Mr.Apache

Stejně je to trochu zvláštní, přiznat si natvrdo, že celý žánr moderních zombie filmů (Romerovým Night Of The Living Dead počínaje) je vlastně odvozen od slavného sci-fi románu Johna Wyndhama Den trifidů. Ve 28 dnech poté najdeme zjevnou citaci prakticky celé první kapitoly této knihy. A tím odkazy zdaleka nekončí. Troufám si říct, že upozornění na fakt, že Wyndhamův postkatastrofický majstrštyk inicioval vznik celého subžánru filmového horroru, bylo jedním z hlavních cílů, které si tímto snímkem Danny Boyle určil.

Zkrachovalý DJ a šílený bezdomovec na výpravě za Svatým Grálem v jednom z nejlepších filmů všech dob.

Fucking scary.

Hlavním důvodem, proč na tenhle film nezapomenu, je skvostná facka, uštědřená zde v pravý čas, na pravém místě a do správného ksichtu.

Hlavním důvodem, proč si na tenhle film přece jen občas vzpomenu, je zřejmě Vladimír "vyndejte si tu hlavu z prdele" Javorský.

Brouk: Já.

Karlos80: Ale jo, běželo to u nás na samém začátku 70.let. Měl jsem to hodně rád, ale byl jsem tak malý, že to radši taky nebudu hodnotit. (A ten jeden se opravdu jmenoval Nicolas.)

Nostalgické ohlédnutí za dětstvím a dospíváním na začátku 80. let. Sice se to odehrává v USA, ale protože jsem konec dětství a začátek dospívání prožil v úplně stejné době (i když samozřejmě v jiném systému), mohu porovnávat. Mé vzpomínky + pocity, které přináší seriál, jsou vzájemně ve velmi dobrém souznění. Normální mládež měla tenkrát zhruba stejné starosti - tady i tam - a rock 'n' roll vládl našemu světu. Výborným tahem je zaměření na dvě skupiny školáků, jejichž osudy se navzájem prolínají: starších, už téměř dospělých Machrů, a mladších, ještě skoro dětských Šprtů. Velice příjemné, úsměvné pokoukání, sympatické, výrazné postavy, a v každém díle jeden dva skvělé songy z americké rockové klasiky 70. a 80. let (Styx, Lynyrd Skynyrd, Van Halen, Alice Cooper a další). ... Vzhledem k mé slabosti pro daná témata i dobu, mi nakonec ani mírná kvalitativní nevyrovnanost jednotlivých epizod nezabrání v udělení maxima. A co teprv když to člověk konfrontuje s jinými teenagerskými seriály... Možná to byla právě doba, v níž se Freaks & Geeks odehrávají, která tvůrcům dovolila dát prostor spíš lidskosti a dobrému vkusu, než zrůdně blábolivé politické korektnosti.

Bezvýchodně temná a sugestivně depresivní záležitost, jakých se moc nevidí. Strašidelný surrealistický sen. Tady není světla na konci tunelu.

Celé je to filmařský skvost se vším všudy, ale scéna v níž se hlavní hrdina ukryje do skříně, aby byl svědkem něčeho hrůzného, je geniální - všeobecně jedna z mých oblíbených horrorových situací.