Thomick

Tak i my máme svýho Zaca Efrona, hip hip hurá! No, těšil jsem se na přehršel trapněvtipných situací, místo toho se mi dostalo v první řadě takový ušmudlaný konfrontace s minulym režimem - to už vypadá na hodně smutnej komplex, když ani podobnou komedii neumíme udělat ... jo, třeba naprosto konvenčně, proč ne sakra? A to jsem tomu Šmídmajerovi tak věřil. Eliška bohužel hrála tak maximálně roztomilym ksichtíkem, narážka na Krejčíře gigatrapná; na druhou stranu soundtrack je na českej film opravdu zajímavej a kvalitní. --- "Ale já nejsem ženatej!" - "No právě..."

Jejda, moje dětská láska Arabela! :) A s potěšením jsem při sledování 13. komnaty zjistil, že paní Nagyová z krásy neodrostla.

Vesměs příjemný překvapení, protože Kutil Tim mě vždycky hrozně nebavil. Tady to sice občas až příliš smrdí Disney, jindy křečí, jindy scénáristickou neschopností, jindy neschopností hereckou (viz matčin neustálej úsměv) ... ale nakonec aspoň ten Mike Baxter vypadá fajn. :))

Víte, nesnášim, když ze mě sitcom dělá blbce. Když plejtvá jak umělym smíchem, tak umělym údivem, umělym rozplýváním se a co já vim čim ještě. Jop, je to vlastně celý děsně umělý, vždyť jen ten Louis je nehorázně přepálenej gay! Navrch Sophie Bush, jedna z nejotravnějších hereček současnosti ... má sice dokonalý pozadí, ale jak ji vidim zepředu, tak kvetu (kór když gesty napodobuje Max z 2 Broke Girls, to bych blil). Zkrátka a dobře, po třech dílech odkládám na sitcomový smetiště s očekáváním, že CBS tuhle afektovanou kravinu stejně brzo stáhne (což by se mimochodem Krumholtzovi stalo už podruhý během dvou let, tentokrát zcela po zásluze).

Raketovej start vystřídalo krutý vystřízlivění. Signálům mých protřelých sitcomových receptorů navzdory The Neighbors došel dech už po nějakých sedmi dílech. Pak jsem toho nechal. --- "Dick Butkus, you changed the game!"

Neskutečná drzost. :) Tohle se dokonce ani s Boratem nedá srovnávat. --- "...and Bono's got AIDS"

Letmý, svěží záblesky lehce nekonvenčního humoru zabíjej neskutečně toporný výkony Vojtka (bez překvapení), Kerestešový (ta je aspoň půvabná no), ale i Skopala (s překvapením).

Zanevření na polodokumentaristickej styl vytváří "iluzi", že je hromada fórů značně vykonstruovaná a násilná (krom toho, že je samozřejmě zároveň násilnická), škoda.

"Blair Save the Queen!" --- Jsem rád, jsem neskonale rád, že se zatím Její Veličenstvo nedočkalo úporného čtyřhodinového životopisného velkofilmu; že nám zatím jako jediná sonda do života tak tajuplného slouží tahle nenápadná rekonstrukce pár ožehavých dnů. Dále jsem rád, že se nevyhnutelný patos rozprostřel de facto mezi 2-3 osoby; a stejně tak jsem jedině přivítal přítomnost tak charismatické dámy, jako je Helen Mirren. --- Výjimečně mohu poukázat na "Douglasovy poznámky", jsou povětšinou přesné.

Přirozenější snění než ve Věčném svitu; a ohromně přirozené herectví obou protagonistů. Restless zobrazuje, co by podobné filmy nezobrazily (resp. by je to ani nenapadlo), a zároveň nezobrazuje, co by jiné filmy (zbytečně) zobrazily. Protože si to prostě může dovolit. Zářným příkladem je ona osudová autonehoda, ale nakonec i to Annabelino umírání ... "jen sni s námi", jako by Gus Van Sant vzkazoval divákovi. Milé, roztomilé, smutné.