daňka, dáma s papouškem v Novákových BUBNECH (1964), šatnářka ve FLÁMU (1966) Miroslava Hubáčka a žena v divadelní lóži v hudební parodii Bořivoje Zemana FANTOM MORRISVILLU (1966).

A během 70. let byla novinářkou a telefonistkou v Polákově dětském PAN TAU A CLAUDIE (1970) a PAN TAU V CIRKUSU (1972), svatebčankou ve Svodově povídce KAPSÁŘ z triptychu MOTIV PRO VRAŽDU (1974), opět telefonistkou a sekretářkou v dramatech Karla Steklého ZA VOLANTEM NEPŘÍTEL (1974) a TAM, KDE HNÍZDÍ ČÁPI (1975), starší ženou v Traplově dramatu TOBĚ HRANA ZVONIT NEBUDE (1975), matkou popraveného studenta Pavla Richtra v kriminálce PŘÍPAD MRTVÝCH SPOLUŽÁKŮ (1976) Dušana Kleina, jeptiškou sestrou Gabrielou v komedii VŠICHNI PROTI VŠEM (1977) režiséra Karla Steklého a nebo zdravotní sestrou Bouškovou v Matějkově HODINĚ PRAVDY (1977).

S filmaři pracovala až do vysokého věku i po odchodu na odpočinek. Spolupracovala rovněž s filmovými studenty a se Studiem FAMU, př. žena – vězeňkyně v etudě Zdeňka Trošky ODEJÍT PŘED SVÍTÁNÍM (1977). V menší míře se prezentovala v televizních filmech a seriálech (např. Filipův seriál F. L. VĚK).

Jako členka delegace československých filmových pracovníků se mimo jiné účastnila XII. Filmového festivalu pracujících v Plzni (1961). Magda Maděrová, provdaná jako Magda Heindlová, zemřela s největší pravděpodobností v roce 1989 v Praze ve věku sedmdesáti šesti let. Ke konci života žila herečka v naprostém soukromí, upadla až do zapomnění a proto ani neznáme přesné datum jejího úmrtí.

Jaroslav "krib" Lopour

Herecká filmografie

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace