Luckyboy

Kvalita jde v sérii postupně dolů. Akce koukatelná, ale zbytek z více jak dvouhodinového filmu je plytký, schématický a ve výsledku nic neříkají a příběh kromě mutace viru nijak rozvíjející. Nedůstojné zakončení série úplně zbytečným snímkem.

Není to dokonalé, což bývá máloco, a tak se nemohu nad velmi temnou verzí orwellovského světa rozplývat. Psychologie postav (zejména Watfordových) mi nesedí, ačkoli účelu vykreslení depresivního a úchylně pokrouceného světa slouží postavy dobře. Protože pokud je jediným imperativem vykreslené společnosti množení a tudíž přežití, nikdy by to nemohlo fungovat tak, jak je ukázáno v seriálu, protože to nedává žádný logický a de facto ani biologický smysl. Snížená plodnost celé populace kombinovaná s extrémním stresem a neustálým nastavením organismu na holé přežití těch, které ještě plodné jsou, znamená žádné rozmnožování. Ale kromě téhle (i když dost zásadní) dějové prasklině, jde o precizně natočené a zahrané psychologické drama, které vypouští společenské démony po desítkách. Sledování v nekomfortním psychickém stavu se silně nedoporučuje.

Po asi 8 letech jsem se nedodíval na film. Tak patetickou záležitost nešlo prostě dál sledovat. Neustálé přeskakování mezi trapnou sebemluvou Halle, naprosto nepravděpodobnými vyústěními situace na silnici, výbuchy a létající a válející se auta nejsou vůbec kompaktní a tak vám v hlavě jenom naskakuje, "tohle by neřekla, bože, ať je už ticho", "takhle by to dopadnout nemohlo, navíc odkud se to auto, co se přetočilo přes střechu vzalo?!!". Další hodinu svého života raději strávím jinak, třeba i klidně tím, že budu civět na zeď.

Klukovský pohodový film. Tohle jste jako malí chtěli zažít a samozřejmě přežít. A v dospělosti se na to dobře kouká. Některé věci nejsou dotažené, i když byly myšleny hlavně jako doprovodná ilustrace různých věcí (ne/vztah Nellisových rodičů; Mudova minulost), ve výsledku to ale zas tolik nevadí. Jižanský naturel McConaughyho nemusí být k chuti všem, ale já ho i jeho herectví mám rád. Takže i 124 minut se dalo v pohodě přežít.

Drive má filmovou hodnotu, jenže mě moc neoslovila. Atmosféra mi nevyhovovala a tak jsem se spíš nudil. Úsporný styl Ryana Goslinga musel být mnohem těžší, než jak to na plátně vypadá, ale málokdo to asi ocení (včetně mě). Jako krátký povídkový snímek by to bylo skvělé, jako celovečerní film už tolik ne.

Potenciál to mělo, ale bohužel, zůstalo jenom u něj. Natočit dobrou parodii není totiž lehké. Pár scének a gagů pobaví, ale to je na 103 minut hodně málo. Ze zbytku stopáže nezůstane žádný pocit, anebo hůř, člověk si říká wtf, jak tohle může někdo do scénáře napsat a myslet si, že se tomu bude někdo smát.

Scénář má pár chyb a nelogičností, kvůli kterým nevěříte (nebo spíš možná nechcete věřit), že to tak může dopadnout. Kromě toho jde ale o silné psychologické drama, které nejen ukazuje portrét funkční sociopatky (sláva, že je v této roli žena, protože je to osvěžující v záplavě mužských sociopatů a psychopatů), ale i každodenní potíže a stav, ve kterém (nejen) americká společnost vězí.

Kombinace (rádoby) Indiana Jonese a monster béčkovek, která se nepovedla. Toporný Cruise i Sofia Boutella tomu bohužel na kvalitě nepřidají.

Nejsem moc velký fanda původních Vetřelců a toto je zbytečný a plochý přídavek. Hm, takhle vznikli vetřelci. OK. A dál?

Nadprůměrná žánrovka, která dělá to co má. Je plná akce, nesmrtelnosti hlavních postav a hlášek. A k tomu se ještě přichomýtne hezká ženská s francouzským akcentem. Co víc si přát.