Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Krimi
  • Thriller

Recenze (998)

plakát

Šampíčko a kulky (1993) odpad!

Tak tohle bylo velký. Kdo neviděl, neuvěří. Počátkem 90. let se Los Angeleský právník John De Hart rozhodl, že z něj bude akční hvězda a protože si byl jistý svou genialitou, postaral se o všechno sám. Kromě toho, že si zahrál hlavní roli, napsal si taky scénář, postaral se o produkci a dokonce si do filmu nazpíval několik songů. Dle mého si film i sám stříhal, ale k tomu se radši zbaběle nikde nepřiznal. Ale výsledek stojí za to. V první řadě De Hart nemá žádné charisma a hraje jako poleno. Spíš než člověka připomíná kyborga, kterému někdo vyzkratoval mimické obvody. Což je obzvlášť vtipné, když si člověk uvědomí, jak moc drsňácky se v tomhle filmu De Hart prezentuje. Neustále nosí klobouky, kožené bundy, sluneční brýle a upnuté kožené kalhoty a snaží se vypadat strašně cool. Prostě něco jako Steven Seagal, jen drsnější. A tak nějak mu nedochází, že celý ten jeho film vůbec nedává smysl. Plno scén působí improvizovaně, většina z nich je úplně mimo a když De Hart recituje Shakespeara, divákovi přechází zrak. Už jen ta zápletka, ve které dva poldové bojují proti satanistickému kultu, který zabíjí při obětních rituálech nemluvňata a je veden jejich bývalým zkorumpovaným kolegou, který je shodou okolností taky soudcem a vůdcem drogového kartelu zároveň. Klan satanistů jde navíc po přítelkyni hlavního hrdiny, protože je u zabíjení nemluvňat viděla... Nedává to smysl? Nevadí. V tomhle filmu nedává smysl naprosto nic. Je to hrozná haluz, která vyvrcholí superdrsným švanda finále, ve které nasraný hlavní hrdina, v podání prkeného právníka De Harta vtrhne do sídla narkobarona alias soudce a všechno to vystřílí lukem.. Uf. De Hart zřejmě Wingu Hauserovi a Williamu Smithovi musel jako právník pohrozit žalobou, jinak nechápu, proč se nechali do tohohle tripu uvrtat. Oba hrají strašně, i když je féř říct, že Hauserův monolog o Hucklebery Finnovi, když stojí po pás v bazénu mezi dvěma kozatými holkami na matracích, je famózní. Škoda, že tenhle film nikdo nezná. Jde o naprostý majsrtštyk a nějak podobně, jen hůř, si představuju, že vypadalo Hořké léto Jan Bartoně. Tady je třeba uznale zamručet. John De Hart je totiž drsnej řízek a za svůj film se nestydí. Na internetu se dá dokonce zjistit, že se z tohohle filmu stal kult a pouští se na různých akcích po celých Spojených Státech. Na druhou stranu bych nad De Hartem úplně nelámal hůl. Jako zpěvák by se mohl chytit na nějakém mysliveckém bále: https://www.youtube.com/watch?v=jwvI4AbOcTo Song s napsal sám, takže chválit...

plakát

The Killers Edge (1991) 

Ještě v dobách, než začali kluci od PM točit explozivní béčka, byly jejich filmy víc upovídané a míň akční. A tohle je jeden z těch upovídaných. To ale neznamená, že by byl nudný. Hauser hraje drsného poldu, který nejdřív střílí a pak se ptá a právě vyšetřuje případ, kdy někdo povraždí skupinu padělatelů peněz. A shodou okolností je pachatem jeho bývalý kamarád, který mu zachránil ve Vietnamu život. V rámci podobného typu filmů to nemá až tak pitomý scénář. Hauser i Robert "Velká tlama" Z'Dar hrají v pohodě a těch pár akčních scén, kterých se tu člověk dočká, je natočeno obstojně. Škoda jen zbytečně béčkového finále. Ačkoliv to u béčka zní divně, závěrečných cca 10 minut je ještě béčkovější než zbytek. Hlavní hrdina si jde pro svou unesenou snoubenku někam do lesů a akční finále s chlápky v maskáčích, kteří po sobě střílí, se trochu tluče s předchozí, čistě vyšetřovací částí, která se odehrává ve městě. Celkově ale solidní béčkový kousek na deštivé odpoledne. Film je také známý pod názvem Blood money.

plakát

Útočiště ulice (1990) 

Gregory Dark je muž mnoha talentů. Kromě pornofilmů a videoklipů s Britney Spearsovou je schopný natočit i relativně normální filmy. A tohle je jeden z nich. Příběh je jednoduchý: Poldovi je bez jeho vědomí voperován mikročip, který posiluje jeho instinkty, ale zároveň ho postupně zbavuje příčetnosti a dělá z něj neovladatélné monstrum. Je přidělen ke speciální jednotce Strike S.Q.U.A.D. (Scum Quelling Urban Assault Division) a honí grázly v ulicích L.A. Na můj vkus mohlo být toho nahánění a střílení grázlů víc. V tom byly moje očekávání příliš vysoká. A totálně zavádějící je i plakát, který budí dojem, že se na konci fillmu zjistí, že hlavní žáporák je cyborg. Ničeho podobného se divák nedočká. Na druhou stranu, Street Asylum vypadá vizuálně o něco líp, než podobná béčka z té doby. Atmosféra je hnusná, a v pár záblescích připomene Robocopa a soundrack ve kterém dominuje saxofon náležitě atmosférický. Celý film je navíc prodchnutý jakousi atmosférou sexuální perverze. Např. hlavní záporák, šéf policie má rád SM hrátky a pokud si nějaká šlapka na dominu jen hraje, zabije jí. Největší devizou filmu je pak řízek Wings Hauser, který se nebojí hrát totálně over the top a dodat mnoha scénám náležitou zábavnost. 70%

plakát

Partneři ve zločinu (2000) 

Solidní ne moc známá detektivka, která při délce 90 minut nestihne nudit. Přestože pachatele vytipuje divák relativně rychle, není to důvod k tomu, aby si film neužil. Mě osobně v poslední době lezou krkem různé ty policejní týmy, kde poldové nosí drahá kvádra a značkové sluneční brýle a pachatele najdou na základě nesmyslných forenzních důkazů. Partneři ve zločinu naproti tomu nabízí divákovi naprosto normální policisty, kteří řeší zločin, co je možná nad jejich síly. Hauer není žádný Caruso, nenosí drahé hadry, má trochu břicho a tak nějak celkově působí lidsky. Hezky je ve filmu ukázaný i vztah s jeho dcerou i bývalou ženou, agentkou FBI, kterou hraje dobře Pavlína Pořízková. Co se týče vztahů, je film velmi dobře a chytře napsaný a dokáže uspokojit mužské i ženské publikum. Po řemeslné stránce to není zpracované zle. Prostě běžná detektivka, jejíž režisérka si naštěsí odpustila různé přepíčené filty a rychlostřihy. Celkově jsou Partneři ve zločinu sympatický filmy, který slušně pobaví. 70%

plakát

Masterblaster (1987) 

Paintballový turnaj o 50 tisíc dolarů se změní v masakr, když někdo začne zabíjet hráče... Překvapivě nudný, nekrvavý a po právu zapomenutý snímek z půlky 80. let. Zásadní problém je v tom, že film má sice 80 minut, ale první vražda se stane ve 46. minutě. Do té doby pozoruje divák bandu otravných buranů, kteří melou pantem a ožírají se. Na podobný low budget film to není natočené úplně zle. Sice rutinně, ale osobně jsem čekal nějakou zběsilou amatérštinu. Režisérem filmu je zkušený kaskadér Glenn Wilder, takže těch pár bitek a jedna hospodská rvačka v úvodu vcelku ujdou, když je člověk posuzuje optikou béčkových filmů 80. let. Bohužel celému filmu naprosto chybí jakékoliv napětí a gradace. Prostě jen banda týpků v maskáčích pobíhá po lese a do toho hraje úchylný ústřední song. Navíc není po celou dobu poznat, jestli je film myšlen vážně nebo jako komedie. Osobně si myslím, že schopnosti Wildera jako režiséra by se víc uplatnily u společnosti na akční béčka jako PM, kde šlo primárně o vybuchující auta a rvačky a ne o práci s napětím. Největším zklamáním je ovšem absence jakýchkoliv zajímavých nebo alespoň krvavých mordů. Vraždí se tady asi tak jako v kriminálce pro Hallmark. Někdo někoho chytne pod krkem a následuje střih. Na trashový snímek z půlky 80. let dost velká slabota. Nejvíc cool tak zůstává plakát, což je velká škoda, protože v těch správných rukou se z tohohle filmu mohla stát velká švanda.

plakát

Povstání mrtvých: Strážní věž (2015) 

Video horor se stopáží dvě hodiny? Myslel jsem si, že se tvůrci zbláznili, ale opak je pravdou. Ano, má to 120 minut, ale taky to solidně odsýpá a člověk ty dvě hodiny vůbec nepostřehne. Po řemeslné stránce je film velmi dobře udělaný a bez problémů by snesl uvedení v kinech. Jediná zásadní výtka je, že atmosférou je to spíš Resident Evil než The Walking Dead. Pokud chtějí natočit dvojku, nemůžu se dočkat.

plakát

Úderný Jack (2000) 

Zábavné řepácké béčko, určené především fanouškům coutry hudby. Jde v podstatě o remake filmu Tajný agent Jack T. se Stevenem Seagalem, do kterého je zamíchaných pár barových scén z Road Housu s Patrickem Swayzem. Samozřejmě by se mohl divák vysmát rutinní zápletce, ve které nechybí trauma ze smrti rodiny, mizerným hereckým výkonům některých herců nebo tomu, že se snímek bere strašně vážně, jenže... Jenže celé je to tak neuvěřitelně bezelstné a zábavné, až je to nakažlivé. Billy Ray Cyrus nehraje špatně a v celém filmu je prezentován jako nadsamec a bouchač, takže si přijdou na své všichni. Dámy si užijí macho přítomnost hlavního herce, zatímco pánové zase přestřelky a barové rvačky. Dokonce nechybí scény, ve kterých se Cyrus ve vedru polévá vodou ve stylu Lamasova Odpadlíka. Logické lapsy ve scénáři raději nezmiňovat. Podobné filmy se ale netočí proto, aby dávaly logiku. Slouží primárně k tomu, aby si člověk odpočinul u telky s pivem a brambůrky a v tom Úderný Jack svou misi úspěšně plní. Osobně si ale myslím, že by měl vzniknout český remake. Vidět Jakuba Smolíka, jak nakopává prdel gangsterům na moravské vesnici, na to bych si klidně koupil i lístek do kina.

plakát

Viděl jsem ďábla (2010) 

Tak nevím, co si tu lidi stěžujou. Zdlouhavý mi to nepřišlo, naopak to uběhlo jako voda. Klidně bych snesl, kdyby to bylo o hodinu delší. Jedinou zásadní výtku mám k tomu, že čím víc se film blížil ke konci, tím míň byl uvěřitelnější. Taky jsem čekal, že hlavní hrdina bude mít propracovanější způsob, jak vraha mučit a znepříjemňovat mu život. Každopádně o sériových vrazích jsem přečet hodně knížek a Min-sik Choi hrál toho vraha tak realisticky, až to z toho šel mráz po zádech. Žádný rafinofaný super vrah, co nechává policii vzkazy. Prostě průměrný týpek, co má trochu neobvyklého koníčka. Nevím, proč všichni vzdychají u Oldboye, tohle je 100x lepší.

plakát

Socialistický Zombi Mord (2014) 

Tak naprosto bez keců uznám, že na amatérský film točený po sobotách a nedělích to není v některých věcech vůbec zlé. Především výprava je skvělá a za závěrečné triky by se nemuselo stydět kdejaké levnější americké béčko. Navíc některé scény jako např. rozstřílení policejní škodovky nebo naháněčka v jídelně jsou opravdu dobře sestříhané i natočené a maji slušný drajv. Jenže... Jenže je tu taky příběh a ten mě naprosto nezaujal. Film ma navíc z nějakého důvodu 90 minut, což je na podobný amatérský počin zoufale moc. Všechno se pak vleče a já se tedy rozhodně nebavil. Největší prohřešek ale vidím v tom, že tvůrci opravdu nevěděli, co chtějí točit. Začíná to komediálně, pak je to nakonec jakože vážné, ale vážně se to brát nedá, protože postavy jako SPECNAZ školník opravdu vážně brát nejde. Nejvíc mě ale vytočil takový ten rádoby cool přístup, ve kterém se jde na ruku sedmnáctiletým fakanům a paroduje se minulý režim, protože si fakani a zřejmě i tvůrci myslí, že před rokem 89 to tady byla Severní Korea. Příště by měli tvůrci místo košil do Pionýra radši hledat schopného dramaturga.

plakát

Condor (1986) (TV film) 

Polda pracující pro organizaci známou jako Condor, musí zlikvidovat z vězení uprchlou teroristku, které zabil bratra. A jako parťáka mu proti jeho vůli přidělí sexy robotku. Tu sice neustále slovně stírá, ale zároveň ho přitahuje... Pilotní díl k nerealizovanému TV seriálu, který by to dle mého názoru stejně dotáhl s bídou maximálně tak na dvě série. A možná ani to ne. Z dnešního pohledu je všechno, co je tu ukázáno, brutálně zastaralé. Copyright na konci sice uvádí rok 1984, ale všechno vypadá jako kdyby to vzniklo ještě o deset let dřív. Roboti jsou tu chlápci v motocyklových helmách se zaslepeným hledím, k tomu brutální účesy, velká humpolácká tlačítka a totálně mimoňské boty Raye Wise. Seriál navíc nepřináší nic nového. V podstatě jde o standardní dvojku poldů, jejichž vztah je ozvláštněný tím, že jeden z nich je robot. To vše v Los Angeles roku 1999. Díky stopáži 72 minut ale nestihne nudit, Ray Wise je sympaťák a blonďatá robotka je opravdu sexy. Celkově taková naivní a zábavná konzerva atmosféry 80. let.