Reklama

Reklama

Michal Pospíšil

Michal Pospíšil

nar. 15.02.1955 (69 let)
Praha, Československo

Diskuze

sator

sator (hodnocení, recenze)

Michael Wellner-Pospíšil, je dětský herec, scenárista, režisér, dokumentárních filmů, publicista, filmový pedagog, fotograf a kulturní diplomat. Jeho otec byl zaměstnanec Filmexportu Ladislav Pospíšil, uměl 9 jazyků a byl voják na Západní frontě. Matka pochází z Brna z židovské rodiny Wellnerů.

Michael po studiu na gymnáziu a zkušenostmi s filmem jako dětský herec, vystudoval dokumentární film na FAMU.
Po roce 1980 absolvoval půlroční filmovou stáž na Sorbonně v Paříži a od počátku 80. let žil legálně ve Francii, kde se oženil. Vyučoval zde střih a režii na Institut National d’Audiovisuel. Pro francouzskou televizi natočil desítky výukových filmů, pořadů a seriálů. Uplatnil se i jako scenárista hraných filmů. Z jeho děl vzbudil pozornost středometrážní dokumentární film "Dialogues avec Paris", o zahraničních žijících a tvořících v Paříži. Od roku 2000-07 byl ředitelem Českého centra v Paříži. 

Z rukou francouzského ministra kultury obdržel v roce 2005 státní vyznamenání a stal se Rytířem řádu umění a literatury. Působil i jako ředitel Českého centra v bulharské Sofii ale  v roce 2016 se vrátil do Prahy a stal se generálním ředitelem celé sítě Českých center.

Velkou láskou Michala je fotografování a měl již několik výstav.

Vydal knihu "Culture tchèque des années 60", knihu vzpomínek svého otce "Ve znamení Halleyovy komety." V roce mu 2020 vyšla jeho první fotografická publikace Paris, Praha, etc...,.

sator

sator (hodnocení, recenze)

Michal POSPÍŠIL užívá jméno Michael Wellner-Pospíšil (* 15. 2. 1955 Praha)  – dětský herec, scenárista, režisér dokumentárních filmů, publicista a kulturní činitel; syn organizačního činitele Filmexportu Ladislava Pospíšila (1910–1994). S filmem se seznámil už v dětských letech, kdy hrál malé okaté kluky v řadě filmů významných režisérů, např. družstevníkova synka Josku v Jasného pohádkové satiře Až přijde kocour (1963), a zejména Jakoubka Kurku, jednoho z pětice pražských chlapců, kteří v Zemanově verneovské fantazii Ukradená vzducholoď (1966) podnikli dobrodružnou výpravu do exotických krajin. Současně ve filmech Když má svátek Dominika (1967) a Naše bláznivá rodina (1968) účinkoval jiný chlapec téhož jména. V dospělejším věku se na plátně mihl v Hoblově hudební komedii Třicet panen a Pythagoras (1973) a jako traktorista, předávající v úvodní scéně Lipského komedie Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974) smolařskému Františku Koudelkovi (L. Sobota) traktor. Vystudoval dokumentární film na FAMU (1974–80) a absolvoval půlroční stáž na film. oddělení Nové Sorbonny v Paříži. Od počátku 80. let žije trvale ve Francii, kde dlouho vyučoval střih a režii na Institut National d’Audiovisuel. Pro francouzskou televizi natočil desítky zakázkových a výukových filmů, pravidelných pořadů a seriálů. Uplatnil se i jako scenárista hraných filmů. Z jeho děl vzbudil pozornost středometrážní dokumentární film Dialogues avec Paris (Dialogy s Paříží) o zahraničních umělcích (Jiří Mucha, Irena Dědičová, Kenzo, Ivry Gitlis ad.) žijících a tvořících v Paříži. Své organizační a diplomatické schopnosti prokázal ve funkci ředitele Českého centra v Paříži (2000–07). Příležitostně publikuje články o filmu v českém tisku.

Herec

Host

Reklama

Reklama