Motiv pro vraždu

Zajímavý film s krimi tematikou složený ze tří povídek, z nichž nejpoutavější je prostřední Rukojmí - výborný výkon Jiřího Hálka jako zoufalého narkomana. Mezi plejádou dalších herců vyniká Ilja Prachař v povídce Víkend. Co je pro film příznakové - ve všech povídkách je pozornost soustředěna především na pachatele, kriminalisté jakoby hráli "druhé housle". (10.05.2010)

Československý povídkový film zabývající se různými pohnutkami k hrdelním zločinům. První povídka Víkend je zřejmě nejslabší, I. Prachař po znásilnění mladičké Z. Studenkové má snahu zahladit stopy výtrysku své vášně, avšak zavraždí jinou osobu. Ve druhé povídce Rukojmí předvedl zřejmě svůj životní výkon, v tomto případě šestihvězdičkový J. Hálek, hrajícího abstinujícího narkomana Vladimíra Čabana. Při zoufalém pokusu sehnat morfium zastřelí v lékárně dva policisty (jeden z nich R. Jelínek) a poté je dopaden přímo na operačním sále, kam se vypravil v posledním záchvěvu šílenství sehnat drogu. Pan Hálek zahrál svou roli naprosto neuvěřitelně a věrohodně, jednoznačně vyčnívá ze všech hereckých postav snímku, tuto povídku díky jeho výkonu hodnotím jako nejlepší. V Kapsáři, poslední povídce, se představí legenda československého herectví P. Čepek v roli propuštěného zloděje Bendy. V těžko řešitelné situaci se rozhodne pro recidivu avšak v neopatrnosti se dopustí vraždy jednoho z okrádaných (O. Velen). Zajímavý herecký výkon předvedl Bendův syn F. Renč, zejména v závěrečném westernovém dopadení. Čepek předvedl svůj klasický charismatický výkon, nicméně na famózního Hálka to tentokrát nestačilo. Druhá a třetí povídka zastiňují první, nicméně jako celek hodnotím toto dílo tří režisérů jako nadprůměrné. (14.10.2014)

1. Víkend: klasická detektivka s klasickou zápletkou. Skvělý Ilja Prachař, dobrý Václav Postránecký. Po všech stránkách nevybočující z řady, ale neudící a celkem zajímavé. 2. Rukojmí: takový malý thriller, rozehraný na malém prostoru. Vynikající Jiří Hálek. 3. Kapsář: skvělý příběh, ovšem mizerná režie a ani herci s tím nic neudělají. Ale i tak ucházející Petr Čepek s Josefem Abrhámem. (11.12.2006)

Rukojmí: jediná část, kterou jsem viděl. Retrospektivní způsob vyprávění a sugestivní forma (přesné a účelové užití širokého objektivu, pomalé závěrky, zmrazených záběrů v kombinaci s grafikou, hudba/zvuk) pro vyjádření pocitu narkomana a zdůraznění neúprosně utíkajícího času vůbec nepůsobí hloupě ani po letech. Navíc idea, ze v moderní společnosti nemá zločin šanci je pořád aktuální :) (viz třeba Kriminálky Miami apod.) (15.03.2008)

Hodně dobrý trojfilm - dojem z něj mi pokazila jen "mistrná" dedukce, díky níž strážci zákona začali v první povídce podezírat postavu Ilji Prachaře, a pak úplně poslední věta v závěrečné povídce (bohužel ji říká Josef Abrhám). Jinak bez výhrad. Povídka Víkend je podařený rozjezd, jemuž hudba Petra Hapky místy dodává i nečekaně poetický nádech. Druhá část Rukojmí je zase nebývale drsná - Jiří Hálek coby panikařící nebezpečný narkoman nemá obdoby a řádí jako bestie. Povídka je natočená velice svižně, akčně a napínavě. Závěrečný příběh má nejsilnější obsazení a také podle toho vypadá - uhrančivě smutný Petr Čepek se mi vryl hluboko do paměti, finále žene slzy do očí. A opět výborná Hapkova hudba. (17.03.2013)