Tosim

Netradiční studie osamělosti.

-CÍTIL JSI VŮBEC NĚKDY, ŽE TĚ NĚKDO MÁ RÁD? -TO ANO. NĚMECKO.

Ach ta samota. Hlavně díky oduševnělému hereckému výkonu Marty Vančurové uvěříte všemu.

Strach, paranoia a napětí, to všechno funguje, film je v tomhle vzácně konzistentní, ekologie je teď hodně ostře sledovaná věc, víte, ano, zdravíme Václava, Shyamalan prostě potřeboval hit a jede po určité vlně a proč to nepřiznat, hlavní téma je nedomyšlené a možná i vymyšlené a blbé. Co je mi ale víc líto, jsou ty špatně motivované postavy a nic, co by je vytrhlo z té letargie. A až moc šedých barev. A hudba Jamese Newtona Howarda, kterou si nejvíc užijete, když ji máte ve sluchátkách a utíkáte před bouřkou :-P A škoda některých recenzí a neposkvrnění tím červeným trailerem to mají úplně nejlepší, čímž bych se logicky mohl dostat až někam na sedmdesát procent. Stále se mi ale vkrádá do hlavy takový pocit, že ať se bude dít v budoucnu cokoliv, nevím, zda mě to ještě bude zajímat...

70%. Mám za to, že v úvodu se H+J snažili vystihnout tu nudu v takové chatové osadě, kde se sice něco děje, ale je to víceméně stereotypní, takže každý hledá nějaký vzruch, i ten kdysi slavný kouzelník Mr. Class. Jde o to, zda se to povedlo, podle mě moc ne, proč by film nemohl být zkrácen třeba na hodinu a čtvrt, začátek by trošku hejbnul zadkem a měl by to dobrý. Následná akce je fakt výborná, se Šabachem to moc společného nemá (snad jen kromě pár jmen, několika vět a onoho "nasrat na ruce a nepustit k vodě"), tvůrci "jen" baví, přesto si neodpustí nějakou tu "ťafku" na vážno, jedou ale v devadesáti procentech po komediální rovině a i když jsem na konci nebyl uspokojen plně, snímek ve mě vyvolal naprosto uvolněné pocity a pohodu a to už jsem dost dlouho nezažil. A u této tvůrčí dvojice obzvlášť. GIN-TONIK. S GINEM.

Klasická předloha plus vynikající až dobří herci plus režie Dušana Kleina, který (byť "pouze" pro obrazovku) dokazuje i v novém miléniu, že nezapomněl svoje řemeslo. Občas tedy.

Je to tak. Silné drama nepotřebuje odbočky.

Chůze by nám dejme tomu šla. Za každé překročení však zaplatíme něčím pro nás velmi cenným. JE TO AŽ SMĚŠNÉ, JAK SI S NÁMI ŽIVOT ZAHRÁVÁ. ŽIVOT NIC NEZNAMENÁ, POKUD NENÍ ABSOLUTNÍ IRONIÍ.

Strhující, ale kdybych nevěděl, že film natočili bratři Coenové, nepoznal bych to. Zkrátka a dobře snímek, ze kterého atmosféra jeho tvůrců není cítit.

Dejme tomu oceňuju Stalloneho snahu o završení legendy. Problém však je ta stejnost toho všeho, podobně jako ve trojce vážné pokusy o nastolení nějakého tématu, které vyznívají neuvěřitelně toporně a pak nějaká ta akce, která spíše zbytečně exhibuje. A po skončení to všechno vyšumí.