Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Krimi
  • Thriller

Recenze (997)

plakát

Annabelle (2014) 

Průměrný, ale solidně odvedený spotřební horor, s několika slušnými lekačkami. Největším hrdinou je tady hlavně reklamní tým, který dokázal z průměrného filmu udělat v kinech hit. Jinak natočené to je slušně, ale v rámci šetření je to celé k vlastní škodě uzavřené do různých druhů interiérů. Video by tomuhle filmu slušelo mnohem víc. Tohle prostě není kinomateriál, ale takovej slušnej DTV film, jakých ročně na videu vycházejí desítky.

plakát

Romeo krvácí (1993) 

Skvělej a nedoceněnej film, plnej bizarních nápadů, kterýmu vévodí famózní Gary Oldman a jednoruká sexy mrcha v podání Leny Olin. Ale samozřejmě chápu, že to není pro každýho a že je mnohem důležitější mít v oblíbených filmy o liliputánech, který hledají prstýnek z jablonecký bižuterie a pomáhají jim u toho chodící stromy.

plakát

Bratři zločinu (1990) 

Zábavná anglická gangsterka, která se ale bohužel nikdy nestane klasikou. Režiséra Petra Medaka mám rád a jeho Romeo krvácí považuju za naprosto famózní film, tady si ale vybral jako režisér slabší chvilku. Celý film je obrazově staromódní a statický, chybí mu styl a spíš než jako kinofilm, půsoí jako takový lepší tv film pro HBO. Srovnání zabolí zvlášť když si člověk uvědomí, že Scorseseho Mafiáni jsou ze stejného roku a DePalmova Scarface ještě starší. Herecky je to docela v pohodě. Kluci ze Spandau Ballet nejsou žádní velcí herci, ale svoje si uhráli. I když si nemůžu pomoct, že by se mi do psychopatické role jednoho z bratrů hodil spíš někdo jako Joe Pesci. Mimochodem to, že dva londýnský psychouši, co rádi ubližovali lidem, z filmu vychází jako dva v pohodě týpci, je už jen takovej zábavnej detail. Příběh se točí hlavně kolem jejich osobních vztahů. O jejich kriminálních aktivitách se příliš nedozvíme, takže ve chvíli, kdy se začnou věci kazit a nastávají problémy, nemá divák pocit stahující se smyčky a v podstatě vůbec nemá šajn, proč dotyčná osoba, kterou se právě bratři Krayovi chystají zabít, představuje problém. Na druhou stranu, pokud má někdo rád gangsterky, film si myslím užije. Jak říkám, není to klasika, ale ani katastrofa.

plakát

Odznak cti (2015) 

Neoriginální, ale překvapivě solidní krimi drama, ve kterém se dvojice detektivů snaží zamaskovat, že jeden z nich omylem zastřelil nevinného kluka. Film je sice svým rozpočtem i vizuální stránkou na úrovni běžného tv filmu, může se ale pochlubit přesným obsazením všech rolí. S otevřenou hubou jsem koukal především na Lochlyna Munra. Ten člověk nejenže umí hrát, ale s přehledem vystřihnul nejlíp zahranou postavu z celýho filmu. Proč plýtval svým talentem v tolika komediích je mi záhadou. Největší slabinou je už zmiňovaná neoriginalita. Jinak ale není na co si stěžovat. Člověk se sice nedočká žádných extra překvapení, ale i tak je to vcelku poutavá podívaná s několika dobrými herci.

plakát

American Justice (2015) 

Zábavnej béčkovej akčňák, kterej svojí zápletkou o poctivým hrdinovi, kterej bojuje proti zkorumpovanýmu šerifovi, připomene filmy ze 70. let jako Kráčející skála. Režisér se snaží, takže film nevypadá úplně nejhůř, bohužel mu snahu kazí malej rozpočet. Především zadní projekce při jízdě v autě jsou pekelný. Největší slabinou je ale Tommy Lister v hlavní roli. Jako herec vedlejších rolí je v pohodě, ale na to aby utáhnul celovečerní film nemá charisma. Lister stěží odříkává dialogy, neohrabaně se plouží a spíš než hlavního hrdinu, kterýmu má divák fandit, půsoubí jako kus nepotřebnýho nábytku. Do podobný hlavní role by se spíš hodila nějaká béčková hvězda jako Stephen Baldwin nebo Dean Cain, ale Lister je bohužel naprostej castingovej omyl. Naproti tomu John Schneider je jako křivej maloměstskej šerif naprosto parádní a Listera přehraje v každým záběru. Až mě mrzelo, že nenakopal na konci Listerovi prdel. American Justice není nic zásadního, ale fanouškům akčních béček nabídne 80 minut poctivý brakový zábavy.

plakát

96 hodin: Zúčtování (2014) 

Upřímně, čekal jsem větší katastrofu. Olivier "OVEREDITED" Megaton žene film ve slušným tempu a ani na chvíli to nenudí. Dialogový scény jsou v pohodě, kameru to má fajn a výběr herců je zdařilej. Jen jsem čekal, že Andrew Howard bude mít větší prostor. Pak bohužel přijdou akční scény, Megatonovi rupne v bedně a není nikdo, kdo by ho zastavil. Některý scény jsou jakž takž ustříhaný v pohodě, jako přestřelka mezi Millsem a hlavním ruským mafiánem. Některý jsou střihem dokurvený, jako např. úvodní útěk Millse pře policí, kde je ve čtyřvteřinový scéně skoku z okna 16 střihů. WTF? To samý honička na dálnici, kde jsou evidentně natočený solidní obrázky destrukce, který si bohužel divák nevychutná, protože mu kadence střihů způsobí epileptickej záchvat. Možná by měl Megaton natáčet výhradně thrillery, kde není žádná akce a bylo by to v pohodě. Což mě přivádí k myšlence, jak by to asi vypadalo, kdyby Taken 3 režíroval třeba Renny Harlin? To se ale nikdy nedozvíme, protože Besson a kravaťáci ve studiích jsou evidentně smířený s myšlenkou, že prachy investovaný do akčních atrakcí v tomhle filmu se ztratily pod nánosem nesmyslnýho pikosekundovýho střihu.

plakát

Remains (2011) 

Pohodovej zombie horor, kterej sice není žádným milníkem žánru, ale jako film před spaním je naprosto ideální. Zombíci tu sice nejsou nějak děsivý a chtělo by na nich zapracovat, ale všechno zase vyvažuje pohodová sestava herců v čele se sympaťákem Grantem Bowlerem. Chybí tomu sice napětí, ale když je někdo fanda zombie filmů, je to povinost. A pokud stál film opravdu jen 750, 000 tak klobouk dolů. Na takový drobný to nevypadá zle. Komiks jsem nečet, ale na low budget horor je tohle solidní zábavnej kousek.

plakát

I predatori dell'anno omega (1983) 

Superzábavný a superšpatný italský postapo videobéčko se skvělým synťákovým soundtrackem. Ačkoliv film vykrádá druhýho Mad Maxe, příběh je vypůjčenej z Pale Ridera s Clintem Eastwoodem. Režisér David Worth je naprosto pohodovej týpek, kterej si nedělá iluze, jakou sračku natočil a ve svým rozhovoru prozradil, jak film narychlo vznikl a že všichni herci přijali roli kvůli tomu, že se chtěli podívat do Říma. Tedy kromě Freda Williamsona, kterej tu vůbec hrát neměl, ale natáčel v Římě jinej film a nechtělo se mu zpátky, tak si o roli na hulváta řekl, když Wortha potkal na večírku. Jinak herci jsou tehdejší výkvět béčkový exploatační kinematografie. Ginty je sympaťák, kterýho můžu už od Exterminátora, Pleasenace hraje svýho padoucha jako Blofelda a Dr. Evila z Austina Powerse a dokonce i tak vypadá a Williamson je tu jen na chvilku. Zbytek tvoří naprosto tragickej italskej komparz a indická héérečka ze Star Treku. Pokud má někdo, stejně jako já, rád tyhle brakový italský akčňáky z 80. let, bude u tohohle zázraku štěstím bez sebe.

plakát

Jméno kódu: Rubín (1996) odpad!

47 %? Tady si někdo dělá prdel! Naprosto nejhorší českej film, kterej jsem měl možnost vidět a to jsem viděl plno porevolučních zázraků, včetně kousků jako Divoké pivo, Kanárská spojka nebo Hořké léto. Jméno kódu: Rubín je film, ze kterýho se divákovi dělá fyzicky nevolno. A to nejen díky kvalitě, ale i dementní a naprosto nesevřený formě, díky který má člověk pocit, že kouká jen na jakejsi pomíchanejbordel plnej tupejch vysvětlujících voiceoverů, strašnejch hereckejch výkonů a archivních záběrů. Kdyby tohle běželo na festivalu amatérských filmů, může se člověk vysmát autorům za jejich neumětelství, u profi filmaře jako je Němec ale podobnej výsledem vzbuzuje spíš lítost. Jméno kódu: Rubín je naprostá dehonestace českýho filmu a vysoký hodnocení 47 % považuju za důkaz, že místní uživatelé kouří crack.

plakát

Limousine (2008) 

Netradiční kombinace dramatu a thrilleru, která vychází ze zvláštně rozehrané zápletky, kdy mladá řidička limuzíny jezdí po Varšavě s podnikatelem, který hledá svou přítelkyni, zatímco v kufru limuzíny je schovaný mladíky podezřelý z vraždy, který řidičku vydírá a nechce kufr opustit. Některé scény jsou dobré, některé divné a celý film stojí a padá především na ústřední dvojici herců Christopher Lambert-Agnieszka Grochovska, kteří odehrají téměř celý film ve dvou spolu v autě. Jinak o Agniesce Grochovske jsem v životě neslyšel, ale evidentně má chyba, protože má charisma, je pěkná a hraje výborně. Problém jsem měl s motivací postav, kdy divák vlastně pořádně neví, proč řidička nechala mladíka vlézt do kufru (že by soucit?), nebo co se stalo mezi podnikatelem a jeho přítelkyní, že jí tak hledá. Každopádně, jistá divnost dělá tenhle film nepředvídatelný, takže vůbec nelituju, že jsem ho viděl. Jinak je vtipné, že film je uváděný jako polský, když ho natočil francouzský režisér, s francouzskou hvězdou v hlavní roli, kameru mu dělal američan Bill Butler (Čelisti), pod závěrečnými titulky hraje song od Nicka Cavea a celé to je v angličtině. Ať žijou polský filmy:)