Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Krátkometrážní
  • Horor
  • Akční
  • Krimi
  • Komedie

Recenze (8 620)

plakát

Halloween končí (2022) 

Když v roce 2018 natočil David Gordon Green první díl této trilogie, byl jsem hodně zvědavý, jak se s tématem Halloweenu popasuje. Nikdy jsem nebyl žádným zarytým fandou série ani Michaela Myerse, ale za to Jamie Lee Curtis jsem měl hodně rád. Ukázalo se, že jde o lehce nadprůměrnou záležitost (dal jsem tomu tehdy 60%) a další dva díly jsem si tedy nehodlal nechat ujít. Jenomže když v roce 2021 přišel film Halloween zabíjí, dostavilo se první zklamání. Postava Laurie byla odsunuta do pozadí a kromě povedených masakrů hasičů a staré černošky a jejího manžela (která to záhadně přežila a objevila se i zde), mě to vlastně ani moc nebavilo. Nebýt návratu některých postav z minulosti, nedal bych tomu ani to průměrné ohodnocení a tak jsem doufal, že trojka přijde s něčím výjimečným.    To se ale nestalo. Halloween Ends je bezesporu nejhorším dílem celé trilogie a to po všech stránkách. Obrovské zklamání započalo už jen tím, že uběhne skoro 40 minut, než se Michael objeví poprvé na obrazovce. Celou dobu jsem si říkal, jestli si tvůrci z nás udělali jen srandu, nebo to myslí vážně. Místo toho sledujeme jakési romantické drama mezi vnučkou a usvědčeným mladým vrahem, který to v hlavě nemá zrovna v pořádku a kterého celé městečko nesnáší a dělá si z něj srandu. Ten borec mě popravdě absolutně nezajímal a jeho cestu ZLA jsem mu taky nezbaštil. Proměna v chladnokrevného vraha, který se chce vyrovnat místní legendě – dokonce se s ním i popere o Michaelovu masku, no nevím, čekal jsem něco mnohem víc. Vždyť i ta partička výtržníků byla naprosto lichá – profackovala by je i osmdesátiletá babička…   Naštěstí si to kultovní zabiják ke konci rozmyslel a z té smradlavé stoky vylezl. Moc paseky sice nenadělal, ale pár mrtvých si na své konto připsal. Důchodcovský souboj v kuchyni se mi docela líbil, ale chtělo to větší grády. Čekali jsme na to tak dlouho, ale těch pár minut bylo jen chabou náplastí. Jamie Lee Curtis zachraňovala situaci, protože dostala více prostoru než minule, ale vůbec se jí nedivím, že prohlásila, že tohle bylo už naposledy, co ztvárnila postavu Laurie. 40%

plakát

Hlas z údolí (2022) 

Sesterské soupeření nejen o přijetí a masku svého leopardího kmene, ale i přízeň jejich otce s tragickými následky. Tento animovaný krátkometrážní snímek nemá vůbec špatnou atmosféru – zpočátku jde hlavně o souboj obou sester o to, která je lepší a poté co Coa uslyší onen tajemný hlas, přichází i slušná psychologická stránka příběhu. Nenávist a zloba vyústí v tragické vyústění…Vcelku slušný kousek, který určitě stojí za povšimnutí.

plakát

Jeepers Creepers: Reborn (2022) 

Nikdy jsem nebyl velkým příznivcem této hororové série a již první díl považuji jen za obyčejnou průměrnou podívanou. Dvojka a trojka už byla podprůměrnou záležitostí a do tohoto rebootu jsem šel s velkými obavami, ale zároveň i jistou formou očekávání. Proběhla totiž změna na režisérském křesle, kdy kvůli svým hříchům z minulosti nakonec Victor Salva z projektu na nátlak samotných distributorů a chlebodárců vycouval. A já si říkal, že by to mohl být impuls k lepším zítřkům. Zvlášť když se nakonec překopal i celý scénář a místo dalšího navázání na předchozí díly, tu na nás čekal údajně první díl nové trilogie, které se ujal Timo Vuorensola. Bohužel se ukázalo, že tahle volba byla rovněž katastrofální a čtvrtý díl je prozatím vůbec nejhorší.    Nepomohl tomu ani solidní úvod, ve kterém se objevila dvojka starých matadorů a uznávaných hvězd - Dee Wallace a Gary Graham. Ti byli jen šťavnatým lákadlem k jinak těžce podprůměrnému filmu. A katastrofa to byla téměř na všech frontách. Příběh se motá okolo tajného kultu, samotného Creepera, ale pořádně nám neodpoví na žádné otázky. Otázky proč? Zabiják totiž vždycky zabíjel své oběti, bral si z nich určité části těl, doslova nasával strach svých obětí, ale tady to měl jaksi na salámu. Jasně pár lidí zabil – ale už to nemělo potřebnou atmosféru z jedničky, ani černý humor dvojky a většina mordů postrádala nápaditost – některé se odehrály i mimo záběr kamer.    Navíc i samotný Creeper prošel mnoha změnami. Nejen že ho hrál někdo jiný, protože Jonathan Breck nabídku odmítl, ale i jeho podoba byla mnohem horší – nepovedená. Jestli kdysi dokázal nahánět hrůzu, tak tady byl spíše k smíchu. Maskéři se zrovna moc nevytáhli, spíš mi připomínal jednoho ze skřetů z Pána prstenů. O hereckých výkonech většiny zúčastněných už se raději nechci vyjadřovat vůbec. Protože to byla až na pár výjimek přehlídka pěkných ubožáků. Přísnější měřítko si zaslouží snad jen hlavní hrdinka Sydney Craven (na kterou se pěkně dívalo hlavně při převlékání kostýmů na festival) a pak se mi ještě líbil buran Peter Brooke. Zbytek katastrofa. 30%

plakát

Jetski (2022) 

I letošní rok se samozřejmě neobešel bez filmů se žraločí tématikou, bohužel pro diváka, ve většině případů jde o céčkové podprůměrné záležitosti, z nichž většina nestojí za jejich pozornost. Shark Bait (nebo chcete-li Jetski jak zní jeho druhý název) patří k těm, které se alespoň přiblížili k průměrným vodám. Není to sice žádný zázrak, ale s přivřením oka, se na to dá dodívat až do samotného konce. Pár slibných scén tu k vidění je, atmosféra taky není vyloženě špatná a především žraločí útoky jsou asi tím nejlepším, co je tu k vidění. Nebudu-li počítat dvě děvčata v bikinách.    A právě samotné útoky žraloka, jsou celkem dobře provedené a hlavně krvavé. Než se k nim však dostaneme, musíme přežít první poněkud nudnější půlhodinu. Ta je věnována především naší pětici přátel, která paří na pláži, chlastá alkohol a sníží se i ke krádeži skútrů. Chtěli si ještě naposledy užít trochu zábavy, ovšem místo toho budou bojovat o holé životy. Řeknete si „klišé“ to už tady tolikrát bylo a je tomu skutečně tak. Scénář nám nenabídne příliš nového, co bychom neviděli už jinde. Na řadu přijde i několik stupidních rozhodnutí, milostný trojúhelník, srdceryvný leč poněkud stupidní závěr – no prostě již zažitá klasika.    Ač mi postavy nějak zvlášť nepřirostly k srdci, herci se s tím popasovali celkem slušně. Vesměs podali jakžtakž snesitelné výkony, hlavní herečka byla pěkná, lokace kde se natáčelo jakbysmet a celková stopáž nebyla nikterak přemrštěná. K průměrnému ohodnocení mi už chyběl jen lepší závěr a finální souboj se žralokem. I tak si ale troufám říci, že tento film není určitě ztrátou času. 40%

plakát

Koncert pro Ukrajinu (2022) (koncert) 

Jsem zvědavý, kolik těch peněz opravdu dostanou potřební Ukrajinci. Jsem proti jakýmkoliv válkám a souhlasím, že Putin je kokot, nicméně ON dokázal, že téměř během pár dní vymizel COVID a o ničem jiném se nemluví. Jen pevně věřím a doufám, že opovržení, sankce a semknutí celého světa odnese v budoucnu každý agresor včetně (hlavně) USA, které během těch roků co jsem na světě, vyvolali válek hned několik, akorát moc nechápu, proč za to trpí třeba sportovci napříč všemi sporty, kteří s válkou nemají co do činění. Ale to sem nepatří. Trpí hlavně obyčejní lidé. Doufám, že to brzo skončí, lidských obětí bude co nejmíň a všichni uprchlíci se budou moci vrátit brzy zpět do svých již bezpečných domovů! Všechna čest těm, kteří jim skutečně pomáhají a jenom se nepřiživují na neštěstí druhých.

plakát

Koní bratři (2022) 

Já děkuji některým svým oblíbeným uživatelům, že mi neustále posílají tipy na zajímavé filmy či shorty, ale pravdou je, že hororovému žánru už poslední dobou zas až tolik neholduji – vlastně celkově sledování filmů – páč jsem si našel jiné hobby – cestování a na tohle už prostě moc času nezbývá – ale tak teď už bude zima, tak zas na chvíle bude…. A tohle byla vážně jedna velká kanadská „konina“. O dvou bratrech, ke kterým „promlouvá kůň“ a obrátí je proti sobě. Sice je tu taky jeden Frodo, ale do hobita má hodně daleko…Pár rádoby psycho-halucinogenních scén tu je, stejně jako otravné řehtání koně či tragické vyvrcholení, ale kvalita zpracování je dost mizerná …

plakát

Like House 3 (2022) (pořad) odpad!

Málem mě otřepalo, když jsem zas takhle jednou pustil televizi, kterou mám doma poslední dobou už jen jako okrasu a nestačil jsem žasnout, na co jsem během lupání kanálů narazil. Já si myslel, že tahle kokotina už dávno skončila a ono hle – třetí řada. To fakt někdo ještě žere a sleduje? To jsou mladí takoví ocasi a krávy? Dominika Myslivcová tu byla jen pro zvednutí počáteční sledovanosti, stejně jako před ní Hanychová že. Myslím si, že tahle barbína z Playboye nemá za potřebí lozit do podobných sraček s ještě podivnějšími lidmi – kteří prý mají velký vliv na dnešní mládež? Proboha čím, svou debilitou? Řada od řady horší a horší výběr lidí, co tam vlezou, já se ani nedivím, že ti opravdu nejlepší tam nejdou…

plakát

Máme rádi Jardu (2022) (pořad) 

Speciální díl Máme rádi Česko, věnovaný ikoně našeho hokeje. Inu proč ne. Jarda patřil mezi naše nejlepší hokejisty a sportovní hvězdy, osobně jsem ho měl hodně rád. To že poslední roky už to prostě není ON a neví kdy přestat (chápu, že hokej je prostě jeho život), to je věc jiná. I tak má pořád můj respekt. Kotek – Prachař – a můj neoblíbenec Bouček – to už jsou poslední dobou stálice tohoto pořadu. Osobní výběr hostů na přání Jardy – Štěpánek, Neumannová, Hlaváč – proč ne, taky ledasco dokázali, no a pak tu máme jeho bývalky. Kdyby pozvali všechny, asi by tam nebyl žádný divák, páč Jarda byl skokan a baby mu lezly do postele celou jeho kariéru (myslím, že už je ani on sám nedokáže všechny vyjmenovat), ale proč ne, ojebat, vykopnout a jedeme dál - frajer. Nicméně průměrného puncu se ani tento extra díl nevyhnul.

plakát

Maneater (2022) 

Herecké obsazení nevypadalo úplně nejhůře (pár známějších tváří), no a dokonce jsem si všiml, že za tímto filmem nestojí ani Syfy ani Asylum, takže jsem tomu hodlal dát šanci, protože jsem měl po dlouhé době zase chuť, si pustit nějaký alespoň průměrný žraločí kousek. Bohužel jsem dostal jen další céčkovou škváru, kterých existuje již celá řada. Scénář samotný je jednou z největších slabin celého filmu. Nejen že nám nabídne celou řadu nereálných situací (na to už jsme u podobných braků ale zvyklí), ale po většinu času jsem se i dost nudil.    Jeho tvůrce Justin Lee se to divákům snažil vynahradit překrásnou lokací, kde se natáčelo a rovněž i celkem slušnou porcí obětí (dokonce se dočkáme i několika jakžtakž povedených gore scén), jenomže i zde si vzala logika dovolenou, opět tu máme žraloka, co útočí ve vodě po kolena, dost často mění svou velikost, většina postav se chová jako naprostí dementi a nějak zvlášť mi nezvedli náladu ani děvčata v bikinách. Musím ale uznat, že žralok měl asi „zvrácený smysl pro humor“ nebo si prostě jen rád „hrál“ se svými obětmi a některým dával hned několik šancí na únik (nebo je postupně roztrhal na cucky), jindy jim jen uhryzl nějakou tu končetinu a nechal je tak.    Celková atmosféra filmu byla taky dost chabá. Časy prvních Čelistí jsou už dávno pryč. Dnešní tvůrci se jen snaží přijít s co nejabsurdnější zápletkou nebo z tuctovou nudou, ve které vám nenabídnou nic navíc a vy jen znuděně pokukujete po časomíře. Úplný odpad to není, ale žádný žraločí zázrak taky ne. Podprůměrná záležitost, kterou nezachrání ani přítomnost Nicky Whelan a Branscombeho Richmonda . 20%

plakát

Men (2022) 

Bez mučení se přiznám, že tento film na mě působil dost zvláště a zanechal ve mně hodně rozporuplné pocity. Alex Garland dokázal stvořit pozoruhodné dílo s hlubší myšlenkou, ke které si však každý musí najít cestu sám, jak uzná za vhodné. Já jeho tvorbu zas až tak moc neznám (zatím jsem měl tu čest vidět pouze film Annihilation), ale v obou případ dokázal zaujmout mou pozornost svým netradičním přístupem a okořeněním hororového žánru. Je to tvůrce a scénárista, který se nesnaží jen sprostě kopírovat a vykrádat své kolegy, ale zároveň i do svých filmů a scénářů přenáší i jisté „poselství a myšlenky“, které jsou mnohdy těžké k úplnému pochopení a mají jistou symboliku.    Já tady nehodlám filozofovat ani se pouštět do nějakých větších dedukcí a konspirací, jak že to vlastně celé myslel – to už jak jsem si všiml, udělala spousta jiných recenzentů napříč internetem. „Peklo nebo Očistec“? Ženský pohled na muže a všechny jejich chyby, chtíče, slabosti a špatné vlastnosti, nebo jeden velký absurdní bizar (fantasmagorie) plný symboliky, jisté formy nechutnosti, nejrůznějších kreatur (postav), ale především zručně odvedená práce, která rozhodně stojí za pozornost.    I když mi ústřední herecké duo Jessie Buckley a Rory Kinnear zrovna dvakrát sympatické nebylo, musím uznat, že oba podali docela zajímavé herecké výkony. Ona mi místy lezla na nervy, on byl ve svých několika rolích mnohdy neskutečně nechutný, ale zároveň skoro geniální. S každou postavou si dokázal poradit, vcítit se do ní a u většiny z nich i vyvolat u diváků záměrně chtěný odpor. Kromě něj mě dokázala samozřejmě zaujmout i nádherná krajina a důmyslná kamera. Některé záběry byli famózní, jiné nechutné (mužské porody). Atmosféra rovněž nebyla vůbec špatná, jen místy byl děj zbytečně natahován a trošku jsem se u sledování filmu u některých pasáží i mírně nudil. No rozhodně tento film není pro každého! 50%