Reklama

Reklama

Jára Pospíšil

Jára Pospíšil

nar. 26.01.1905
Jihlava, Rakousko-Uhersko

zem. 11.02.1979 (74 let)
Praha, Československo

Biografie

Jára Pospíšil se narodil jako Jaroslav Pospíšil 26. ledna 1905 v Jihlavě do rodiny soudce a sbormistra Antonína Pospíšila (1879 – 1949). Vystudoval v Jihlavě a v Moravských Budějovicích reálné gymnázium a vyučil se drogistou. Už od dětství (pod vlivem otce) zpíval ve sborech a jako sólista.

Proto získal hudební vzdělání od svého otce a na doporučení hudebního skladatele J. B. Foerstra na pražské Státní konzervatoři (1923 – 1928) u profesora Egona Fuchse. Následně prošel dvěmi operetními scénami ve zpěvohře v Olomouci (1929 – 1932) a Velké operetě v Praze (1932 – 1941). Za okupace byl kvůli svému židovskému původu vzdálen od pěvecké práce, živil se jako kočí a byl uvězněn v internačním táboře.

Po skončení války jako sólista působil v karlínské Komické zpěvohře ve Varieté (1946 – 1948), Divadle Na Fidlovačce (1948 – 1950) a Hudebním divadle v Karlíně (1952 – 1968), odkud odešel rovnou na odpočinek. Potom vystupoval v různých televizních zábavných pořadech, hostoval a jezdil po republice se zájezdovým programem „Kouzlo operety".

Během celé své kariéry hostoval na různých hudebních pódiích (např. Plzeň, Slovácké divadlo, Nové divadlo, Osvobozené divadlo), pořádal zájezdové estrády, představení a koncerty. Hostoval taktéž v zahraničí (Francie, Německo, Polsko, Bulharsko, Maďarsko). Jeho ženou byla v první polovině 30. let herečka a zpěvačka Hana Vítová (1914 – 1987).

Jára Pospíšil byl lyrickým tenoristou. Díky svému zjevu zpočátku ztvárňoval milovnické a též hrdinské operetní kreace. I když své herecké umění musel postupně zdokonalovat, díky své atraktivní tváři a postavě i příjemnými hlasovými dispozicemi se postupem času vyvinul na jednoho z nejpopulárnějších českých operetních pěvců v polovině 30. let.

Od 40. let (kdy byla opereta systematicky likvidována) se jeho sláva postupně vytrácela a stal se charakterním starokomikem. Hrál v desítkách a stovkách ve (své době oblíbených) operetách, např. „Země úsměvů" (princ Sou Chong), „Na růžích ustláno", „Uličnice", „Píseň domova", „Kouzlo valčíku", „Z pekla štěstí", „Šťastná náhoda", „Zlatá žába", „Jarní bouře" apod.

Film 30. a 40. let využíval popularity Jára Pospíšila převážně pro úlohy v hudebních, melodramatických a komických filmech. Prvně si zahrál zpěváka české vložky v německém snímku SENZACE / DĚVČE Z EDENU / DIE VOM RUMMELPLATZ / DAS MICKY MAUS GIRL (1930) režiséra, Čecha Karla Lamače.

V řadě snímků zazněl pouze jeho zpěv (POD JEDNOU STŘECHOU, PRÁVO NA HŘÍCH, U SVATÉHO ANTONÍČKA, KLATOVŠTÍ DRAGOUNI, JARNÍ PÍSNIČKA, BLÁHOVÉ DĚVČE a JEJÍ HŘÍCH) anebo se zjevil jako zpěvák (PRÁVO NA HŘÍCH, BLÁHOVÉ DĚVČE či JARNÍ PÍSNIČKA).

Z „normálních" hereckých úloh si uveďme lupiče v komedii Jindřicha Honzla PENÍZE NEBO ŽIVOT (1932), hudebního skladatele Jaroslava Urbana v operetě U SVATÉHO ANTONÍČKA (1933) Svatopluka Innemanna, dirigenta pěveckého kroužku ve Slavínského VDAVKÁCH NANYNKY KULICHOVY (1935), hrál sama sebe ve VÝDĚLEČNÝCH ŽENÁCH (1937) Rolfa Wanky, kapitána Kovalského ve Špelinových KLATOVŠTÍCH DRAGOUNECH (1937), právníka Jiřího Netolického v komedii MANŽELKA NĚCO TUŠÍ (1938) Karla Špeliny a milence v melodramatu JEJÍ HŘÍCH (1939) Oldřicha Kmínka.

Po roce 1945 se na filmovém plátně zjevil jen výjimečně a ještě v malých epizodkách Rusína Zlatnikova v Krňanského NIKOLA ŠUHAJ (1947), Karla Hašlera a zpívajícího zbrojnoše v revuí TA NAŠE PÍSNIČKA ČESKÁ (1966) a muzikále NOC NA KARLŠTEJNĚ (1973) Zdeňka Podskalského, klavíristy v Lipského SLAMĚNÉM KLOBOUKU (1971) a naposledy zpěváka v Corsu v HUDBĚ KOLONÁD (1975) režiséra Vladimíra Síse.

Spolupracoval jako zpěvák s rozhlasem („Krásná Helena"), kromě hudebních a zábavných pořadů jako herec s televizí (MATKA), kde byl natočen v roce 1970 jeho hudební medailon, a nahrával od roku 1929 gramofonové desky („Ta naše písnička česká", „Operetní árie a písně" apod.).

Sám složil přes dvacet písniček a napsal vlastní vzpomínky „Hvězdou operety" (1978). Obdržel rovněž titul Zasloužilého umělce (1968). K doplnění jeho profilu je jistě důležité uvést, že byl profesionálním a významným filatelistou. Jára Pospíšil zemřel 11. února 1979 v Praze, krátce po svých čtyřiasedmdesátých narozeninách. I když nepatřil k významným a zdatným českým filmovým hercům, jeho význam pro českou operetu je velký.

Jaroslav "krib" Lopour

Herec

Host

Reklama

Reklama