POMO

“You can’t always get, what you want.” Satirické drama s jemným humorem o jednoledvinovém otci rodiny, který si zaumíní vzdát se něčeho důležitého pro koupi zdravé druhé ledviny od asociálního páru, který čeká dítě (a nemá vlastní střechu nad hlavou). Chce si totiž v padesátce už konečně vychutnat i ten steak s vínem. Dobrý námět i herci, režijně ale dost umírněné na to, jaka jízda se z toho dala ukuchtit. Pod povrchem filmu je cítit bublání silného potenciálu. Třeba jej časem někdo efektivněji vyremakuje. [Sitges FF]

Nejoriginálnější zpracování motivů hollywoodských blockbusterů do malého indie filmu, který si od nich současně drží odstup, a svým důvtipem na ně kouká sezhora. Překvapení roku. Vymyšlené tak, aby nejdříve vzbuzovalo otázky a umně lhalo tělem, pak překvapovalo odkrývaním originálního filmového světa, a následně emocionálně angažovalo a nejférovější možnou hrou s divákem - bez jediné pouze-na-efekt scény - zprostředkovalo bombastický zážitek s vodopádem neotřelých nápadů. Výborný herecký výkon malé Lexy Kolker. Nekoukejte na trailery, nečtěte dějové synopse! [Sitges FF]

Tuctová, ničím nevyčnívající hra na psychopatickou kočku a překvapenou myš v lese u jezera. A blbá - nepravděpodobným chováním postav i prací s divákem, podceňováním jeho intelektu. U některých vážných scén se narvaný sál smál. [Sitges FF]

Nejlepší, nebo druhý nejlepší ze série. Posilněný citlivým, v Evropě velmi aktuálním tématem, který nechci spojlovat (ve filmu se objeví jako navazující dějová linie, která naprosto převezme jeho drajv a přidá mu na vážnosti).

Pekelně pomalý, zbytečně natahovaný “úvod” filmu, který trvá dvě třetiny stopáže. A hlavně prázdný, poskytující málo informací o postavách či okolitém světě, i chabou chemickou interakci mezi nima. Poslední třetina pak sice příběh tematicky rozšíří, ale diváka rozhodně neuspokojí. Osobitý film to je, možná i zajímavý, ale určitě ne potřebný nebo zapamatovatelný. [Sitges FF]

Amatérský špatný vtip.

Intenzivní freak house nightmare. Smutek a lidštější emoce Laugierovi nejdou a nejspíš ano nikdy nepůjdou, ale aspoň se mu zde chválitebně zadařilo skloubit pro něj typické ultra-násilí a děsivý hnus s prolínáním snu a reality, útěku z ní do osvobozující imaginace. Nedává to vždy smysl, ale ve výsledku je z toho působivá skládačka, ve které (díky bohu) nejhorší představitelná traumata z minulosti nacházejí úlevu. A tím i vystresovaný divák (po ránu jako první z pěti žánrově spřízněných filmů dne docela hard-core budíček). [Sitges FF]

Po slibném rozjezdu se to změní v naivně pojmutou a poměrně nudnou báchorku o outsiderském přátelství dvou hodně ublížených dětí, splatterovsky se mstících dospělému světu. Jakože ne hromadně a záměrně, ale když je při putování lesem a hledání sebe sama potřeba. Horor, který byl nejspíš zamýšlen taky jako sociální drama (Ať vejde ten pravý), ale díky blbým dialogům, laciným maskám a celkově slabé režii se k němu pouze nešikovně přiblížil. [Sitges FF]

Kriminálník a prostitutka, oba pěkně na dně, se na útěku před gangsterama/zákonem zblíží a dopadne to téměř přesně tak, jak byste čekali. Ohrané téma v rukou jiného hereckého dua než minule a předminule. A ten sentimentální závěr tomu úplně nesvědčí. [Sitges FF]

Chlap občas vyběhne z chatrče do lesa - střih - vrátí se s useknutou hlavou příšery a dá si ji do sbírky. Film bez scén, které měli být jeho podstatou, kořením, diváckou atrakcí. A taky dobrá ukázka, jak důležitou složkou filmu je atmosféra. Protože ta je tím jediným, na co se tvůrci s daným (ne)rozpozčtem zmohli a co se jim taky povedlo. Jakmile se pokusí alespoň náznakově přiblížit ke konfrontaci hlavního hrdiny s příšerama - že tu jednu jedinou částečně i ukážou - je to spíše k smíchu. [Sitges FF]