blackrain

Původní Boyard jsem milovala a byla soutěží přímo fascinovaná, proto jsem se bála, co s tím Prima provede. Čekala jsem velký průšvih, ale nakonec jsem se bavila a hlasitě podporovala soutěžící. Libor Bouček jako moderátor je špatnou volbou. Třeba ale ze svého stínu ještě vystoupí. Jan Rosák má příjemný hlasový a herecký projev, protože je kultivovaný, ale do Otce Fourase mu hodně chybí. Ten původní byl mnohem víc záhadný, mystický a filosofující, asi za to mohla i ta slušivá maska. Přišlo mi pak hrozně vtipné, když za Rosákem přišli soutěžící do věže a oslovovali ho Dobrý den, Otče Foura. V souteži omezit mluvení a sestřihy, zabírají moc času. Nostalgie dělá divy.

"Stačí jedna hloupost a spacká ti celý život." Pod tuto větu, kterou pronesla hlavní postava skvěle zahraná Věrou Galatíkovou, se můžu rovnou podepsat. Pak je samozřejmě otázkou, co k té hlouposti vedlo nebo co k tomu člověka donutilo. Nejsem si tak úplně jistá, že by se hned volala policie a řešilo takovým způsobem. Pravda, 20.000,- bylo v tehdejší době pořádně velký balík peněz. Ani dneska to není malá suma. Ta ženská se do toho pořádně zamotala. Smutný příběh. Paní Galatíkové si jako herečky strašně moc vážím. Bylo mi paní Honcové opravdu líto. Psychologii postav se povedlo vykreslit moc hezky. To byla hloubka.

Rozmalzený spratek vs vesnice a hledání vlastní cesty k tatínkovi. Od začátku je jasné, kdo musí zákonitě vyhrát. Holčička nebyla pouze na nervy, ta potřebovala rovnou pár výchovných, aby se jí konečně v hlavě rozsvítilo. Já jsem kliďas, ale několikrát jsem se při sledování přistihla, že chci Viktorce pár fecek vrazit. Tenhle příběh je jednoduchoučky a šablonovitý. Jede podle stokrát ověřených ingrediencí. Nicméně, ta nafrněná husička byla ztvárněná naprosto přesně. Herecké obsazení dospělých herců mě potěšilo. Už jsem delší dobu nikde neviděla Petru Černockou.

K tomuto příběhu jsem přišla jako slepá k houslím a ještě ke všemu jsem si myslela, že Martin bude jedno z těch malých děcek. Takže mě hodně překvapilo, kdo to ve skutečnosti byl. Jan Tříska mě s těmi černými brýlemi docela pěkně štval. Vypadal v nich poněkud arogantně, jako nějaký namyšlený pražský floutek. Na to, že jde o kriminální film, tak je tenhle příběh moc příjemný a svěží. Líbila se mi Martinova Škodovka a ten druhý kabriolet taky nebyl k zahození.

Čtyřlístku dávám už od dětství přednost raději v kreslené podobě. Tenhle pokus o český sitcom šel po třetím dílu mimo mně a to jsem mu chtěla dát opravdu šanci. Neustála jsem to. Tady se sešel špatný humor, postavy se stejně špatným scénářem. Hvězdu dávám za hereckou partu. Ta se hned tak nevidí. Ale kde nic není, tam ani smrt nebere.

Bájná to země. Zaslíbená všem ptákům bez rozdílu. Ptačí město bylo moc hezky nápaditě vymyšleno. Být ptákem, tak chci žít právě tady. Tvůrci si dali záležet. To se mi líbilo. Byla jsem ohromená stejně jako sokol Kai, jehož očima vše sledujeme. Lítání z jeho pohledu bylo super. Vodní hladina vypadala téměř jako skutečná. Není to kdo ví jak originální příběh, ale byl roztomilý a příjemný. Je tu pár drsných momentů i dojemná scéna. Chvilkami mi tenhle film připomínal Madagaskar. Viděna dabovaná verze.

Mohlo to celé skončit posledním vystřelůeným šípem z luku, střih a pak nechat najet závěrečné titulky. Zbytek ponechat na divákově představivosti. Julianne Moore mám jako herečku hodně ráda, ale tady mi z nějakého mě neznámého důvodu prostě jako prezidentka Cionová neseděla. Čekala jsem, že bude důstojným protivníkem prezidenta Snowa (Donald Sutherland), ale nebyla. Snow, ač záporák, byl velmi charismatický muž.Přesně tak jsem si ho při čtení hnih představovala. Rozehrál krásnou šachovou partii, kterou nakonec vyhrál. Jen se nemůžu pořádně podívat na bílé růže. Největším problémem této závěrečné části je, že byla rozdělena. Mezi první a druhou uběhlo hodně času, přestože druhá začíná v momentě, kdy první skončila. Je pravda, že Hunger Games jsou fenoménem, ze kterého se muselo vytřískat co nejvíce peněz. Proto se série takhle rozdělují. To je chyba. Všechno je pak podřízeno zisku. I když je tahle série určena převážně mladším ročníkům než jsem já, tak i já jsem si tu našla plno zajímavých myšlenek a poselství, které mají velký přesah a dají se aplikovat i běžném životě.

Tenhle nejnovější příběh o lidském mláděti jménem Mauglí je úžasný. Zvířata vypadají jako skutečná, jen některá moc mluví. Tygr Šér Chán budil hrůzu i respekt. Když moudrý panter Baghíra mluvil o stvoření džungle slony a že je jim třeba vzdát úctu, tak mě mrazilo v zádech. Příroda a okolní krajina byla taky hezky vytvořená a nasnímaná. Tohle je film pro celou rodinu. Je svižný a pobaví. Užijí si ho všichni bez rozdílu věku. Na tehle film jsem se strašně těšila a moje očekávání bylo vrchovatě naplněno.

Miroslav Donutil byl předabovaný a ten hlas mu vůbec neseděl. Klidně ho mohli nechat mluvit jeho hlasem. Zapadnutí do třídního kolektivu není jednoduché zvlášť, když se dítě nějak odlišuje a vybočuje. Taky jsem si něčím takovým prošla. Pak se ale všechno srovnalo a jelo se v dobře zajetých kolejích. Samozřejmě jsme se taky něco navyváděli a seděli v jídelně s nedojedeným obědem. Tenhle příběh má i výchovný charaketer. Metody některých rodičů by určitě byly případ pro sociálku. Řezat dítě řemen je šílená ubohost.

Bývalý západní letec Antonín Maděra je Dejdarovou životní rolí. Jde o velmi povedenou a zfilmovanou kroniku našeho národa. Jak jiste víme, tak naše dějiny nebyly vždycky procházkou růžovým sadem. Byla tu pěkně divoká období, která mapuje seriál. Považuju tenhle porevoluční seriál za jeden z nejlepších. Vždy ho sleduju, když davají reprízy. Neustálé připomínání takových událostí, které se zde odehrávají, není vůbec na škodu. Lidé rádi zapomínají a to je problém.