AdamK.

Parádní akce a i scénář, ale asi by se tomu hodila trošku emotivnější režie, než jen bezhlavá jízda za záchranou dcery. Přesto nadprůměr.

Neuvěřitelná banda trotlů, která celou první sérii neskutečně bavila. Snad se sem nebudu muset vracet a snižovat hodnocení jako u himym.

Naprosto o ničem. nechápu, proč si Snyder vybral, mírně řečeno, takovou blbost. Naprosto úchylnej film o sovách co se kamarádí s hady a kovají si helmy. A možná by taky bylo fajn, kdyby půlka filmu nebyla ve slow motion. Jasnej propadák.

Povedená teenage komedie s vynikajícím Yelchinem. Komediální i dramatické pasáže se střídají naprosto plynule a film vůbec netlačí na pilu.

V žádném případě se to s rekviemem nedá ani srovnat. Rekviem za sen je deprimující a pohlcující, tohle sice nenudí, ale poměrně rychle to vyprchá. Navíc jsem se v tom ztrácel. Ne, že bych snad byl úplně blbej, ale podle mě ani režisér nevěděl jak to vlastně myslí. Hlavně konec byl wtf.

Komedie roku. Minioni byli dokonalí, děcka taky. Nemám co vytknout.

Celý film jsem byl odhodlaný dát tomu 4*, ale po skončení se tomu nebojím prdnout všech 5. A to nejsem kdovíjaký fanda Boylea. Ten film se mě upřímně velmi hluboce dotkl a posledních 10 minut jsem natvrdo probrečel.S Aronem jsem prožíval každý okamžik. Tohle jsou velká vítězství. Film 127 hodin je audiovizuální pecka a Franco předvedl, že si zaslouží, a já doufám, že taky dostane, oscara.

Hvězda navíc za potrhlého průvodce Bucka a jeho geniální gagy. Hvězda dolů za nevhodné fórky typu dojení samce Jaka. výsledná 3*

Cituji z recenze Mr.Hlada, protože mi mluví ze srdce: "...s trochou snahy střihače by to celé mohlo mít dohromady pouhých patnáct minut a mohlo by to fungovat jako celkem efektní intro k opravdovému finále. Pak by člověk klidně mohl i přehlédnout ty do očí bijící logické kiksy v chování hrdinů. Harry Potter a Relikvie smrti z roku 2010 jsou naprosto zbytečný film. A já se jako divák očekávající napětí, dobrodružství, zajímavý děj a alespoň kousek „velkého finále“ cítím podvedený."

Perfekcionistické tiramisu složené z velmi kvalitních ekonomických, právnických, IT a v neposlední řadě také etických vrstev, které se plynule prolínají a naprosto perfektně do sebe zapadají. Aaron Sorkin napsal výživnou, studentskou story, která splnila to, co měla. Inspirovala, navnadila, šokovala. A Fincher jí poctivou filmařskou prací přenesl na plátno tak, že naopak působí lehce a plynule. Jeden z nejhezčích zážitků tohoto roku. PS: Eisenberg a především Garfield si dveře ke skvělé kariéře konečně otevřeli dokořán.