Claude Jade

Mezinárodně uznávaná francouzská herečka, Claude Jade je známá především jako hvězda filmů Francoise Truffauta. Ty zahrnují i její vůbec první film BAISERS VOLÉS (Ukradené polibky, 1968).

Dcera anglických profesorů vyučujících na univerzitě se narodila v Dijonu, kde se dala zapsat na dijonskou konzervatoř a po třech letech tu získala Cenu konzervatoře za roli Agnes z Molierovy L´école des femmes (Škola žen). Ještě téhož roku ji rodiče poslali do Paříže, aby pokračovala ve studiu herectví pod vedením Jeana-Laurenta Cocheta a brzy si jí všimla i televize. Hrála například jednu z členek rozvětvené rodiny měšťáků v seriálu VZÁCNÍ PTÁCI. Hned na to byla angažována do inscenace Pirandellova Jindřicha IV. v Theatre Moderne, kde ji objevil Truffaut pro roli Christine v již zmiňovaných BAISERS VOLÉS. Nejen díky jejímu výkonu ve filmu, ale také proto, že v té době byla partnerkou Truffauta i v osobním životě, začal se zájem o nový objev zvyšovat. Její projev byl tehdy popisován jako nestrojený, a sama podoba Claude Jade jako tvář vyjadřující spořádanou dívku z dobré rodiny, která se vymyká z rámce módní vyzývavosti šedesátých let. Potom následoval poměrně nevýrazný film VE ZNAMENÍ MONTE CHRISTA.

V roce 1969 natáčel Alfred Hitchcock svůj nový film TOPAZ a představitelka Doneilovy přítelkyně Christine z BAISERS VOLÉS nemohla uniknout jeho pozornosti. Ačkoli se jednalo o jeden z méně úspěšných Hitchcockových filmů, Jade tak došla do povědomí mezinárodního publika a následovaly italské filmy LA RAGAZZA DI VIA CONDOTTI (1973), japonské - KITA NO MISAKI (1975) a nadále samozřejmě francouzské produkce. Ty zahrnovaly pokračování „výjevů ze života Antoina Doinela“, kde hrála jeho přítelkyni Christinu a v dalším díle jeho manželku - DOMICILE CONJUGAL (1970) a L´AMOUR EN FUITE (1979). V Molinairově adaptaci románu Clauda Tilliera MŮJ STRÝC BENJAMIN si zahrála po boku belgického zpěváka Jacquese Brela, který tu ztělesnil postavu venkovského lékaře-filozofa z 18. století. Náročnější psychologickou roli pak dostala v prvotině režisérky Anny Walter SVĚDEK a ve filmu Gérarda Bracha LOĎ NA TRÁVĚ.

V polovině sedmdesátých let dala Claude Jade před filmováním přednost osobnímu životu a žila s rodinou v Belgii, kde občas přijala menší roli. Sice méně často, ale stále se objevovala ve filmu let osmdesátých i devadesátých.

ČSFD.cz