Spanilá jízda

Spanilá jízda mě velmi zaujala, možná bych měl říct i překvapila. Film silně připomíná styl Františka Vláčila a Vladimíra Körnera. Je natočen originálním stylem, podotýkám, že dobře, snad jen ty vzpomínky hlavního hrdiny měly být delší. To poblikávání bylo přece jen příliš artové. Na rozdíl od většiny filmů, které po skončení nějak více či méně pustím z hlavy, k tomuto diváckému zážitku se stále vracím. Jak píšu na začátku, tento film mě skutečně zaujal. A on je také svým způsobem výjimečný. Historických filmů ze středověku moc nemáme. Vávrova trilogie je natočena spíše jako ilustrace učebnice a soustředí se na husitství jako celek, tady se jedná o individuální příběh na pozadí husitských válek. A velmi zajímavý příběh. (03.03.2011)

Pokud máte rádi Vláčila, neměla by vás Spanilá jízda zklamat. Ve třech epizodách, oddělených několikaletými časovými skoky se odehrává příběh pomsty. Pomsty, která musela čekat mnoho let. Proto netradiční struktura. Ve filmu vidíme jen to, co nějakým způsobem souvisí se zápletkou pomsty, k té se ovšem husitský zeman dostane až během let. Samozřejmě je vylíčena i nesmyslnost celého náboženského konfliktu ( již bez komunistického přibarvení ). Precizní kompozice obrazu s dlouhýmí plynulýmí jízdami a povedená hudba dělají z jednoduchého příběhu rozhodně nadprůměrnou záležitost. (14.05.2006)

Ne náhodou zde několikrát padlo Vláčilovo jméno. Nemyslím si, že by to dosahovalo kvalit jeho děl, přesto jde o zajímavý počin mapující českou historii. Pro mě nejzajímavější je snaha o evangelizaci slovem. A dobrý je k tomu kontrapunkt vendety. Je tu i snaha o uměleckou modernu v podobě miniprostřihů, spíše okének, ale působilo to trochu rušivě. Je mi zàhadou, proč počiny páně Daňka tak zapadly... (14.10.2018)

Film odehrávající se v dobách husitství, pro který je toto období však spíše jen kulisou. Hlavní příběh se stejně tak mohl odehrát v kterékoli jiné době. Hlavnímu hrdinovi vypálil křižák tvrz a unesl nevěstu a on prahne po pomstě. K té dostane jako husitský hejtman příležitost až za několik let, kdy se ocitne se spanilou jízdou poblíž tvrze únosce. Film se tak daleko více než husitství jako takovému věnuje tématu pomsty. Má člověk právo na pomstu? Je nositelem viny jednotlivec, nebo vina ulpívá na celém rodu? Dostane se člověku klidu, když pomstu vykoná na zlomeném člověku, který už vůbec nepřipomíná toho, jehož tvář má člověk před sebou tolik let? Tím vším vyniká Spanilá jízda nad filmy své doby, a to dle mého v mezinárodním měřítku. Film má též velmi sugestivní kameru, což dopomáhá ponuré atmosféře filmu. P. S. Proč srovnávat s Vláčilem. Vláčil je Vláčil a Daněk je Daněk, každý podle svého. Osobně mi taky Vláčil (velmi) často nesedne. Třeba zrovna jeho nejproslavenější Markéta Lazarová mě k smrti nudila, tohle mě oslovuje daleko více. (25.08.2014)

Šedesátá léta se v českém filmu jen hemží kvalitními historickými kousky. Husitství tady zdaleka neslouží jen jako kulisa pro hlavní příběh o pomstě, co by měla nejlépe chutnat za studena. Hodně tu rezonuje, jak si každá strana osobuje právo dosahovat svého i za cenu ukrutností na mnoha nevinných. A taky, jak se ve velkém kole dějin chovají ta jednotlivá malá kolečka se svými osobními, mnohdy ne moc ušlechtilými, pohnutkami. Rozhodně jsem ocenil, že je tu doba vystižena mnohem životněji a realističtěji než třeba u Vávry, kde se vlastně jen rozhýbaly postavičky z učebnic. Přestože to filmařskou kvalitou nedosahuje na to, jak středověk pojal třeba Vláčil a herecky to zase nestačí třeba na Hrušínského opus v "Čest a sláva" (který se odehrává o cca 230 let později), je to pořád hodně dobrý film. Jak říká jeden z mých přátel, "Peter the Cube rules". (07.01.2019)