Peabody

kousek jednoho dílu a přišlo mi to vtipné asi jako Oldo Hlaváček když hodnotil anekdoty měřičem potlesku publika. Proboha to byla hrůza, měl jsem pocit, že jsem se vrátil do debilních estrád svého dětství. Never more. Ostatně když vidím tady nahoře seznam hostí, je mi to jasnější, pseudoherci a rádobycelebritky a pár těch, do by i uměli, ale potřebujou asi prachy a zviditelnit se.

Hodně vykonstruované, i když obě ty holky jsou pěkný. Zajímavé mi přišlo, že ačkoli se to odehrává jako v Itálii na konci třicátých let, není zde ani náznak fašismu, žádný Duce, ani ťuk. Možná proto, že film se točil na konci války, v době. kdy Italové předvedli své oblíbené salto a na poslední chvíli přeskočili od prohrávající na vítěznou stranu a Britové jim nechtěli připomínat určitou minulost.

Nějak jsem se neměl čeho chytit. Španělské byly trochu kostýmy a ty tance, ale Saura je Saura. pan Preiss fajn, paní Freimanová krásná, ale průšvih - hlavní milenecká dvojice se k sobě měla chemicky jako bratr se sestrou, takové frigidní mi to přišlo, Navíc pan Písařík mi nepřijde moc "princovní" a zase neměl místo si z toho dělat srandu jako Jiří Mádl v jiné pohádce. Jak ve Španělsku zametli s Maury včetně jejich kultury, umění a vědy je mi vcelku známo, takže mne to neudivovalo (no oni později se židy stejně a v jižní americe hanba mluvit).

No je to odpad nebýt Bruce, tak neváhám ani vteřinu. Sigourney se tváří furt stejně tupě jako jedna z mých učitelek ze základky (což u Bustera Keatona byl výrazový prostředek, u ní asi zoufalá snaha nepoškodit si hladký makeup na tváři). Hlavní hrdina je kretén, který by v reálu vydržel několik nanosekund, běhá s vypoulenýma očima po place, pistoli drží jako kus klacku a vyniká jedině neuvěřitelnou klikou a ignorováním přírodních zákonů (například jeho skok na laně ze střech, otloukání se o zábradlí atd, nebo to, jak se zotaví z postřelení během minut atd atd ). Signifikatní je proto jen hláška Sigourney: "Ale no tak, už mne to unavuje", protože přesně tento pocit jsem z autohoňky na konci měl. Ani žádnou opravdu pěknou Španělku mi tam nedali, auvajz. Padouši a pomocníci jsou po chvíli neodlišitelní, dokonce i od sebe, což není dobré, zase to má výhodu, že je člověku ganz egal koho kdo zrovna sejmul. Bruce je standardní, ale vydrží asi jako chuť žvýkačky.

Pan Adamíra jako skoro vždy skvělý, ale bohužel pan režisér Hanibal jako skoro vždy nic moc, takže celkově je to nevalné utahané, to, že se nic neděje se někomu může jevit jako budování napětí a dramatična (hudba o. Illína není špatná), mně osobně nikoli.

Dal bych klidně více, je to kus mého mládí, ale nezbytné polepšení se a návrat k Bohu a rodiče modlící se za syna, který dostane opět šanci od Boha který jej miluje jako všechny. NO to chápu, že americký divák miluje, ale já se bez toho obejdu. . Vincent Fournier je jinak zajímavý dokument, připomenutí pradávných GTO je půvabné, hudební ukázky slušné, Schools Out a Billion DOllar Babies asi nejlepší co nahrál. Škoda, ž elUcerna byl ana premiéře ani ne poloprázdná, špatné to není a jak říkám bez té ideologie bych dal4.

dvakrát do stejné řeky nevstoupíš se tu ukázalo v plné nahotě. Nic, nic nic, pár dobrých herců, ale neuvěřitelně blbý plochý a prázdný scénář, přitom pánové Otčenášek a Daněk nejsou žádná ořezávátka. Ani nechápu proč toje, protože že by to byl Muž na radnici co do "angažovanosti", to taky není, v jiných dílech se soudruhuje více a moudrá matka strana tam řídí společnost na cestě ke komunismu daleko výrazněji. Takže nějakými cenzurními zásahy to asi taky nebude, prostě jenom bylo potřeba získat honorář, byla kapacita a tak se rychle vařilo z vody. Je mi docela líto herců jako Adamíra, Lukavský, Vinklář, Medřická, Cupák, Abrhám a spousta dalších další, že tohle vzali. koncentrovaná nuda, dával bych to místo prášků na spaní. Všimněte si jak je pečlivě míchána sociální struktura, dědeček Sovák s čepicí na hlavě a zeťem (nebo synem?) Vinklářem je opsaný z Chalupářů, tu zhrzený sochař Munzar, jinde dělňas, tu "teoretický matematik" (což mne jako matematika rozesmálo), čtivý metař Menšík, bodrý náměstek nebo co ze Slovenska (viz dobová anekdota Fero a čo robíš na tom ministerstve v Prahe? Slováka! - pro mladší - každé federální ministerstvo mělo šéfa Čecha a prvního náměstka Slováka nebo opačně. Nejméně jeden z nich neuměl vůbec nic a byl tam prostě jako vyvažování federace. Asi jako dneska jsou náměstci z koaličních stran, taky neumějí nic, jen víc kradou) prostě typický obraz toho, jak má vypadat pražské sídliště, jako že se tam setkávají všechny vrstvy společnosti. Brrr .

NO nic moc. Problém je, že mám rád cestování v čase a Zlata Adamovská je moc pěkná ženská (a tady i v poměrně intimních situacích, což se taky neukazovalo běžně, typická pro normalizační dobu byla scéna, kdy se LIbuše Šafránková doma šla do vany koupat v jedodílných plavkách ??? WTF?), ale .pan režisér Ráža asi moc sci fi nedal. (ano, vím, Odysseus a hvězdy, ale jinak nic). Byl to televizák, natočil toho hromadu, většinou nešel pod určitou laťku, ale, bohužel taky málokdy nad úroveň průměru a i tehdy to mělo takové nějaké divné výrazové prostředky. Třeba Tajemství ocelového města je pěkné, ale tak hrozně se chvílemi nic neděje. Herce zvládal dobře, nepamatuji se, že by tomu bylo jinak a i herecká stránka je tady dobrá + jenom proboha proč Ivan Mistrík?? ale i ten je takový studeně nevýrazný. Odkazů a vtípků na časové posuny naskládal pan Makovička zručně hodně, v tom problém není, místy je to dokonce i vtipné, ale nejde to nad slušné vypravěčské a dobře odehrané řemeslo..

Předlohu neznám a evidentně jsem o moc nepřišel. Je to takové bakalářské a až na výjimky jsou herecké výkony druholligové (prostě když něco dělala TV Brno, buď to bylo obsazené Provázkáři, nebo to bylo výrazně slabší). J, Kuneše neznám z divadla, jen z TV inscenací a to byl vždycky figurkář a tady to není o nic lepší, nevýraznost by neměla být přednost, napadá mne třeba Zdeněk Řehoř, který taky nikdy moc neexhiboval a zahrál by i maminkou uťápnutou postavy výrazně.. St Zindulka nemá moc plochu, a je to takové celé moc con sordino, největší drama je když nepřijede autobus, nebo aktivní zaměstnankyně obejde vesnici agitovat pro odběr tisku. Nuda nuda šeď šeď, i když to zase nikde není naprostá nemohoucnost jako bývala u jiných oblastních produkcí. Krasavice co zamíchá poštou je taky nic moc, chlapeček říkající Pane pošto je zcela zbytečný (asi osvěžující prvek castingu cha cha). Je tam vůbec hromada postav ženských i mužských, ale pět minut po titulcích absolutně splývají, pokud je člověk nezná odjinud, takže Zdena Herfortová tady nedělá manželku četníka, ale v mezích počátku osmdesátých let hraje sexy kočku, dokonce si jednou vyhrne i sukni :-) . .

Aneb jak si malý Móric představuje matematiku matematiky. Ramanadžán byl naprosto fascinující zjev, ale pořádně film o něm Hollywood snad ani natočit nemohl. Súpíše rutina než řemeslo (k otmu mám úctuú, emocionální šantáž (míním vydírání), něco mystiky. Brrrrr