Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Krátkometrážní

Recenze (1 263)

plakát

=3 (2009) (seriál) 

Nikdy jsem nepřišel na chuť humoru RWJ. Zejména na styl humoru, který přišel až když jsem z něj vyrostl (pro mě podobně infantilní jako Fred nebo Annoying Orange). Pro konzumentské ovce asi dobré, ale já jako fanoušek virálních videí si je radši zhlédnu v klidu sám bez úpravy a udělám si na ně obrázek sám. Přesto má můj obdiv, že stále točí. Asi za to dávám tu jednu hvězdičku. Ale ta je spíš na dálku za jeho vedlejší projekt, Your Favourite Martian. Nic to ale nemění na tom, že tento hit internetu asi nikdy pořádně nepochopím. P.S. Pokud jste fanoušky a můj názor je vám jedno, tady máte shout-out na českou variaci na tento pořad.

plakát

Hobit: Šmakova dračí poušť (2013) 

Teprve až po úvodním medailonku "o 12 měsíců dříve" jsem přistoupil na hru Petera Jacksona a zpracování druhého pokračování. A bavil jsem se ještě víc než u prvního dílu - prakticky všechny lokace se mi líbily (zejména u mě zabodovaly skvěle nasnímané všemi dojmy obří interiéry), sestava postav taky úžasná, mile potěšila rolička Stephena Frye. Mrzí mě nicméně, že mi uniklo cameo Stephena Colberta. Velká pochvala patří pochopitelně taky ztvárnění draka Šmaka, především jeho temně zlá osobnost, která si libuje v konání zla jak na fyzické, tak na psychické úrovni a jen mu v tom pomáhá volba dabéra. Audiovizuálně je tomu těžko co vytknout, i přes 3D brýle vše bylo nádherné a hned bych se tam jel podívat na výlet. Scénářem to byla veselá jízda od začátku do konce, počínaje komicky akčním duem Legolas/Tauriel a konče superhrdinou Bilbo Pytlíkem, který několikrát "saves the day". A zlatý drak. A sudové sjíždění řeky. Over-the-top věci mám rád, ale nutno podotknout, že film funguje dobře i na méně výrazných chvilkách. Je to zkrátka pěkně ztvárněný road trip jednoho hobita a každý by se měl inspirovat a taky nějaký podniknout, aby jeho memoáry nebyly jen nudný soupis stereotypních dní. Původně jsem chtěl si chtěl postěžovat na trochu zbytečný návrat Legolase a chvilkou hru filmu na milostný trojúhelník, ale bez toho bychom asi neměli hyperkompetentní Tauriel. A největší mínus filmu? Ten cut-to-black, když Šmak odletí směrem Laketown a roční čekání na další díl.

plakát

Grinch (2000) 

Americký folklór jsem nikdy příliš nemusel - velikonoční lovy na vajíčka, koledování ve strašidelných maskách, rozbalování dárků ráno a v neposlední řadě ani tento výtvor Dr. Seusse ani jinou jeho tvorbu. Vzniká tu ale pomyslné prázdné místo - chtěl bych totiž vidět velkofilmové ztvárnění nějaké naší dětské postavy. Třeba Horáčka a Pažouta z Macha a Šebestové, žádní další ikoničtí záporáci mě nenapadají. Dát jim taky nějakou motivaci k jejich činům a na konci filmu by mohli být všichni kamarádi, nějaký aesop navrch. Grinch u mě bohužel ale má pouze slabé dvě hvězdičky.

plakát

Hvězdná brána (1997) (seriál) 

Dnes již spíše vzpomínka na bezstarostnou povinnou školní docházku na ZŠ, v té době jsem to nejvíce "žral". Obsahem dílů je to spíš hit & miss, ale když už se trefí, tak pořádně. Shodou okolností mě ale film nikdy tolik netáhl, takže smekám před režiséry, scénáristy a celým štábem, zejména u několika dosti zábavných "meta" epizod. Netřeba taky vyzdvihovat ústřední kvartet (ten "danielojacksonovský") hrdinů, to byla fajn směska. Vesmír je nekonečný a zdá se, že i zápletky tohohle seriálu. Ovšem nad rámec toho seriál vždycky poskytl zajímavý story arc s nějakým pořádně Affably Evil záporákem. U mě osobně to vede daleko víc než kdejaké Hvězdné (Š)Treky. Na Hvězdné Války to zdaleka nemá, ale ty se taky nikdy neprezentovaly jako seriál, takže to je jako srovnávat jablka s hruškama nebo Waltera Harrise (nebo jak se jmenuje, zkrátka "ten, co zadává Chevrony" - to zní jako indiánské jméno) s Thorem. Ve všech ostatních ohledech je to klasická sci-fárna se vším všudy (technologické hračky, baby na koukání, cizí civilizace, ...), leč nemohu hodnotit s čím vším SG-1 přišlo jako první nebo jestli už to dávno někdo nevymyslel, zas takový sci-fanatik nejsem. Silné tři hvězdy, v důchodu se na to kouknu znova. To abych viděl, jak moc to zestárlo a jestli nějaké ty jejich technologické vymoženosti už existují.

plakát

Království lesních strážců (2013) 

Předlohu jsem nečetl. Film byl typický animák se vším co se k tomu sluší a patří. Originální mix dreamworksovské hry na známá jména (vážně - koukněte se nahoru kolik zvučných jmen tam je! Ale chybí tam i např. Chris O'Dowd, Pitbull, Steven Tyler nebo John DiMaggio.) a sem tam nějaký gag a pixarovské hry na svět po boku lidí, ale ti ho nevidí. Lehce nakousnuté dospělé téma (mrtvá máma, vztah dcera/otec) je nakousnuté skutečně jen lehce. Hlavní tahák zde zřejmě byla klasicky typická pohádkovitost lesních strážců. Funkčně jsem na filmu nenašel žádnou velkou výtku, snad jen občas až přílišná střídmost a bezpečnost. Lepší průměr mezi mnou viděnými animáky, ale docela klidně tento výtvor mohl být direct-to-video a moc by svět netrpěl.

plakát

Top Gear (1978) (pořad) 

Must-see pro všechny příznivce aut. Nebo pro všechny příznivce humoru. Nebo pro všechny příznivce kutilství. Nebo pro všechny příznivce dospělých mužů co si můžou plnit klukovské sny. Nebo pro všechny příznivce známých britských osobností. Nebo pro všechny příznivce závodních her. Jakýkoliv průsečík těchto skupin jen umocňuje zážitek, který se násobí s každou řadou strávenou s ústřední trojicí moderátorů. Hodnotím z pohledu nových sérií, trio Clarkson-May-Hammond je super v každém díle, skvěle se doplňuje a když je příležitost, tak i pošťuchuje. Zábavná alternativa ke klasickým "autosalónovým" pořadům, které fungují spíš jako katalog nových aut. Zde nová auta sice občas dostanou podobně laděný prostor, ale většinou to bývají auta drahá. Auta levnější a/nebo použitá vždy souvisí s nějakou zajímavou blbinou - zejména to jsou různé výzvy, kdy místo slibů a vyprávění prodejce autobazaru vidíme auta v akci, častokrát jedoucí na doraz. Anebo si moderátoři postaví úplně nové auto podle výzvy. Anebo si dají závod. Anebo si dá kolečko host. Anebo Stig. Každý díl je vždy napěchovaný nějakými činnostmi a klasická britská délka (6 epizod na řadu) zabraňuje, že by řídla kvalita.

plakát

Já, padouch (2010) 

Pro mě jako amatérského znalce trop a figur existuje dobré předvídatelno a špatné předvídatelno. Tento film bezkonkurenčně spadá do té první kategorie. Je to příjemná sázka na jistotu, tuplem pokud se vám líbili Úžasňákovi. Užil jsem si spíš příběh "Michaela Scotta s přízvukem" kterak si osvojil 3 dcery, ale podobně jako s Jackem McBrayerem a Sarah Silverman ve Wreck-It Ralph jsem nedokázal v hlavě odpoutat známý hlas od postavy. Naopak až na pár světlých výjimek šli mimoni mimo mě. Líbilo se mi na nich zejména to lidství, protože všichni jsme alespoň jednou blbli nebo budeme blbnout v práci. Nejvíc u mě zabodoval gag se supertajnou pyramidou. Pokud by takhle dobré filmy tvořili všichni konkurenti Pixaru, byl bych jen rád.

plakát

QI - na vše máme odpověď (2013) (pořad) 

Je celkem zajímavé, že země odkojená pořady typu Riskuj, Videostop, AZ-kvíz, Nejslabší máte padáka, Kufr, Chcete být milionářem, Taxík nebo O poklad Anežky České není schopna převzít tenhle dokonalý britský soutěžně-zábavně-naučný pořad tak jak existuje. Je celkem zajímavé, že se Prima snaží zanechat na tomto pořadu svoji stopu asi jako když si pes značkuje svoje území močí. Výsledek je ale v obou případech stejný - moc se nezmění, naopak je to akorát všechno zbytečně mokré a smrdí to močí. Je celkem zajímavé, že nabídka na roli moderátora, který má mít charisma vůdce, vědomosti profesora, smysl pro humor internetu a dekorum prezidenta, nebyla schopna nabídnout nic lepšího než je Leoš "nerd brýle" Mareš, který akorát čte správné odpovědi z kartiček a přiděluje body. Je celkem zajímavé, že místo sečtělých lidí, před které když je postaven problém ve formě zapeklité otázky, tak se snaží přijít na správnou odpověď, náš národ reprezentují baviči, u kterých nejvíce vede toaletní humor a již od začátku očividně nepravdivé, stěží zábavné historky. Je celkem zajímavé, že po položení otázky je většinou ticho, hosté se snaží spíš vymyslet vtip a nechtějí se ztrapnit, takže klakson zvoní zřídka a Patrik "Alan Davies" Hezucký nehraje zábavného idiota s idiotsky geniálními otázkami a odpověďmi. Je celkem zajímavé, že humoru a otázek je tam zřejmě tak žalostně málo, že v jednom díle jsme si užívali zpívání pana Koháka a opravu zaseknutého klaksonu místo zákeřných otázek, což při půlhodinové stopáži je docela všeříkající. Je celkem zajímavé, že je pořad ořezán o General Ignorance, že v něm je žalostně málo v ČR obecně známých mylných informací, že v něm je žalostně málo otázek týkajících se ČR, že místo krátkých úderných zvuků jsou tam klaksony písní, které si pak hosté raději pouští než aby pomocí nich hádali. Je celkem zajímavé, že tomuhle pořadu musím dát jen jednu hvězdičku, i když bych mu rád dal plný počet. Ale celkem zajímavé věci stranou - jsem rád, že se Prima snaží adaptovat různé cizí televizní formáty (Got Talent, Family Feud, Whose Line is it Anyway, nyní QI). Jednou to vyjít musí. FYI v původní verzi tohoto komentáře bylo místo sousloví 'celkem zajímavé' napsáno 'naprosto depresivní'.

plakát

From the Sky Down (2011) 

Film, který by si měl za život pustit každý fanoušek U2, protože album Achtung Baby bylo klíčové, ať si říká kdo chce co chce. Je to skvěle střiženo, takže kromě klasického dokumentárního stylu tu máme téměř za každou písní na albu schovaný nějaký příběh. Jednotlivé příběhy jsou pak ohraničeny vývojem písní od počátku až po aktuální ztvárnění. Kdo se kdy zajímal o hudbu, ne - kdo má uši a slyšel někdy o U2 - ten si bude sledování filmu užívat. Fanoušci budou slintat. Škarohlídi pak snad budou přesvědčeni, že si U2 svoji slávu skutečně zaslouží a kdoví, třeba je začnou poslouchat. U2 fanoušků není nikdy dost, i když jich je hodně.

plakát

Radiohead - There There (2003) (hudební videoklip) 

We music video now? Well, there goes my night. Moje nejoblíbenější písnička od Radiohead. Bombastický text, boží hudba. Je jen dobře, že video se nesnaží otevřeně stavět na písničce. Místo toho tu máme zajímavou "pohádkovou" vizi čehosi, co zahrnuje opravdu koukatelné věci, člověk se ani chvíli nenudí, v druhé části písně je to pak dobře sladěno k rychlejšímu ražení písně. Švankmajerovské prostředí pak krásně pomáhá klipu nestárnout ani po deseti letech - v době, kdy píšu tento komentář.