Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Fantasy

Recenze (54)

plakát

Gympl (2007) 

Příjemné překvapení. Momentka ze života (dnešních) mladých lidí, je otázka jak moc autentická a do jaké míry nadsazené. Přestože by se některé motivy daly domyslet, a nebylo by to domyšlení nijak příjemné ani pozitivní, jsem se dobře bavila - některé hlášky, pohledy, gesta neměly chybu. (Nedovedu nicméně odhadnout, zda byly autentické, nebo přehnané.) Moc fajn byla i přítomnost mých oblíbených herců - sklepáků, kteří byli jako vždy, potěšili, nezklamali. A musím uznat, že i Jirka Mádl, kterého jsem do této chvíle moc nemusela, hrál fakt dobře.

plakát

Resident Evil (2002) 

Tento žánr filmů vůbec nemusím, a nic jsem neočekávala ani od Resident Evil - jen jsem doufala, že násilí nebude moc explicitní a příšery příliš odporné. Asi právě proto jsem byla příjemně překvapena: rozhodně jsem se nenudila, film byl i díky své rozumné délce (100 minut) napínavý od začátku do konce, postupně se rozkrývaly souvislosti, a všechno se vyjasnilo až v samotném závěru. I když - ne úplně, závěr považuji za nejslabší místo celého filmu, protože měl v podstatě jen podobu pozvánky na další díl. Zombie sice odpor vzbuzovaly, a celková atmosféra byla hodně stísněná, přesto jsem se ale nijak zvlášť nebála a ani nelekala, některé "vtipné" scény (rozčtvrcení laserem atd.) nebo hlášky jsem si i docela užívala, a to je co říct. Vrcholem pro mě ovšem byla Milla Jovovich, příjemně mě překvapila - v Johance z Arku se mi vůbec nelíibila, ale tady byla opravdu pěkná a sexy, ozdoba celého filmu. Na akční film hodně dobrý zážitek, a proto dávám čtyři hvězdičky. A uvažuji, jestil mě lákají další díly.

plakát

Útěk do divočiny (2007) 

Hodně silný film, silný a krásný. Kolébá diváky záběry na nádhernou přírodu, ať už celkovými pohledy na kaňony, lesy, hory, nebo makrem lezoucíh pavouka, pohupujícími se klasy... aby je vzápětí vyburcoval existenciálním otázkami, které si hlavní hrdina klade a na něž hledá odpověď velmi extrémním způsobem. Ukazuje hluboké vztahy plné emocí, které Alex/Chris na své pouti navazuje, ale i vztahy plné přetvářky a falše - takové, které mu zůstaly v hlavě jako "dědictví" po rodičích. Několikrát jsem si v průběhu filmu kladla otázku, jak je možné, že nás původní rodina takto silně ovlivňuje... nebýt jí, Chris by se pravděpodobně na cestu nikdy nevydal. V některých momentech se mi hrnuly slzy do očí, nejsilněji mi (kromě závěru) v hlavě zůstal asi záběr na stádo losů... no a závěr mě dostal, byl tak silný, že nevím jestli se mi na film bude chtít jít ještě jednou, přestože jsem si po celé dvě hodiny myslela, že určitě ano. Ať už půjdu nebo ne, tenhle film ve mně určitě svou stopu zanechá.

plakát

Paříži, miluji Tě (2006) 

Paříž miluji, snad proto jsem od tohoto filmu čekala ještě více než mi mohl nabídnout... více pohledů na Paříž, více lásky a radosti a méně slz, smutku, sociálních témat. Nicméně při zpětném pohledu musím říct, že jsem zklamaná nebyla. Povídková koláž se pěkně složila do jednoho velmi příjemného celku, který bych si klidně časem dala zas.

plakát

Bylo nás pět (1994) (seriál) 

I po letech mám na tento seriál příjemné hřejivé vzpomínky... některé scény se mi vryly do paměti (Evička mezi kremrolemi v cukrárně, cesta do Indie v Péťově snu...) a myslím že na ně jen tak nezapomenu. Seriál, který jednou určitě pustím svým dětem.

plakát

Ratatouille (2007) 

V hodnocené téhle příjemné a vitpné komedie hodně váhám... čtyři, nebo pět? Rozhoduji se pro čtyři, ale je to rozhodně lepší čtyřka. Film totiž z převážné většiny neměl chybu: úžasné animace (chvílemi se mi nechtělo věřit, že ta Paříž není vyfocená), skvěle ztvárněný hlavní hrdina - krysák Remi, stejně jako jeho lidský přítel Linguini, vše propracované do nejmenších detailů, skvělý dabing s francouzským akcetem, a taky myšlenka, která se celým filmem prolíná: "Vařit může každý." Vše korunováno happy endem, který nepřichází ani jednoznačně, ani zadarmo. Jo, byl to moc dobrý film. Jen jsem se v některých pasážích nudila, a říkala jsem si že by to chtělo ještě víc nápadů nebo víc akce. Nebo tak o 20 minut zkrátit. Pak by Ratatouille nemělo chybu.

plakát

Zahrada (1968) 

Zahrada (1968) je jeden z prvních (krátkých) filmů svérázného surrealistického filmaře Jana Švankmajera. Žádný jiný ze Švankmejerových filmů jsem § zatím - neviděla… Zápletku vám neprozradím. Vzhledem k tomu, že se celý film vejde do 16ti minut, bych totiž vylila s vaničkou i dítě. A to přece nechceme. Prozradím vám jen, že na začátku spolu dva pánové středního věku čůrají. Pak spolu odjedou autem. Taky vám prozradím, že na to, v jaké době vznikla, promlouvá Zahrada překvapivě naléhavě i k dnešnímu (náročnému) divákovi. A že na to, jak je krátká, se v ní objevuje překvapivě mnoho herců. Nebo, lépe řečeno, postav. Zkusím vám raději nastínit, jaké pocity budete během sledování filmu mít. A že se jich vystřídá! Na začátku budete hodně zvědaví a trochu napjatí. Potom hodně šokovaní a trochu nechápaví. Postupně šok odezní, a vy budete stále více nechápaví. Nakonec film skončí (prozradím vám, že těsně před koncem pročeše jeden pán středního věku druhému vlasy hřebenem) a vy zůstanete lehce stísnění (v souladu s celkovým laděním filmu), stále ještě hodně nechápaví, a taky naštvaní na toho, kdo vám film doporučil . Budete po něm požadovat, aby vám film vysvětlil. Ale on nemůže. Je na tom stejně jako vy. Leda byste se zeptali samotného režiséra, který na tom ale pravděpodobně není jinak. Když se po nějaké době (minuty, dny, týdny či roky – to podle vašeho temperamentu) uklidníte, budete mít potřebu Zahradu doporučovat, kde se dá. Ať v tom nejste sami. Ať i ostatní vidí, zač je toho loket! Jak to uděláte, to už je na vás. Já ji například doporučuji jako jeden z nejlepších filmů, které jsem kdy viděla, z hlediska poměru délka/působivost. A bez speciálních efektů!

plakát

Once (2007) 

Prostý film bez efektů, který si na nic nehraje, ale o to víc zapůsobí. Očekávala jsem hodně, ovlivněna pozitivními ohlasy zahraničních hvězd, a nebyla jsem zklamána. Do Glena Hansarda bych se byla schopná zamilovat, a Markéta Irglová byla jako ne-herečka přirozená a uvěřitelná, ideální postava k projektivní identifikaci :o) Moc mě potěšilo, že ta jedna kratičká, ale důležitá věta - snad nejdůležitější z celého filmu - zazněla v češtině. A hudba, to je kapitola sama pro sebe. Soundtrack už jsem slyšela hodněkrát a ještě hodněkrát uslyším...

plakát

Dannyho parťáci (2001) 

Ke shlédnutí jedničky Dannyho parťáků jsem se odhodlala až poté, co dávno prošla kiny trojka. Očekávala jsem sexy chlapy, inteligentní humor, pokud možno málo akce a žádnou krev. Spokojená jsem byla tak z půlky. Hezkých mužů se na plátně pár objevilo, přesně jak jsem očekávala. Ale to na téměř dvouhodinovou podívanou je přeci jen trochu málo, a navíc Clooney si hned po odchodu z vězení oholil strniště, a v kasinu už se pohyboval „nahladko“, čímž u mě pár bodů ztratil. Vtipů jsem se též dočkala, ale mohlo jich být víc nebo času mezi nimi uplynuvšího méně. Akce téměř žádná, což ale činí film bohužel pomalým a rozvláčným… a předvídatelným. Uvítala jsem absenci krve, jenže pro mnohé i toto bude spíš záporným bodem než plusem. Celkově považuju Ocean´s eleven za film vhodný tak pro ukrácení dlouhé chvíle… a trochu lituju že jsem radši nedívala na fotbal.

plakát

Piráti z Karibiku: Truhla mrtvého muže (2006) 

Piráti z Karibiku? Hmm, vzpomínám si na ten film, viděla jsem ho asi před dvěma lety. Že natočili pokračování? O.K., jednička se mi líbila, vzpomínám si na vtipného zhuleného Deppa, hezouna Blooma,co skvěle šermuje, na nápadité akční scény a atraktivní exteriéry. Takže půjdu i na dvojku, proč ne, prý má dosud více než slušnou návštěvnost. Těším se, že se příjemně pobavím a zároveň si odpočinu... ...jejda, já tomu filmu nerozumím. Nepamatuju si už přesně, jak skončil minulý díl. Co je tohle za člověka? Na co že navazují? Co za kompas to mají hledat? A proč jsou odsouzeni na smrt? Vysvětlíte mi to někdo? Ne. O.K., měla jsem asi před filmem studovat scénář „Černé perly“. Jak je možné, že mi Depp už nepřipadá tak vtipný? Je to tím, že se jeho kapitán Sparrow vůbec nezměnil? A proč je proboha Orlando pořád jako ze škatulky? Copak by po několika týdnech strávených na moři měl pořád tak dokonalou pleť? Jo, vypadá dobře, ale na úkor realističnosti to být nemuselo. Hmm, ostrov lidojedů se jim povedl, to je vtipné. Jenom nechápu, jak zapadá do děje. To nevadí, přišla jsem se přece bavit! Ale mě už to nebaví... proč jsou sakra pořád v ohrožení, když je nám všem jasné, že hlavní hrdinové musí přežít pro další díl? Copak si tvůrci mysleli, že stačí to úspěšné z jedničky vynásobit to pěti a diváci jim za to padnou k nohám? Já ale od filmu čekám, že mě něčím překvapí! Jak dlouho ještě zbývá? Půl hodiny? Neodejdu? Ne-e, zkusím počkat, aspoň zjistím, jak to dopadne... Cože, až takhle otevřený konec? To nejsou vrátka pro další díl, tohle jsou vrata od stodoly! To myslíte vážně???